Firmy momentálně nabízejí řadu volných míst, uchazeči se však nehrnou. Lidé, kteří teď práci mají, ji totiž nechtějí měnit. Obávají se krize a možná i trochu konkurence v podobě uprchlíků, respektive uprchlic z Ukrajiny. Na ty už řada firem cílí.
"Už loni na podzim došlo k velkému oživení na straně náborů firem. Počty obsazovaných míst byly o čtvrtinu větší i než v roce 2019. Tato situace vydržela do začátku války na Ukrajině. Nyní je to tak, že na jedné straně stále trvá obrovská poptávka po kandidátech, na straně druhé ovšem vidíme výrazný pokles reakcí na nabídky firem, a to až o 30 procent ve srovnání s loňským březnem," uvádí datový analytik personální společnosti LMC Tomáš Ervín Dombrovský.
Otázkou však je, jak dlouho budou obavy z vývoje ekonomiky převažovat nad rostoucí nespokojeností se současnými mzdami. Hlavním důvodem, který i zdánlivě spokojeného zaměstnance dožene ke změně práce, je totiž podle personalistů nedostatečné platové ohodnocení.
A na to si podle průzkumů stěžuje až 64 procent zaměstnanců. "Roste počet pracovníků nespokojených se svou mzdou. Některé firmy je totiž od nového roku navýšily minimálně nebo je teprve navyšovat plánují, přitom ceny rostou," potvrzuje také Jacek Kowalak, ředitel personální společnosti Randstad.
Volání po vyšší mzdě je především reakcí na inflaci, která v březnu překročila 12 procent. Zvyšování cen bude navíc pokračovat. Podle dubnové ankety společnosti Profesia.cz současná mzda nestačí na pokrytí nákladů zhruba pětině respondentů. Dalších 21 procent pociťuje finanční tlak a nejsou si jistí, jak v příštích měsících vyjdou s penězi. A 23 procent lidí uvedlo, že zvýšené základní náklady sice utáhnou, ale budou muset zvažovat další výdaje. Bezproblémovou finanční situaci i přes rostoucí náklady deklarovalo pouze 19 procent respondentů.
"Průměrná mzda v Česku v březnu meziročně stoupla o čtyři procenta a překročila hranici 40 tisíc korun. Reálný výdělek ale po zohlednění růstu spotřebitelských cen o dvě procenta klesl," říká Karel Kotoun ze společnosti Accenture. Zda budou mzdy letos ještě růst, je podle něj za současných měnících se podmínek těžko predikovat.
Nicméně ještě v únoru, pod tlakem nedostatku pracovních sil, uvažovala podle průzkumu HR Pulse více než třetina zaměstnavatelů o plošném přidávání o "několik" procent. Podle Gabriely Čajánkové z personální společnosti Stimul jsou ale současné mzdy na vrcholu možného. "V této oblasti očekávám stagnaci a možná i mírné snižování mzdových nákladů ze strany firem," odhaduje personalistka.
Špatný šéf je peklo
Kromě mzdy, která nestačí na zaplacení měsíčních výdajů, opustí lidé i v době nejistoty svou práci kvůli špatnému šéfovi. "Nejvyšší šéf zodpovídá za to, jaké vztahy jsou standardem na pracovišti. Dlouhodobé průzkumy jednoznačně ukazují, že 50 až 60 procent lidí odchází především kvůli nespokojenosti s managementem firmy a celkovou náladou ve společnosti. Zaměstnancům často vadí nekompetentní vedení, špatný přístup ze strany nadřízených a nedostatek uznání," říká Jiří Jemelka ze společnosti JPF.
Zatímco podle průzkumu Graftonu má více než 70 procent lidí práci, která je baví, a také přátelské kolegy, zájem a přístup šéfa ocenila sotva polovina respondentů. "Plným 38 procentům zaměstnanců chybí inspirativní šéf a šance na kariérní postup," popisuje výsledky průzkumu Martin Malo. Největší problém se šéfem mají podle šetření pracovníci ve výrobě, nejméně v podnikových službách.
