Většina dětí mezi osmým a desátým rokem zjistí, že dárky nenosí Ježíšek, ale rodiče a příbuzní. A tak zcela přirozeně začnou do té doby vlastnoručně vyráběné dárky nahrazovat nakoupenými drobnostmi. To je ideální čas naučit je, že vše má svou hodnotu.
"Vánoční atmosféra se nevytvoří sama a stojí určité úsilí. Zapojit dítě do úklidu, zdobení domu, pečení a dalších předvánočních prací by mělo být samozřejmostí. Odměna za dobře odvedenou práci, či pomoc je dobrým začátkem ke správným finančním návykům, tedy neutrácet peníze, které nemám, ale snažit se na dárky uspořit nebo si na ně vydělat," říká Miroslav Zborovský, finanční ombudsman Home Creditu.
U menších dětí, které mají v kasičce pár korun, může být řešením nákup společného dárku se starším sourozencem nebo tatínkem pro maminku. "Finančně je dobré nechat děti, aby se nějak drobně na daru podílely, aby si uvědomovaly hodnotu peněz a měly radost, že na dárek dokázaly ušetřit," říká Zborovský.
Starší děti by podle něj už pak mohly za dárky utratit úspory, které nastřádaly z kapesného nebo třeba z odměn za výjimečné činnosti doma nebo u prarodičů. Třeba za vyluxování celého bytu, hrabání listí na zahradě a další činnosti.
"Výjimečné činnosti a pomoc je dobré u dětí odměnit i finančně, pěstují se tím dobré návyky spořit. Spíše než obdarovat někoho jiného bude ale lepší motivací snaha našetřit si na něco, co chce dítě samotné. Touha udělat někomu radost přijde postupně sama," doplňuje ombudsman, podle něhož čím dříve si děti samy spočítají, na co mají, kolik dárků budou kupovat a v jaké výši, tím lépe.
"Někdy dostanou k Vánocům finanční obnos od stovek korun až po tisíce většinou od prarodičů. Možná tím jen doplní úspory, které utratily za dárky. Pokud se ale jedná o větší sumu, není od věci jim poradit, jak se o peníze postarat," doplňuje Zborovský.
Dárky jenom pro děti
Psycholog Dalibor Špok by děti více vedl k tomu, že hodnotnější dárek je vlastnoručně vyrobený, namalovaný nebo napsaný. Kupované dárky by upozadil. "Babičce a dědovi udělá určitě větší radost, když jim vnouče připraví loutkové představení, než když jim dá šampon nebo bačkory," říká Dalibor Špok.
Připomíná, že stejně jako děti učíme přiměřeně věku mnoho jiných životních zodpovědností, měli bychom je učit myslet na druhé lidi. "Že nějaké dárky pořídí nebo vyrobí, by pro ně měla být přirozená věc a nikdo by je na to neměl příliš upozorňovat. Na to by měly postupně přijít samy. To je vlastně součástí psychologického odhalení tajemství toho, co dar je: nikoli nutnost, ale svobodné rozhodnutí udělat radost," říká psycholog Špok.
Zároveň se zamýšlí nad tím, zda by dárky neměly mít jinou než konzumní podobu. "Dětem bych dárky určitě dal, ale my dospělí se bez nich obejdeme. Není větší příležitosti, kdy se nutíme pořizovat něco, co nutně nepotřebujeme, než Vánoce. Bohužel pro mnoho lidí se staly pouze orgiemi konzumu. A to není ani v nejmenším jejich skutečný smysl," vysvětluje Dalibor Špok.
Podle něj můžeme zbytečné úsilí, peníze a nervy, které investujeme do kupování dárků, lépe investovat do nějaké smysluplné společné aktivity, zájezdu, zážitku, výletu.
"Ušetřené peníze můžeme věnovat na charitu nebo dobročinnost, opět za spoluúčasti dětí. A tím je naučíte, že "dárek" není zabalené zboží, ale něco, co se rozhodnu dobrovolně dát druhému, i když nemusím. Že hodnota štěstí se neměří hodnotou zboží, ale kvalitou prožitku, který spolu s ostatními buduji," dodává psycholog Špok.
