Netlačme Ukrajince za každou cenu do práce, sami na tom pak vyděláme, tvrdí ekonom

Radek Dragoun Radek Dragoun
7. 4. 2022 19:56
Do Česka dorazilo z Ukrajiny už téměř 150 tisíc lidí v produktivním věku, část z nich nyní hledá práci. Ekonom Štěpán Mikula z Masarykovy univerzity však v rozhovoru pro Aktuálně.cz říká, že by je stát neměl za každou cenu nutit ihned pracovat. Lepší je podle něj dát jim čas naučit se česky, aby pak mohli pokračovat v kvalifikované práci, které se věnovali před útěkem z vlasti.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Jakub Plíhal

Jedno z hlavních doporučení studie PAQ Research, na které jste se podílel, zní, že stát by neměl Ukrajince za každou cenu tlačit do práce. Proč ne?

Existují pro to dva důvody. Zaprvé ze zahraničí víme, že jako efektivnější se z hlediska budoucího uplatnění uprchlíků ukázaly programy, které se snažily nejdříve zvýšit jejich jazykovou kompetenci a až potom jim dát práci. 

Ve Skandinávii například existují programy, díky kterým zároveň pracujete a studujete jazyk s tím, že studium jazyka je prioritou. Netrávíte tedy osm hodin v práci, ale pracujete kratší dobu a po zbytek času jste v jazykové škole. 

A ten druhý důvod?

Ten souvisí s tím, jak vypadá český trh práce a jaké jsou možnosti uplatnění uprchlíků. Velká část z nich neumí česky, takže nemůže pracovat na místech, která jsou vysoce kvalifikovaná. Budou tedy hledat uplatnění v profesích, kde jazyk není tolik potřeba, a to jsou typicky nízkokvalifikované práce. 

Předpokládejme, že do Česka nakonec dorazí třeba 300 tisíc uprchlíků v produktivním věku. Pokud by se všichni snažili najít uplatnění v nízkokvalifikovaných profesích, tak by to na tuto část trhu přineslo velký tlak. Lidé, kteří v něm teď pracují, by měli pravděpodobně nižší mzdy a větší problém najít zaměstnání. To by nakonec mohlo přinést negativní sociální jevy, jako je nárůst nenávisti vůči uprchlíkům. 

Když však mluvíme s Ukrajinci v uprchlických centrech, tak už tam říkají, že si chtějí co nejdříve najít práci. Ještě neumí česky, ale už si tady chtějí vydělávat. 

Když přicházejí do Česka, tak asi nemají velké představy o tom, jaké jsou jejich možnosti. Jejich rozhodnutí závisí na tom, co jim nabídneme. Když to zjednoduším, tak pokud dostanou na výběr, že mohou jít pracovat, nebo být bez peněz na jazykovém kurzu, tak je asi jasné, jak se rozhodnou.

Kdybychom jim ale vedle toho dali onu skandinávskou možnost vydělávat si peníze a k tomu chodit na jazykovou školu s tím, že stát by jim o něco navýšil jejich mzdu z částečného úvazku, tak by možná upřednostnili tuto variantu. 

Skutečně se všichni Ukrajinci budou chtít učit česky, zvlášť když počítají s tím, že se vrátí do své vlasti?

Ano, to je další důležitý aspekt. Ve chvíli, kdy mají představu, že se za pár měsíců vrátí domů, tak se jim možná nevyplatí chodit na jazykový kurz, do kterého by museli investovat velkou námahu. V takovém případě je pro ně lepší jít teď dělat na pár měsíců cokoliv. Jejich plány se však mohou rychle měnit. Teď logicky touží po životě, který měli ještě před dvěma měsíci. Pro některé z nich je však už definitivně pryč a nakonec se jich část rozhodne zůstat zde.

Perspektivu jejich návratu by měl zohlednit i stát. Pokud předpokládá, že se za chvilku vrátí velká část uprchlíků domů, tak nemá příliš smysl investovat do integračních politik, které budou samozřejmě drahé. Jenže to se mi jeví jako velmi krátkozraký přístup a vždycky bych raději počítal s tím, že třeba minimálně polovina uprchlíků tady zůstane. Podcenění jejich integrace by se nám mohlo v budoucnosti zásadně nevyplatit.

Umožněme jim vykonávat původní profesi

Vraťme se ke skandinávské cestě. Jak by to v praxi vypadalo? To by lidé chodili například na čtyři hodiny do práce a pak se učili češtinu? Chtěly by vůbec firmy takové zaměstnance?

