"Milostivé léto II. umožní osobám, které mají dluh vůči státu a jiným veřejnoprávním věřitelům, vymáhaný soudním exekutorem, splatit svůj dluh zjednodušeným a finančně výrazně méně nákladným způsobem," uvádí ministerstvo spravedlnosti.
Vztahuje se tak například na dluhy vůči dopravním podnikům, nemocnicím, energetickým úřadům v rukách státu, na nezaplacené poplatky České televizi, Českému rozhlasu a také vůči zdravotním pojišťovnám, které evidují nejvíce dlužníků.
Stačí, aby lidé uhradili svůj původní dluh, tedy jistinu a odměnu exekutorovi ve výši 1815 korun včetně DPH a zbytek dluhu, takzvané příslušenství, jim bude odpuštěno. Příslušenství dluhu jsou většinou úroky z dluhu, náklady právního zastoupení a nalézacího řízení, DPH a řada dalších položek. Často samotný dluh výrazně navyšují, a to tak, že se v mnoha případech stává nesplatitelným.
"Předpokládám, že v důsledku současné energetické krize a zvyšující se inflace je druhá vlna milostivého léta namístě. Může pomoci především těm, kteří se do akce nemohli zapojit loni. Například proto, že peníze, se kterými mohli volně disponovat, použili na úhradu zvýšených cen za energie," myslí si ministr spravedlnosti Pavel Blažek.
Naopak odborník na dluhovou problematiku a autor Mapy exekucí Radek Hábl se obává, že právě vysoká inflace a energetická krize se na úspěchu oddlužovací akce podepíše negativně. "Je to dobře, že se bude milostivé léto opakovat, je to dobrá myšlenka, akorát současná doba hraje trochu proti ní. Dlužníci ani na podzim nebudou mít na zaplacení jistiny, když budou platit vysoké zálohy na energie a drahé jídlo," míní Hábl.
Obává se proto, že ani pokračování nebude mít takový dopad, jaký by si předkladatelé i odborníci přáli. U prvního milostivého léta, které se konalo od konce října 2021 do konce ledna letošního roku, byly odhady, že by se lidé mohli zbavit až milionu jednotlivých dluhů. Nakonec bylo splaceno necelých 50 tisíc jistin. I to si ale odborníci pochvalují, neboť 15 tisíc lidí se zcela vymanilo ze svých dluhů.
"A zapomíná se také na to, že díky milostivému létu se do veřejných rozpočtů dostalo skoro půl miliardy korun, které by se jen těžko nebo dlouho vymáhaly," dodává Hábl.
Akce pomůže dostat lidi z šedé zóny
Marek Výborný, poslanec za KDU-ČSD a spolunavrhovatel předlohy, připomíná, že milostivé léto se ukázalo jako výhodné pro všechny tři klíčové aktéry.
"Nejedná se o žádnou dluhovou amnestii či popření pravidla o tom, že dluhy se mají platit. Naopak věřitelům se jednorázově vrátily celé dlužné jistiny, dlužníci se zbavili desítek tisíc exekucí u dluhů vůči státu a stát vrátil dlužníky do standardních socioekonomických vztahů. Stát ušetří na sociálních dávkách, získá na odvodech těch, kteří už nebudou pracovat někde v šedé zóně, ale podle běžných pravidel," uvádí Výborný.
Upozorňuje, že pro dlužníky se ještě jednou a naposledy otevírá možnost zbavit se exekucí u dluhů vůči státu. "V době, kdy dramaticky rostou náklady na energie a základní životní potřeby, je to mimořádná jednorázová příležitost, jak se zbavit historické zátěže dluhů, u kterých příslušenství mnohdy nepochopitelně mnohonásobně překročilo výši jistiny samotné. Pro dlužníky, kteří uvázli v této dluhové pasti, se tak otevírá prostor pro nový životní restart," motivuje poslanec.
Po věcné stránce se druhé milostivé léto od toho prvního zásadně neodlišuje. "Jde v podstatě o prodloužení právní úpravy, přičemž změny spíše vyjasňují některé pojmy, jejichž intepretace v praxi přinesla určité obtíže," doplňuje Výborný.
Odkázal tak na problémy s milostivým létem u zdravotních pojišťoven, které ze začátku akce počítaly do jistiny ještě část příslušenství. Později to bylo ujasněno.
- Nově budou moci dlužníci uhradit vymáhanou jistinu a paušální náhradu nákladů exekutorům do tří měsíců od účinnosti předkládaného návrhu. Exekutoři dostanou tentokrát dvojnásobnou odměnu než u prvního milostivého léta, tedy 1500 korun bez DPH, celkem tedy 1815 korun. V minulosti si stěžovali, že částka neodpovídá jejich nákladům.