"Poslední dobou se dostává do popředí nefinanční motivace. Lidé po ní touží, ale šéfové s ní neumí pracovat, nevidí její možnosti a myslí si, že lidé chtějí jenom peníze. Přitom motivovat jinak než penězi lze každého. Jde to způsobem, kdy se o zaměstnance a jeho práci zajímáme a nasloucháme jim. Díky tomu budeme vědět, jak u nich vyvolat pozitivní emoce a potěšení z práce," uvádí Irena Vrbová z konzultační firmy Porto.
Chceme home office a méně stresu
A je tu ještě něco, co může některé lidi přesvědčit změnit zaměstnání - výrazně lepší nabídka nefinančních benefitů konkurenční firmy. "Lidé si zvykli v době pandemie na benefity, jako je home office a další bonusy namířené na work-life balance (rovnováha práce a mimopracovního života). Pokud jim zaměstnavatel práci z domu s ukončením pandemie přestal umožňovat, poohlíží se po místu s větší flexibilitou," míní Kowalak z Randstadu.
Podle Jiřího Jemelky ze společnosti JPF lidé oceňují možnost být flexibilní, netrávit zbytečně čas v dopravě, možnost plánovat si svou pracovní dobu svobodněji a získat více příležitostí, jak se lépe realizovat v soukromém životě. "Práce z domova, sick days, rodičovské volno, dny s rodinou dokážou převálcovat dokonce i třináctý plat nebo stravenky a permanentky na kulturu či sport. Pandemie covid-19 tomuto trendu značně pomohla," tvrdí Jiří Jemelka.
Kateřina Janičatová ze společnosti Antal k tomu doplňuje: "Především v oboru automotive si všímáme, že lidé mění pozice kvůli lepší pracovní době. Za méně přesčasů jsou ochotní obětovat i část platu."
Skokově vzrostl zájem o benefity zaměřené na duševní zdraví. Češi jsou totiž více vystresovaní. Podle průzkumu Graftonu si na stres a velké pracovní vypětí stěžuje více než polovina dotázaných pracovníků. Nejvíce se to týká lidí z obchodu a marketingu, nejméně naopak z podnikových služeb. Únava a vyčerpání pak demotivují k většímu výkonu téměř třetinu dotázaných respondentů.
"Do rostoucí míry stresu a přepracování se pak promítá také práce přesčas, kterou musí často vykonávat až pětina zaměstnanců. Další polovina pracuje nad rámec svých povinností alespoň občas," doplňuje k průzkumu Martin Malo.
Ukrajince firmy chtějí
Ačkoliv poptávka po nových uchazečích je zatím stále velká, otázkou podle Kowalaka je, zda nabídka volných pozic nebude mít do budoucna spíš mírně klesající tendenci.
"Důvodem může být jak příliv utečenců, kteří mohou mnoho z nabízených pracovních míst obsadit, tak zvyšování cen a výpadky dodávek potřebných komponentů pro výrobu, což má již nyní dopad na provoz společností působících například v automobilovém průmyslu," říká Kowalak.
Ochota zaměstnávat příchozí z Ukrajiny je u českých firem poměrně velká. "V rámci průzkumu více než 59 procent tuzemských firem uvedlo, že jsou ochotní je na částečný nebo trvalý úvazek zaměstnat, a to i s vědomím toho, že jde převážně o ženy, většinou s dětmi. Pětina firem se ještě rozhoduje, stejný podíl pak se zaměstnáváním uprchlíků nepočítá," uvádí Michal Novák.
Některé obory v tuzemsku personálně dlouhodobě strádaly - textilní výroba, sociální služby nebo hromadná doprava. "Ukrajinky se velice rychle učí a mají obrovskou motivaci. Jsou ochotné začít pracovat i v profesích, které pro Čechy nejsou příliš atraktivní. Mohou se uplatnit též ve zdravotnictví a pomoci například oživit zdravotnickou péči ve venkovských regionech. Velmi záleží na tom, jak se jim podaří překonat jazykovou bariéru," říká Jiří Jemelka.
