Kvůli epidemii koronaviru se ekonomika na tři měsíce zmrazila. "Na podzim se ukáže, v jakém stavu firmy budou. Na trhu práce nyní začne docházet k velkým přesunům mezi firmami a jednotlivými sektory, a to se týká stálých zaměstnanců, freelancerů, agenturních zaměstnanců a cizinců," říká šéfka ManpowerGroup Jaroslava Rezlerová.
Nevidí to ale růžově. Pravidelný čtvrtletní průzkum, který zjišťuje, zda zaměstnavatelé očekávají v následujícím čtvrtletí změny v počtu zaměstnanců, totiž naznačuje velké propouštění.
"Zaměstnavatelé jsou pesimističtější než na začátku krize v roce 2009. Deset procent z nich očekává nárůst počtu pracovních sil, naopak 14 % předpovídá snížení počtu pracovních sil. Ostatní zaměstnavatelé nepředpokládají žádné změny. Po sezónním očištění dat jde o nejhorší výsledek v historii průzkumu v Česku od roku 2008," říká šéfka Rezlerová.
Nejhorší bude zřejmě situace v odvětví ubytování a stravování, kde hodlá 10 % firem nabírat, ale 29 procent propouštět. "Slabé náborové aktivity dále hlásí finance, pojištění, nemovitosti a další služby podnikům, dále zpracovatelský průmysl a odvětví velkoobchod a maloobchod," konstatuje Rezlerová.
Špatně je na tom podle průzkumu hlavně Praha. Uchazeči v Praze mohou v příštím čtvrtletí očekávat nejslabší nabídku práce od začátku provádění průzkumu před 12 lety. Oproti minulému čtvrtletí jsou náborové plány o 22 procentních bodů nižší a v meziročním srovnání se propadly o 30 procent. "Zhoršení náborové prostředí je znát ale i v Čechách, na Moravě jsou zaměstnavatelé o něco pozitivnější," dodává personalistka.
V minulosti bylo běžné, že velké podniky mají pro nového uchazeče náruč stále otevřenou. Podle průzkumu se ale situace rychle změnila. "Ve srovnání s předchozím čtvrtletím se náborové plány výrazně zhoršily ve velkých podnicích o 16 procentních bodů a v mikropodnicích o 9 procent. Střední podniky hlásí pokles o 7 procent, malé podniky o šest. V meziročním srovnání jsou čísla ještě výrazně horší," dodává Rezlerová.
Podle ManpowerGroup epidemie koronaviru negativně ovlivnila byznys 57 procent českých firem. Většina z nich se domnívá, že se na původní úroveň náborové aktivity vrátí do roka.
Propouští se hlavně v automobilovém průmyslu
Náladu na pracovním trhu sledují i další velké personální agentury a mají podobně negativní zjištění. "Zhruba čtvrtina českých firem již přistoupila v souvislosti s pandemií k propouštění svých zaměstnanců. Pětina snížila svým zaměstnancům finanční bonusy a variabilní složky, desetina mzdový základ. K výrazným redukcím došlo v českých firmách i v oblasti nefinančních benefitů. Jen čtvrtina firem v období koronavirové krize nezavedla žádná omezující opatření," uvádí nedávný průzkum společnosti Randstad.
"Přijatá opatření se výrazně lišila podle jednotlivých sektorů. Zatímco například firmy z IT nebo podnikových služeb fungovaly hladce i v době pandemie, subjekty z jiných oborů musely zcela zastavit svůj provoz a návrat k původnímu stavu se ani nyní nezdá pravděpodobný," říká Jacek Kowalak, ředitel společnosti Randstad, podle něhož byl nejvíce paralyzovaný horeca byznys (HOtel/REstaurace/CAtering)
"Z dat je vidět, že naprostá většina výrobních firem se zatím snažila zaměstnance udržet a volila cestu překážek na straně zaměstnavatele a využití kurzarbeitu. Je otázka, co se stane po skončení vládních podpor. Zřejmě dojde k další vlně propouštění," říká Kowalak.