Záleží, jaké pro ně vytvoříme podmínky. Pokud by stát taková pracovní místa dotoval, tak by to pravděpodobně zvýšilo ochotu firem do něčeho takového jít. Samozřejmě by to pro firmy představovalo dodatečné náklady, které by jim bylo potřeba kompenzovat. Na druhé straně to může být ten druh investice, která má vynikající návratnost. 

Ve studii kromě skandinávské cesty zmiňujete, že stát by měl například zvýšit sociální dávky pro uprchlíky, aby se mohli soustředit na jazyk a nemuseli za každou cenu pracovat. 

To je samozřejmě alternativa. V situaci humanitární krize asi nebudeme moci spoléhat na jedno řešení, které aplikujeme na celou procházející populaci uprchlíků. Asi nebude možné skandinávskou cestou vytvořit 300 tisíc pracovních míst, které budou na čtyři hodině denně. Pokud se jich podaří vytvořit 50 tisíc, tak to bude výborné.

Pro další velkou skupinu lidí pak může existovat jiný program. Ten může vypadat tak, že i za cenu vyšších sociálních dávek budou uprchlíci prvně absolvovat jazykové vzdělávání a do práce chodit nebudou. Vždycky bude záležet na kapacitách firem i jazykových kurzů. 

Proč by ale někdo vysoce kvalifikovaný, například lékař, nemohl na začátku chodit třeba uklízet a vedle toho se zlepšovat v češtině, aby později mohl pracovat ve svém oboru?

Mohl, varianta to určitě je. Zejména vysoce kvalifikovaným lidem bychom ale měli chtít umožnit vykonávat jejich původní profesi. Nízkokvalifikované profese může dělat téměř kdokoliv, ale oni mají dovednost dělat něco produktivnějšího a pro ekonomiku efektivnějšího.

Navíc když necháte lékaře dělat něco nízkokvalifikovaného, tak si nabíháte do problému, že budete dále zvyšovat nabídku práce v nízkokvalifikovaných profesích, což přinese tlak na zaměstnance, kteří takovou práci již mají. 

Což by v konečném důsledku vedlo k tomu, že by ukrajinští uprchlíci brali Čechům práci, jak zaznívá v některých diskuzích?

Na otázku, zda migranti berou lidem práci, hledá odpověď rozsáhlá ekonomická literatura. Autoři se shodují, že migrace má na ekonomiku jako celek žádné nebo zanedbatelné dopady. Na některých segmentech trhu práce, ať už jsou vymezené profesně nebo regionálně, však k negativním efektům docházet může. 

Zvýšení nabídky v nízkokvalifikovaných segmentech trhu práce ale může paradoxně některým Čechům pomoci. Ti mají oproti Ukrajincům výhodu minimálně v tom, že umí jazyk. Nárůst pracovní síly v těchto sektorech tak může vést k tomu, že minimálně část Čechů se přesune do kvalifikovanějších profesí. Také je potřeba si uvědomit, že počet uprchlíků je tak velký, že nejenže budou "brát pracovní pozice", ale budou také nějaké pozice vytvářet. 

Kvalifikovaní jdou raději do Německa

Ve studii uvádíte, že když uprchlíky hned nenaženeme do práce a počkáme, než budou moci dělat vysoce kvalifikovanou práci, tak na tom finančně vydělá i stát.

Pokud byste se chtěl dívat jenom na dopady na státní rozpočet, tak lékař přece platí vyšší daně než uklízečka.

A jde skutečně jen o to?

Problém je samozřejmě širší. Když umožníme kvalifikovaným a šikovným lidem dělat to, v čem jsou dobří, tak nejenže budou platit větší daně, ale bude to mít pozitivní efekt na růst celé ekonomicky. 

Příchod uprchlíků si představte tak, jako by nám sem zničehonic přistál přírodní zdroj. A teď je na nás, co s ním uděláme. Buď jim neposkytneme podporu, neumožníme jim naučit se jazyk, neuznáme jim kvalifikace a budeme je držet v nízkokvalifikovaných profesích. Z kamene, co nám tady přistál, tedy vyrobíme dlažební kostky.

A nebo se k tomu postavíme proaktivně, ačkoliv to teď bude dražší. Dovolíme jim studovat jazyk, změníme systém uznávání kvalifikací a z kamene nebudeme dělat jenom dlažební kostky, ale třeba i krásné sochy. 

Dosud zde Ukrajinci pracovali spíše na nízkokvalifikovaných pozicích, z národnostních menšin v Česku pobírají podle oficiálních údajů vůbec nejnižší platy. Čím to je?

To, jak se stát chová k imigrantům, samozřejmě ovlivňuje jejich rozhodnutí sem přijít. Pokud byly podmínky nastavené tak, že se sem vyplatilo chodit lidem s nízkou kvalifikací, tak sem chodili. Ti s vyšší kvalifikací šli třeba někam, kde pro ně život bude lepší, což může být třeba Německo.

