Praha - Propad hrubého domácího produktu často zasáhne i odvětví, kterým se jinak daří výborně. Lidé totiž dostanou strach a začnou se sami uskrovňovat.
Toho, co nastane po oznámení hospodářského poklesu, by se přitom neměli tolik bát ani v případě, že v jejich oboru skutečně došlo k otřesu.
V době, kdy se o něm dočtou v novinách, už jim totiž peníze dávno chybí. Leda že by měl sesun do červených čísel pokračovat.
Proč HDP klesá
Jaké následky může mít stagnace nebo dokonce pokles HDP na světovou ekonomiku, straší ekonomové veřejnost téměř denně. Jak se tedy nepříznivá čísla projeví v každodenním životě? Podle ekonomů nijak zásadně - samotný HDP pouze odráží situaci, která již nastala.
Jestliže počítáme HDP podle výrobní metody, tak propad v první řadě znamená, že firmy vyrobily méně. Samotný pokles produkce vede k nárůstu nezaměstnanosti nebo k nižším výplatám.
Použijeme-li výdajovou metodu, může záporný růst značit, že se snížily výdaje na konečnou spotřebu vlády (sem patří například úhrada zdravotní péče, školství nebo sociálního zabezpečení) nebo domácností.
Lidé tedy méně utrácejí - buď proto, že ve strachu z budoucnosti raději šetří, nebo peníze jednoduše nemají. Firmy následně dál omezují výrobu, aby se jim nehromadily zásoby.
Spotřebitel zareaguje
"Určitě neplatí, že pokud klesá HDP, pak se vám bude dařit hůře," zdůrazňuje Tomáš Volf ze společnosti Citfin. Důležité totiž je, v jakém oboru člověk pracuje a zda je právě toto odvětví zasažené problémy.
Zároveň ale Vlk připouští, že i když oblast, ve které zaměstnanec působí, nadále prosperuje, spotřebitel se přizpůsobí. Politici i ekonomové jej ve sdělovacích prostředcích vystraší, že je skutečně hůře. Jedinec se poté začne chovat opatrně a omezí své nákupy.
Která skupina lidí se prvotnímu propadu vyhne, přitom závisí na důvodu, který pokles HDP přivodil. "Jednou to může být proto, že šetří vláda a vzrostly daně. Jindy proto, že šetří podniky a neinvestuje se. Anebo proto, že vyschne zahraniční poptávka po našem zboží," vysvětluje Michal Brožka z Raiffeisenbank.
| Čtěte také: Česká ekonomika bude stagnovat, uvádí Světová banka Zaskočení analytici: Česku se daří hůř, HDP klesl Jen škrty už nestačí. Evropě hrozí japonská cesta |
Jak navíc připomíná Michal Kozub ze společnosti Home Credit, pokles ekonomiky má ještě jeden důsledek. Při nižší výrobě se vybere méně daní, což znamená horší příjmy pro státní rozpočet. Jestliže zároveň přibývá nezaměstnaných, rostou požadavky na státní výdaje.
"Následně jde vždy o to, zda je daný stát schopen fungovat v oblasti svých výdajů - například v rámci sociálního systému," komentuje Volf. To se ale podle něj ve většině případů nedaří. Obvyklejší je, že vláda postupně nabaluje další a další dluhy, aby se nezměnila životní úroveň obyvatel.
