Praha - Pravidla pro vyčerpání zbytku dovolené se od roku 2012 opět změnila, přestože nejde o tak zásadní novinky, jako přinesl rok 2004.

Zákonná úprava na jednu stranu zpřísnila, zároveň však přinesla zaměstnancům i příjemnější novinku.

Novela zákoníku práce, účinná od roku 2012, ještě více upřednostnila skutečné čerpání dovolené, a tedy odpočinek zaměstnance. Omezila proplácení nevyčerpaného volna.

Důraz na skutečné čerpání dovolené a odpočinek zaměstnance nepochází primárně od české vlády, ale vyplývá z předpisů Evropské unie, které členské země přebírají.

Na základní délce zákonného nároku na dovolenou - čtyři týdny - ani na dalších hlavních pravidlech (zejména že rozhodující slovo při určení termínu má zaměstnavatel) se nic nemění.

Nejpozději do konce dalšího roku

I nadále v zásadě platí, že zbytek nevyčerpané dovolené lze v praxi převést do následujícího roku a vyčerpat do jeho konce, pokud se na tom obě strany shodnou. Například dovolenou za rok 2012 si tedy zaměstnanec musí vybrat do konce roku 2013.

Zákoník práce sice stanoví, že dovolená by měla být vybrána ještě v roce, za který náleží. Nicméně nadále umožňuje převod do dalšího roku v případě, že včasnému vyčerpání "brání překážky v práci na straně zaměstnance nebo vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele" - pod tím si lze v praxi představit téměř cokoliv, pokud to pracovník nebo firma dokážou obhájit.

Vyčerpat, ne proplatit

Povinné čerpání zbytku volna do konce následujícího roku se dosud týkalo jen základního rozsahu dovolené, tedy v zásadě čtyř týdnů. Nevyčerpanou dovolenou nad tento limit (tedy typicky pátý týden dovolené z předchozího roku) si mohl zaměstnanec nechat proplatit.

Od ledna 2012 ale nově platí, že ani tento "nadstandardní" zbytek dovolené nepůjde proplatit. Zaměstnanec jej tedy musí vyčerpat do konce následujícího roku.

Proplatit zbytek dovolené lze nadále jen při skončení pracovního poměru.

Více času na výběr termínu

Mění se také termín, k němuž musí být rozhodnuto o dočerpání zbytku dovolené z předchozího roku.

Dosud platilo, že zaměstnavatel musel určit čerpání - v lepším případě dohodou se zaměstnancem - nejpozději do konce října následujícího roku. Pozor, jde jen o rozhodnutí, nikoliv samotné čerpání. Jestliže tak neučinil, musel zaměstnanec povinně čerpat zbytek dovolené hned od 1. listopadu.

Od letošního roku nově platí, že zaměstnavatel musí určit čerpání zbytku dovolené nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku.

Neučiní-li tak, má právo určit čerpání dovolené rovněž zaměstnanec (musí to však oznámit zaměstnavateli alespoň 14 dnů předem, pokud se obě strany nedohodnou jinak).

I nadále nicméně přitom platí, že samotné dočerpání je možné až do konce roku. Z října na červen se tedy zkracuje jen termín pro rozhodnutí.

Cílem je, aby zaměstnanci zůstala k dispozici delší doba - hlavně zahrnující i letní prázdniny - na dočerpání zbytku volna.

Nemusíte si všechno vybrat

Hlavní slovo má tedy zaměstnavatel, který termín dovolené určuje. Pokud stanoví, že si lidé musí vybrat zbytek letošní dovolené opravdu do konce roku, nezbývá než se podřídit - jestliže tomu nebrání překážky v práci na straně zaměstnance (typicky pracovní neschopnost).

Zaměstnavatel však nemá pravdu, pokud tvrdí, že povinné vyčerpání zbytku letošní dovolené do konce roku vyplývá ze zákoníku práce. V praxi totiž záleží hlavně na firmě, zda s odkazem na "vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele" umožní převod zbytku dovolené do následujícího roku. O termínu, v němž si zaměstnanec tento zbytek dovolené z roku 2012 vyčerpá, pak musí firma rozhodnout nejpozději do konce června 2013 s tím, že samotné čerpání může proběhnout kdykoliv do konce roku 2013.

Pouze kdyby zaměstnavatel takový odklad jednostranně nařídil a zaměstnanec s ním nesouhlasil, musel by existenci vážných provozních důvodů prokazovat kontrole z inspektorátu práce.

Do konce letošního roku nicméně musí být vždy vyčerpán případný zbytek loňské dovolené, tedy z roku 2011. Ten může být proplacen jen v případě, že zaměstnanci končí pracovní poměr.