Lucemburk, Praha - Zhruba 33 milionů lidí v Evropské unii lze označit jako velmi chudé, protože trpí těžkou materiální deprivací. Jde o 6,7 procenta obyvatel EU - jejich podíl v posledních letech klesá, vrcholu dosáhl v roce 2012 s 9,9 procenta. Vyplývá to z čerstvě zveřejněných údajů Eurostatu.
Těžká materiální deprivace znamená, že si lidé nemohou dovolit alespoň čtyři z následujících položek, které většina obyvatel považuje za žádoucí nebo nezbytné k tomu, aby vedli přiměřený život:
Mezi tyto položky patří včasné hrazení účtů (pravidelných plateb za bydlení či splácení půjček), dostatečně vytápěný byt, úhrada neočekávaného výdaje (Český statistický úřad loni pracoval s částkou 10 200 korun), pravidelná konzumace masa (nebo ryb či ekvivalentu pro vegetariány), týdenní dovolená pro všechny členy domácnosti, televizor, pračka, auto a výdaje za telefon.
Ukazatel míry materiální deprivace tak - na rozdíl od příjmové chudoby - zohledňuje výši finančních nákladů v dané zemi.
| Podíl lidí s těžkou materiální deprivací na počtu obyvatel státu (v procentech). Data označená hvězdičkou jsou z roku 2016. Eurostat uvádí i čísla ze tří nečlenských států EU - Norska, Švýcarska a Islandu. |
|||
| rok 2017 | rok 2012 | rok 2007 | |
| Bulharsko | 30,0 | 44,1 | 57,6 |
| Řecko | 21,1 | 19,5 | 11,5 |
| Rumunsko | 19,4 | 31,1 | 38,0 |
| Maďarsko | 14,5 | 26,3 | 19,9 |
| Litva | 12,4 | 19,8 | 16,6 |
| Kypr | 11,7 | 15,0 | 13,3 |
| Lotyšsko | 11,3 | 25,6 | 24,0 |
| Chorvatsko | 10,3 | 15,9 | - |
| Itálie | 9,2 | 14,5 | 7,0 |
| Slovensko | 8,2 * | 10,5 | 13,7 |
| Portugalsko | 6,9 | 8,6 | 9,6 |
| Polsko | 6,7 * | 13,5 | 22,3 |
| Irsko | 6,5 * | 9,8 | 4,5 |
| Belgie | 5,2 | 6,3 | 5,7 |
| Španělsko | 5,1 | 5,8 | 3,5 |
| Velká Británie | 4,9 | 7,8 | 4,2 |
| Slovinsko | 4,5 | 6,6 | 5,1 |
| Estonsko | 4,1 | 9,4 | 5,6 |
| Francie | 4,1 | 5,3 | 4,7 |
| Česko | 3,7 | 6,6 | 7,4 |
| Německo | 3,6 | 4,9 | 4,8 |
| Malta | 3,3 | 9,2 | 4,4 |
| Dánsko | 3,1 | 2,7 | 3,3 |
| Rakousko | 3,0 * | 4,0 | 3,3 |
| Nizozemsko | 2,6 | 2,3 | 1,7 |
| Norsko | 2,3 | 1,7 | 2,3 |
| Finsko | 2,0 | 2,9 | 3,6 |
| Island | 1,9 * | 2,4 | 2,1 |
| Lucembursko | 1,6 * | 1,3 | 0,8 |
| Švýcarsko | 1,5 * | 0,8 | 2,3 |
| Švédsko | 0,8 * | 1,8 | 2,2 |
Nejhůře jsou na tom Bulharsko (alespoň čtyři ze zmíněných položek si nemůže dovolit 30 procent populace), Řecko (21,1 procenta), Rumunsko (19,4 procenta) a Maďarsko (14,5 procenta).
Naopak nejnižší podíl velmi chudých najdeme mezi obyvateli Švédska (0,8 procenta), Lucemburska (1,6 procenta), Finska (dvě procenta) a Nizozemska (2,6 procenta).
Česká republika má devátý nejnižší podíl chudých (3,7 procenta) v EU - v tomto ukazateli skončila jen těsně za Německem a lépe než Francie, Belgie či Itálie.
Za posledních deset let klesl podíl nejvíce v Polsku, Švédsku (i předtím však dosahoval nízkých hodnot), Lotyšsku, Česku, Rumunsku a Bulharsku. Naopak nejvíce stoupl v Lucembursku (nadále však zůstává velmi nízký), Řecku, Nizozemsku, Španělsku a Irsku.
Podle Eurostatu jsou nejvíce ohroženou skupinou samoživitelé pečující o děti - těžkou materiální deprivaci z nich cítí 14,3 procenta. U domácnosti tvořené pouze jedním dospělým bez vyživovaných dětí to je 9,6 procenta.