Nejvíce firem dosud propouštělo v automobilovém průmyslu, v obchodu a službách, nejméně v oboru rychloobrátkového spotřebního zboží. Ke snížení bonusů a variabilních složek mezd zaměstnanců se rozhodly nejčastěji výrobní firmy.
Téměř třetině zaměstnanců, kterých se snižování týkalo, klesla mzda maximálně o 5 %. Další třetině ovšem dokonce o více než 30 %. "Rozdíly jsou dané oborem a nastavením mzdy. Je zřejmé, že když se vezme pohyblivá složka obchodníkovi, bude jeho procentuální pokles mzdy o mnoho vyšší, než když se vezme bonus zaměstnanci kuchyně či výrobnímu dělníkovi," komentuje Jacek Kowalak.
Dodává, že kromě samotných mezd došlo v mnoha případech i k redukci nefinančních benefitů. "Necelých 16 % firem například zrušilo svým lidem stravenky či dotované jídlo, 5 % životní či penzijní pojištění."
Daří se naopak oborům e-commerce, IT a podnikové služby. Nejen, že byly krizí nejméně zasaženy a nemusely ve valné většině případů zavádět žádná omezující opatření, ale často jim pandemie přinesla i nové obchodní příležitosti.
Chceme brigádu, volají lidé. Ty ale nejsou
Propouštění, které spustila pandemie, způsobilo růst zájmu o brigády. Už v dubnu se po nabídkách začali poohlížet pracovníci z oboru gastronomie a hoteliérství, kteří přišli kvůli nouzovému stavu o práci.
"Nabídka ze strany zaměstnavatelů ovšem meziročně klesá, průměrně zhruba o 15 procent. V některých regionech, například na Ústecku, firmy brigádníky nepoptávají vůbec, brigádnická místa totiž pokrývají propuštěnými kolegy. Stagnace či mírný pokles je patrný i u hodinové mzdy, ta přitom v loňském roce meziročně vzrostla až o 20 % a dosahovala i 150 korun za hodinu," říká Jitka Součková, marketingová manažerka Grafton Recruitment.
Největší zájem mají brigádníci o práci v administrativě, nejširší nabídka je však aktuálně ve výrobě, skladech, supermarketech a v zemědělství, kde počet příležitostí ještě poroste.
"Sezónní práce v zemědělství tradičně z velké části zastávali cizinci, se kterými se letos plně počítat nedá. Protože však nejde o práci, kterou Češi zrovna vyhledávají, může se stát, že řada nabízených brigád zůstane neobsazených a sklizeň bude ohrožena," podotýká Jitka Součková.
I ona počítá s tím, že po ukončení vládních podpůrných programů dojde k dalšímu propouštění a zájem o brigády poroste. Například na Ostravsku si brigádník v závislosti na oboru letos vydělá podle odhadů Graftonu 95-150 Kč, na Brněnsku 120-160 Kč, na Královéhradecku 110-135 Kč, na Olomoucku 100-130 Kč a v Praze 120-200 Kč. Horní sazba je ovšem jen za práci vyžadující znalost dvou cizích jazyků.
Kromě dlouhodobých brigád, které letos preferují vedle důchodců a vysokoškoláků i pracovníci z krizí silně ovlivněného oboru horeca, roste zájem i o jednorázové a víkendové brigády, na které se vesměs hlásí pracující lidé.
"Nabídky tohoto typu jsou ovšem obvykle zabrány v řádu několika hodin od jejich zveřejnění. Podobně rychle, maximálně během několika málo dnů, jsou vždy zabrány i nejoblíbenější brigády v administrativě, popřípadě IT či financích. Naopak brigády ve výrobě, zemědělství či stavebnictví je poměrně složité obsadit," dodává Jitka Součková.
