Praha - Díky růstu ekonomiky klesá počet českých domácností, které lze označit za skutečně chudé. Vyplývá to z nových zjištění Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Hranice příjmové chudoby vzrostla na 11 195 korun. Je sice o zhruba 500 korun vyšší než před rokem, ale díky tomu, že tuzemské domácnosti díky růstu čistých příjmů bohatnou, klesá míra ohrožení příjmovou chudobou. Ta nyní dosahuje 9,2 procenta, což je nepatrný pokles (o 0,6 procentního bodu) oproti předchozímu roku.
Podle ČSÚ to však nemusí značit žádný trend, protože mezi devíti a deseti procenty se míra ohrožení chudobou pohybuje stabilně posledních deset let. A to přesto, že hranice chudoby byla v roce 2007 zhruba o třetinu nižší než v současnosti.
Pro stanovení hranice chudoby se používá poměrně komplikovaný výpočet. Hodně zjednodušeně ji lze stanovit jako 60 procent čistého příjmu běžného člověka v daném státě - včetně důchodců či dětí, a to i po započtení sociálních dávek.
Výpočet bere v potaz složení domácnosti a skutečnost, že každá další osoba v domácnosti náklady nezvedá rovnoměrně, protože vybavení či zateplení bytu sdílejí členové domácnosti. Narození dítěte se do rozpočtu rodiny navíc projeví jinak, než když se k rodině přistěhuje ovdovělá babička. Podstatné však je, že hranice chudoby je závislá na příjmu běžného obyvatele, nikoliv na cenové hladině v zemi. Dražší bydlení a rostoucí ceny energií či potravin se v něm neprojeví.
Naopak ukazatel míry materiální deprivace - na rozdíl od příjmové chudoby - zohledňuje výši finančních nákladů v dané zemi. Hodnotí blahobyt domácností podle toho, jaké základní služby si mohou dovolit. Ukazuje totiž podíl osob, jejichž domácnosti si nemohou dovolit čtyři a více položek z devíti položek, které lze považovat za určitý životní standard.
Mezi tyto položky patří auto, pračka, telefon, barevná televize, dostatečně vytápěný byt, týdenní dovolená pro všechny členy domácnosti, konzumace masa každý druhý den, úhrada neočekávaného výdaje (ve výši odpovídajícího nynějším 10 200 korunám) a včasné hrazení pravidelných plateb za bydlení či splácení půjček.
Počet domácností ohrožených materiální deprivací v Česku klesá - přestože rostou ceny nájmů, bytů i půjček. Materiální deprivací trpělo loni 3,7 procenta domácností, což je o 1,1 procentního bodu méně než v roce 2016.
Česku se daří i ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi. Spolu s Norskem, Finskem a Nizozemskem patříme mezi státy s nejnižším ohrožením příjmovou chudobou nebo sociálním vyloučením. Naopak nejhůře jsou na tom Rumunsko, Bulharsko či Řecko.
Míra ohrožení příjmovou chudobou, míra materiální deprivace a míra nízké pracovní intenzity tvoří dohromady ukazatel nazvaný souhrnný evropský indikátor sociálního vyloučení. Ten v Česku činí 12,2 procenta, evropský průměr je přitom 23,5 procenta.
