Praha - Stále více českých domácností se obejde bez vlastního rozpočtu. Zatímco v roce 2010 si přehled příjmů a výdajů nesestavovalo 48 procent domácností, loni se jejich podíl navýšil na 57 procent. Vyplývá to z průzkumu finanční gramotnosti provedeného na základě metodiky OECD agenturou ppf factum pro ministerstvo financí.
Menší zájem Čechů o sestavování domácího rozpočtu si ministerstvo vysvětluje mimo jiné tím, že se domácí ekonomice loni dařilo lépe než před pěti lety.
"Předchozí sběr dat k měření úrovně finanční gramotnosti probíhal v roce 2010. Nyní je ekonomika v jiné fázi. Z tehdejší finanční krize jsme se již vzpamatovali, a více domácností se tak nejspíše domnívá, že nepotřebují hlídat každou korunu a pečlivě sledovat a plánovat příjmy a výdaje," řekla mluvčí ministerstva financí Kateřina Vaidišová. Sestavování domácího rozpočtu je však podle ní důležité mimo jiné proto, aby lidé dokázali lépe předcházet neúměrnému zadlužení.
"Rodinný rozpočet považujeme za základní nástroj plánování příjmů a výdajů v horizontu měsíců i let a ochranu každé rodiny před problémy s dluhy. Zpravidla každý, kdo si začne zapisovat poctivě každou utracenou korunu, se diví, kolik peněz utratí za zbytečnosti," uvedla Vaidišová.
Rozpočet nejčastěji sestavují ženy a lidé starší šedesáti let. Bez něj se naopak ve větší míře obejdou muži, vícečlenné domácnosti a mladí lidé do 29 let. Jako důvod obvykle uvádějí, že jim sestavování rozpočtu přijde zbytečné. Více než pětinu lidí pak vůbec nenapadlo rodinný rozpočet sestavovat.
Absence rozpočtu ale ještě nemusí znamenat, že se členové takové domácnosti řadí do skupiny lidí s nízkou finanční gramotností. "Výsledky ukázaly, že lidé s vysokou úrovní ekonomické zodpovědnosti rozpočet sestavují častěji než lidé s nízkou úrovní. Rozhodně se však nedá zobecnit, že všichni, kteří se rozpočtu nevěnují, jsou finančně negramotní. Je nutné brát v potaz jejich celkové chování ve světě financí, nicméně určitá korelace tam je," řekla mluvčí ministerstva.
Když už domácnosti rozpočet sestavují, většinou jeho dodržování také sledují. Mezi nejdůležitější finanční cíle, které se s rozpočtem pojí, patří bydlení, motorové vozidlo nebo splácení hypotéky. Lidé si na cestě za dosažením těchto cílů nejčastěji stanoví plán a začnou spořit nebo investovat.
Ti, kterým na odkládání peněz stranou nezbývá dost prostředků, naopak obvykle sáhnou ke snižování výdajů. Obvykle jde o lidi s nízkým příjmem nebo osoby starší 60 let. O něco méně lidí pak ve snaze dosáhnout svých finančních cílů hledá novou práci jako další zdroj příjmu nebo přehodnotí výběr poskytovatele úvěru.
Češi nejčastěji pracují s rozpočtem na jeden měsíc. Takový časový horizont používá více než polovina těch, kteří rozpočet sestavují. Na několik měsíců dopředu plánuje 14 procent lidí, téměř stejný počet Čechů se pak svými výdaji a příjmy zabývá nepravidelně. Roční rozpočet, který používá stát, je naopak pro domácnosti příliš dlouhodobý. Na rok dopředu se dívají jen čtyři procenta rodin s rozpočtem.
Způsobů, jak rodinný rozpočet sestavovat, je více. Mnoha lidem stačí jen tužka a papír, jiní využívají internetové kalkulačky, počítačové programy nebo mobilní aplikace. Základ je ale vždy stejný. Rozpočet musí obsahovat příjmy a pravidelné i jednorázové výdaje. Kromě toho se v něm musí objevit rezerva na mimořádné výdaje. Domácí rozpočet by lidé také měli pravidelně aktualizovat.