Ani vyšší částka ale jejich pohled na pokračování oddlužovací akce příliš nezměnila. "Přes určité navýšení ani odměna 1500 korun neodpovídá platnému exekučnímu tarifu. Ten se už zhruba 15 let nezměnil. Razantně se přitom zvýšily všechny provozní náklady - mzdy, poštovné i energie. Nic z toho nehradí exekutorům stát, přestože z ukončených exekucí dostává DPH. Pro všechny soudní exekutory bude opakování ML znamenat opět obrovskou administrativní zátěž. A mimo jiné také 'bezplatnou' poradenskou činnost," komentuje šéf Exekutorské komory Jan Mlynarčík.
Dodává, že opakování akce berou exekutoři jako rozhodnutí zákonodárců, nicméně ochota dlužníků platit dluhy bude podle nich čím dál menší. "Budou jednoduše spoléhat na to, že jim je časem někdo odpustí," míní Mlynarčík.
Pro exekutory není asi potěšující ani další novinka v nařízení, a to, že dlužník bude moci požádat o sdělení výše částky, která má být uhrazena pro splnění podmínek milostivého léta, a soudní exekutor bude povinen do 15 dnů odpovědět.
Právě při prvním milostivém létu trvala některým exekutorům odpověď i měsíce. Nyní ji budou muset stihnout do dvou týdnů. "Pokud pošlou odpověď později, o to se dlužníkům prodlouží možnost splacení," vysvětluje další z autorů milostivého léta poslanec Patrik Nacher (ANO).
Zaměstnavatelé, zapojte se
Milostivé léto se týká pouze dluhů u veřejnoprávních institucí. Ovšem na podzim se do akce zapojila i řada komerčních společností. Například některé banky, stavební spořitelny, poskytovatelé nebankovních služeb, později se přidala i Česká kancelář pojistitelů. Zda se připojí i tentokrát, je otázkou.
"Některé společnosti se setkaly s tím, že musely doplácet exekutorům jejich náklady v plné výši. Obávám se proto, že si případné znovupřipojení rozmyslí," říká Daniel Hůle z Člověka v tísni, který byl poradcem při tvorbě nové podoby milostivého léta.
Podle něj by bylo dobré, kdyby banky mohly lidem na zaplacení jistiny půjčit peníze. Ovšem je si vědom toho, že lidé s exekucemi většinou neprojdou takzvaným scoringem, při kterém si banky ověřují bonitu klienta.
"Mohli by se ale zapojit zaměstnavatelé, kteří mají s vyřizováním exekucí svých zaměstnanců značnou práci. Ideálně by jim mohli nabídnout bezúročnou půjčku na zaplacení jistiny a splátky by si pak strhávali ze mzdy," navrhuje Hůle.
První milostivé léto se uskutečnilo od 28. října 2021 do 28. ledna 2022. Podle údajů Exekutorské komory zcela zbavilo exekucí 15 tisíc lidí. Nesnížil se ovšem průměrný počet exekucí na jednoho dlužníka, nyní připadá 6,37 exekuce na osobu, takže se do akce zapojili spíše lidé s nižším počtem exekucí.
Veřejné rozpočty podle exekutorů přišly kvůli milostivému létu o více než jednu a půl miliardy korun na odpuštěném příslušenství. Naopak veřejnoprávním věřitelům se vrátilo 390 milionů korun, které by možná nikdy nevymohli.
Milostivé léto: Jakých dluhů se týká
Milostivé léto se týká dluhů vůči těmto subjektům:
- Česká republika
- územní samosprávný celek, včetně městské části nebo městského
obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy - státní příspěvková organizace
- státní fond
- veřejná výzkumná instituce nebo veřejná vysoká škola
- dobrovolný svazek obcí
- regionální rada regionu soudržnosti
- příspěvková organizace územního samosprávného celku = např. dopravní podniky, školy
- ústav založený státem nebo územním samosprávným celkem, obecně prospěšná společnost založená státem nebo územním samosprávným celkem
- státní podnik nebo národní podnik
- zdravotní pojišťovna
- Český rozhlas nebo Česká televize
- právnická osoba, v níž má stát nebo územní samosprávný celek sám nebo s jinými územními samosprávnými celky většinovou majetkovou účast, a to i prostřednictvím jiné právnické osoby
Zdroj: Asociaci občanských poraden
