Praha - Klienti penzijních fondů letos zažili zklamání. Loňské připsané výnosy byly na to, jak dlouho si lidé musí peníze odepřít, velmi nízké.
Vyjma Zemského penzijního fondu si všechny ostatní připsaly méně než čtyři procenta.
Přes 3,5 procenta se přitom přehouply jen dva fondy. Zhodnocení u zbylých penzijních fondů za uplynulý rok dosáhlo jen 2,3 až 3,3 procenta.
Výnos příliš neodpovídá dlouhodobému vázání peněz
Penzijní připojištění není přes svůj název nic jiného než velmi dlouhodobé spoření. Klient se nepojišťuje proti žádnému riziku, pouze pravidelně ukládá (případně jeho zaměstnavatel). Určitou výhodou je sice státní podpora (až 150 korun měsíčně), v horizontu desítek let však v celkovém výnosu klienta nehraje až tak zásadní roli.
Rozhodující jsou totiž roční výnosy, které se v průměru v posledních letech pohybují okolo tří až 3,5 procent a to relativně málo. Je třeba si uvědomit, že klienti na své peníze (úspory) v penzijních fondech nesahají několik desetiletí, v podstatě ani nemohou.
Výplata až v šedesáti letech
Penzijní fondy mají lidem pomoci něco naspořit na dobu, kdy už nebudou pracovat a pobírat jen důchod. Veškeré peníze tak klienti z fondu mohou získat až v okamžiku, kdy dovrší šedesát let věku (starobní penze z penzijního připojištění).
Jedinou možností (bez penalizace), jak z penzijního fondu získat část výnosů dříve, je výsluhová penze. Na tu vzniká nárok až po 15 letech spoření. Klient může tímto způsobem vyčerpat maximálně polovinu naspořených peněz.
Porovnání penzijních fondů
|
Penzijní fond |
Podíl na trhu | Výnos 2006 | Výnos 2005 | Výnos 2004 | Výnos 2003 |
| PF České pojišťovny | 27,27 | 3,30 | 3,80 | 3,50 |
3,10 |
| AXA PF (Winterthur) | 15,80 | 2,50 | 3,74 | 3,11 | 3,40 |
| PF České spořitelny | 15,30 | 3,04 | 4,03 | 3,74 | 2,64 |
| PF Komerční banky | 11,73 | 3,00 | 4,00 | 3,50 | 3,40 |
| ING PF | 11,05 | 3,60 | 4,20 | 2,46 | 4,00 |
| ČSOB PF Stabilita | 9,93 | 2,75 | 4,00 | 4,30 |
2,30 |
| ČSOB PF Progres | 4,70 | 2,30 | 5,00 | 5,30 |
4,30 |
| Allianz PF | 3,03 | 3,11 | 3,00 | 3,00 |
3,00 |
| Generali | 0,72 | 3,74 | 3,80 | 3,00 | 3,00 |
| Zemský PF | 0,37 | 4,60 | 4,60 | 4,38 | 4,01 |
Poznámka: všechny údaje jsou v procentech
Zdroj: penzijní fondy
Pokud by klient penzijní připojištění vypověděl dříve, získal by nárok pouze na odbytné - jen vlastní vklady a roční výnosy fondu. Klient by ztratil nárok na již připsanou státní podporu.
Pokud si klient založí penzijní připojištění už na začátku své pracovní kariéry, k čemuž penzijní fondy obecně nabádají, dostane se ke svým penězům až po několika desetiletích. A to je extrémně dlouhá vázací doba. Za takovou cenu má klient nárok na vyšší roční zhodnocení, než jaké je nyní obvyklé u nejméně rizikových fondů peněžního trhu, které jsou ale navíc velmi likvidní.
Samozřejmě pravdou je, že penzijní fondy nemohou peníze svých klientů využívat na rizikovější investice, které slibují vyšší potenciální výnosy.
Lepší penzijní fond než žádné spoření
Názory na výhodnost penzijního připojištění se různí. Na čem se ale všichni shodují, je nutnost si spořit na důchod. Pokud člověk nemá vůbec tendenci se na své stáří finančně zabezpečit, což je momentálně obvyklé u mnoha Čechů, je určitě lepší, když bude mít alespoň sjednané penzijní připojištění.
Z první pětisetkoruny vkladu v měsíci náleží střadateli státní podpora ve výši 150 korun. To, co převyšuje tento vklad, je možné ještě využít jako daňový odpočet, nejvýše ale tisíc korun měsíčně. Málo doceňovanou předností je také to, že na účet klienta může přispívat i jeho zaměstnavatel. Řada firem přitom této motivační složky běžně využívá.
Na druhou stranu není možné penzijní připojištění přeceňovat. Spoření pět set korun měsíčně je zcela nedostatečné a lidé nemohou v takovém případě očekávat nějaké výrazné zlepšení životní úrovně ve stáří. V tomto směru by se penzijní připojištění mohlo spíše nazývat "penzijní přilepšení".
Lidé spoří, ale málo
Ani prognózy, podle kterých bude za několik desetiletí na penzi jednoho důchodce vydělávat pouze jeden pracující zaměstnanec místo nynějších dvou, nemotivují Čechy k většímu spoření na stáří. Poměrně hodně lidí sice ukládá peníze do penzijních fondů, bohužel převážná většina z nich jen právě 500 korun měsíčně kvůli státní podpoře. A to je zcela nedostatečné.
"Průměrná měsíční úložka těch, kteří mají připojištění, se bez započítání příspěvků od zaměstnavatelů a bez státního příspěvku pohybuje pod pěti sty korunami," konstatuje Jiří Rusnok, prezident Asociace penzijních fondů České republiky.
Lidé by ale měli spořit na důchod podstatně více. Platí, že čím později lidé přistoupí k důchodovému spoření, tím více je pak potřeba měsíčně ukládat. Například člověk, který začíná střádat ve věku 30 let, by měl dávat stranou alespoň deset procent svého výdělku. Pracovník, který začíná na zadní kolečka myslet až o deset let později, by měl ukládat již asi 15 procent ze svého platu.
