Praha - Blížící se konec devizových intervencí ČNB vyvolal v březnu dosud největší zájem zahraničních investorů o českou korunu. Z nově zveřejněných oficiálních údajů vyplývá, že centrální banka musela za jediný měsíc nakoupit eura za 520 miliard korun, aby zabránila české měně v posílení pod 27 korun za euro.
Celkový objem intervencí tak od listopadu roku 2013, kdy ČNB kurzový závazek v obavách z deflace zavedla, přesáhl dva biliony korun. Statistika zatím neobsahuje data za prvních šest dní dubna, než ČNB s intervencemi po třech a půl letech přestala. Centrální banka tyto údaje zveřejní v červnu.
Zvyšující se inflace a blížící se vypršení slibu ČNB uměle oslabovat korunu nejméně do konce prvního čtvrtletí vyvolaly v březnu v zahraničních investorech očekávání, že intervence brzy skončí. Řada z nich proto v očekávání rychlého posílení české měny po "exitu" ještě na poslední chvíli dokupovala koruny.
K rekordnímu měsíčnímu objemu intervencí přispěla v březnu také snaha některých českých firem zajistit se před příliš velkými pohyby kurzu, než ČNB nechá hodnotu měny opět výhradně na poptávce a nabídce na trhu.
"Během března došlo k bezprecedentnímu přílivu spekulativního kapitálu, protože investoři sázeli na brzké posílení české měny. Spekulace podpořil i prezident Zeman, který naznačil, že konec kurzového závazku je za rohem," uvedl ekonom Komerční banky Marek Dřímal.
Roční objemy intervencí ČNB
| Rok 2013 | 202,5 miliardy Kč |
| Rok 2014 | 0 |
| Rok 2015 | 243 miliardy Kč |
| Rok 2016 | 454,7 miliardy Kč |
| Rok 2017 | 1130,7 miliardy Kč* |
| Celkem | 2030,9 miliardy Kč* |
* do konce března 2017; Zdroj: Statistika devizových obchodů ČNB
Předpovědi analytiků o prudkých výkyvech kurzu koruny po konci intervencí se zatím nepotvrdily. Česká měna se už měsíc pohybuje v pásmu mezi 26,50 a 27,10 koruny za euro, ze kterého ji minulý týden nevychýlilo ani ohlášení demise premiéra Bohuslava Sobotky.
Zatímco na začátku minulého obchodního týdne zůstávala koruna u hladiny 26,90 za euro, v úterý dopoledne byla silnější, když se kurz pohyboval kolem 26,66 koruny za euro. "Na prvním místě se ukazuje, že kombinace rizikových faktorů jako byly francouzské prezidentské volby a česká politicko-ústavní krize nejsou pro korunu alespoň zatím dostatečnými argumenty pro další ztráty," uvedl hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
Podle hlavního ekonoma ING Bank Jakuba Seidlera však nelze vyloučit, že česká měna v budoucnu znovu oslabí nad hranici 27 korun za euro. "ČNB umožnila do tuzemské ekonomiky v letošním roce přitéct extrémní objem spekulativního kapitálu v řádech desítek procent HDP. Koruna je tak extrémně překoupená a jejímu výraznějšímu posílení brání postupné uzavírání pozic spekulantů. Pokud se někteří zahraniční hráči rozhodnou své pozice ve větším objemu uzavřít, nelze vyloučit ani krátkodobé oslabení měny nad hranici kurzového závazku." řekl Seidler.
Do konce roku by se ale česká měna podle něj přesto měla dostat na úroveň 25,50 až 26 korun za euro. Pomoci by jí v tom mohl i růst úrokových sazeb, se kterým ČNB ve své nové prognóze počítá už na třetí čtvrtletí letošního roku. "Vyšší úroky ČNB by jednak samy o sobě vedly ke zpřísnění měnových podmínek v české ekonomice, doprovodným efektem by pak velmi pravděpodobně bylo i posílení kurzu koruny vůči euru," řekl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
Analytici oslovení agenturou Reuters v pravidelném průzkumu na konci dubna věří, že koruna vůči euru v následujících 12 měsících posílí. Zpevnit by podle nich měla na 25,80 koruny za euro.
Březnový objem intervencí, který sám o sobě překonal celý rok 2016, zároveň přispěl k dalšímu růstu devizových rezerv centrální banky. Rezervy se v březnu zvýšily o deset procentních bodů na 70,5 procenta hrubého domácího produktu. "Celkově za dobu trvání kurzového závazku od listopadu 2013 do dubna 2017 vzrostly devizové rezervy ČNB v poměru k HDP z 22 na 71 procent, tedy bezmála o padesát procentních bodů. Nyní tak náleží k jedněm z nejvyšších na světě," upozornil hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.
