Když všichni přišli téměř o vše. Komunisté měnovou reformu tajili do poslední chvíle

Měnová reforma.
Přestože se demonstrace a stávky objevily na více místech, Plzeň se stala nejvýraznějším bodem protestu, kde se sešlo zhruba 20 tisíc lidí. "Tam demonstrace získala nový rozměr tím, že z továren vyšli lidé do ulic, obsadili budovy radnice či krajského soudu," říká Adamec.
Společně s měnovou reformou došlo ke zrušení přídělového systému. Ten byl nastaven od začátku protektorátu kvůli nedostatku základních potravin. Ceny tohoto zboží na takzvaném vázaném trhu byly nižší než ceny ve volném prodeji. Měnová reforma však tyto trhy zrušila a byly zavedeny maloobchodní ceny, které stály někde na půli cesty - vyšší než ceny na trhu vázaném, ale nižší než na trhu volném.
Podle historika Jana Adamce se lidé neměli jak bránit. "Jedinou obranou bylo peníze rychle utratit a přeměnit je v nějaké hmotné zboží. Nebo žádné vůbec nemít - když nic nemáte, nemůžou vám nic sebrat a nemusí vás to mrzet," říká.
"Naše měna je pevná a měnová reforma nebude, všechno jsou to fámy, které šíří třídní nepřátelé," uklidňoval ještě v pátek 29. května 1953 v rozhlase prezident a “táta dělníků” Antonín Zápotocký panikařící obyvatelstvo. Už tehdy však vrcholil tisk bankovek v tiskárně Goznak v Moskvě a ražba mincí probíhala v mincovně v Leningradu - kvůli utajení vše mimo hranice Československa. Za pár dní bylo nové platidlo vpuštěno do oběhu. Zobrazit 21 fotografií
Foto: ČTK
Aneta Řezníčková Dan Poláček Aneta Řezníčková, Dan Poláček
3. 6. 2023 17:28
Stačil jediný den a úspory většiny Čechoslováků zmizely. Do poslední chvíle utajovaná měnová reforma, která vyvrcholila před 70 lety, měla za následek obrovské zchudnutí a zhoršení životní úrovně obyvatelstva. Naopak stát si plánovaně přilepšil - potlačil inflaci i rostoucí dluh a zbavil se přídělového systému. Fotografie s komentáři historika ukazují, jak to v roce 1953 v Československu vypadalo.
 

Právě se děje

Další zprávy