Od ledna se zvyšuje minimální mzda na 13 350 korun. Změna ovlivní celou řadu plateb a daňových odpočtů, například zálohy na zdravotní pojištění, limit pro zdanění důchodů nebo třeba i školkovné. Podívejte se, zda a jak se výrazné navýšení minimální mzdy dotkne právě vás.
Pracovní poměr i práce na dohodu
Od ledna se zvyšuje minimální mzda na 13 350 korun. Změna ovlivní celou řadu plateb a daňových odpočtů, například zálohy na zdravotní pojištění, limit pro zdanění důchodů nebo třeba i školkovné.
- Zvýšení minimální mzdy o 1 150 korun má kromě důsledků pro zaměstnance pracující za minimální mzdu, kteří si finančně polepší, také dopad na daňové a další finanční povinnosti.
Netýká se zdaleka jen zaměstnanců
Minimální mzda se týká pracujících nejen na hlavní pracovní poměr, ale i na dohodu o provedení práce či dohodu o pracovní činnosti. "Stejně tak nezáleží na tom, zda jde o pracovní poměr na dobu určitou či neurčitou nebo zda je práce hlavním či vedlejším zaměstnáním či přivýdělkem ve formě brigády. Nárok na minimální mzdu vzniká v každé takové práci samostatně," vysvětluje Ondřej Wysoglad, ředitel personální agentury Adecco pro ČR a SK.
Měsíční sazba minimální mzdy vychází z týdenní pracovní doby 40 hodin. Pokud má zaměstnanec sjednanou kratší pracovní dobu, snižuje se poměrně i mzda.