Zároveň migrační literatura poukazuje na to, že velké diaspory mají tendenci k sobě přitahovat nízkokvalifikované, protože jim poskytne práci, bydlení a obecně jim udělá podporu, kterou imigrant potřebuje, když přichází do cizí země. Naopak vysoce kvalifikovaní na této podpoře tolik závislí nejsou a diaspora jim naopak dělá špatné jméno. V důsledku tak mají tendenci chodit raději do zemí, kde diaspora není. 

To, že tu dosud dělali především nízkokvalifikovaní Ukrajinci, tedy souvisí s trhem, nebo je to špatná vizitka českého státu?

Dobrá vizitka to určitě není, ale jedná se dlouhodobý stav. Jestli můžeme nějak charakterizovat český stát, tak by to asi nebylo tak, že tady vítá migranty, ať už přicházejí odkudkoliv. Rozhodně nevytváříme podmínky, které by byly atraktivní pro vysoce kvalifikované lidi.

Teď se v souvislosti s příchodem uprchlíků z Ukrajiny mluví o tom, jak složitý a nepružný je systém uznávání kvalifikací. Jenže v této podobě ho máme už roky. Když si migrant-lékař mohl v minulých letech vybrat, jestli se tady bude dva roky dohadovat, než bude smět pokračovat ve své kariéře, nebo půjde dělat doktora za mnohem menších administrativních nákladů do Německa, tak je asi jasné, jak se rozhodl.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 42 minutami

První odhady australských voleb ukazují, že opozice zřejmě odstaví od moci vládnoucí kabinet

Opoziční Labouristická strana v Austrálii patrně odstaví od moci kabinet současného konzervativního premiéra Scotta Morrisona. Ukazují to projekce australských televizních stanic. Výsledek dnešních parlamentních voleb je zatím nejistý a zřejmě bude velmi těsný, Morrison ale s největší pravděpodobností nebude mít dost křesel na to, aby mohl sestavit vládu i pro čtvrté volební období. Dosavadní sčítání hlasů naznačuje, že lidé tentokrát více volili i menší politické strany.

Poslední volební místnosti se na západě země uzavřely v 18:00 místního času (poledne SELČ). Dnešní průzkum společnosti Newspoll přisuzoval labouristům podporu 53 procent hlasů.

Morrisonova koalice nyní ve 151členné Sněmovně reprezentantů drží nejtěsnější většinu 76 křesel. Labouristická strana slibuje větší výdaje na péči o děti i seniory, stávající koalice pak lepší řízení ekonomiky v době, kdy se v Austrálii kvůli pandemii covidu-19 prohloubil rozpočtový deficit. Morrison slíbil, že pokud bude znovuzvolen, jeho vláda sníží daně a zmírní tlak na růst životních nákladů.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Na pochod Praha-Prčice se dnes po dvouleté pauze vydalo přes 17 500 turistů

Na trasy pochodu Praha-Prčice se dnes po dvouleté covidové pauze vydalo 17 508 turistů. První z nich vyrazili na trať už před 05:00. Po poledni se začali vracet účastníci kratších tratí a cyklisté. Před 13:00 zatím do cíle nedorazil žádný z účastníků nejdelší sedmdesátikilometrové trasy. Všichni se musí vrátit do dnešních 20:00.

Pořadatelé museli počet účastníků omezit kvůli výluce železničního provozu mezi Olbramovicemi a Chotovinami. Na trasy se tak vydali jen ti, kteří se dopředu elektronicky zaregistrovali, informovala za pořadatele Dana Horáková.

Letos se tak zájemci nemohli registrovat až na startu, jak byli zvyklí, pouze ukazovali QR kódy. "Potřebovali jsme zastropovat trasy, proto jsme registraci uzavřeli dva dny před pochodem. Kvůli rekonstrukcím železniční trati jsou trasy kyvadlové dopravy delší, posílili jsme i dopravu na jih," uvedla Horáková. Pořadatelé ocenili, že jim letos ubyla práce s penězi.

Trasy pro pěší měří od 23 do 70 kilometrů, přičemž nejdelší začíná v Praze. Část z 21 tras je vyhrazena pro cyklisty. "Cyklisti mají samostatné trasy od roku 2006, chtěli jsme zabránit nebezpečí, protože se míchali do tras pro pěší," doplnila Horáková.

Nejoblíbenější je dětská trasa z Votic dlouhá 23 kilometrů. "Využívají ji i senioři, kterým už to tolik nechodí. Vozíčkářská trasa začínala v Miličíně, vyrazilo na ni 98 vozíčkářů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy