Praha – Mzdy zaměstnanců nerostou tak rychle, jak by mohly. Myslí si to nejen odboráři, ale překvapivě i Česká národní banka (ČNB). Ta se obává, že když lidé letos nedostanou výrazněji přidáno, nebudou tolik utrácet. Což uškodí českému hospodářství.
V posledních letech totiž mzdy ve srovnání s předkrizovými roky příliš nerostou. Loni se průměrná mzda zvýšila o necelých 2,5 procenta, ČNB ale očekávala výraznější růst. „Česká ekonomika si dnes může rychlejší růst mezd dovolit,“ prohlašuje člen bankovní rady ČNB Jiří Rusnok.
Firmy, jimž se loni dařilo, svým lidem příliš nepřidávaly. Například průmyslovým výrobcům, kteří jsou pro českou ekonomiku klíčoví, loni stouply tržby o více než osm procent. Platy v průmyslu se ale podle statistického úřadu zvedly jen o necelá tři procenta. Podobně to bylo i v jiných odvětvích.
„Mzdový růst v posledním loňském čtvrtletí v podnikatelské sféře výrazně zaostal za prognózou,“ řekl guvernér ČNB Miroslav Singer po zasedání bankovní rady na konci března.
Firmy jsou zdrženlivé
Centrální bance vadí, že měnové intervence, které pomohly exportérům k vyšším tržbám, nepřiměly tyto společnosti k tomu, aby svým zaměstnancům více přidaly na mzdách. „Na finančních výsledcích firem je vidět nárůst, oslabení koruny se na jejich hospodaření promítlo pozitivně. ČNB ale možná ve svém modelu podcenila, jakým způsobem se rozdělují zisky v ekonomice,“ říká Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank.
Zaměstnavatelé ale zůstávají opatrní a o rychlejší růst mezd nestojí. Například podle Jiřího Grunda, spolumajitele a generálního ředitele firmy Grund, která vyrábí a vyváží koupelnové koberečky, by se zvýšení platu všem zaměstnancům výrazně prodražilo. „Když přidám těm relativně málo kvalifikovaným, tak to nabourá celý řetězec odměňování ve firmě. Musím pak přidat všem. A to se už bavíme v řádech desítek procent za celou firmu. A to je problém,“ vysvětluje.
Potřebujeme vyšší inflaci
ČNB potřebuje, aby lidé více utráceli. Právě na vyšší útraty domácností centrální banka spoléhá ve svém tažení za vyšší inflací. K dvouprocentní hranici se ji snaží přivést oslabenou korunou už od listopadu roku 2013, zatím bez úspěchu. Proto apeluje na firmy, aby zvyšovaly mzdy. „To by přispělo k budoucímu růstu soukromé spotřeby, což je rovněž, vzhledem k dnešnímu stavu ekonomiky, žádoucí,“ říká Rusnok.
Centrální banka by podle názoru některých členů rady byla ráda, kdyby letos mzdy v Česku vzrostly o 4,5 procenta. O tolik se zvýšily naposledy před začátkem globální krize v roce 2008.
Analytici jsou ale opatrnější a mzdový růst vidí nejvýše na tři procenta. „Takový růst se zdá být ekonomicky v pořádku,“ tvrdí poradce prezidenta Hospodářské komory Petr Zahradník. „Během krize se Česká republika chovala mzdově velmi zodpovědně a nyní si může dovolit mzdový nárůst odpovídající její výkonnosti,“ dodává Zahradník. Tříprocentní růst vidí i Horská z Raiffeisenbank.
Odboráři by rádi vyjednali víc. Českomoravská konfederace odborových svazů svým členům doporučila požadovat pět procent.
Nejvíce přidává stát
Jestliže se člověk chce dočkat výraznějšího nárůstu platu, má v současné době největší šanci, pokud je zaměstnancem státu. Ten totiž vloni i letos svým lidem přidával pokaždé o 3,5 procenta. Analytici tedy očekávají, že to bude především stát, kdo potáhne mzdy nahoru.
„Stát má tendenci zvyšovat mzdy skokově a s tím počítáme i v tomto roce. Prvotní impulz pro růst mezd v české ekonomice proto v letošním roce vyjde od státu,“ odhaduje Horská.
Průměrná mzda ve státním sektoru je oproti té u soukromníků vyšší už poslední dva roky. Zatímco typický státní zaměstnanec bral loni v průměru 25 863 korun hrubého, v soukromých podnicích platili o 217 korun méně.
Horská ale odhaduje, že stát může zvyšováním mezd inspirovat soukromé firmy. „Když se podíváme na to, jak rostou mzdy ve státní sféře, tak přichází doba mzdové nákazy, kdy se růst mezd přelévá do soukromého sektoru,“ říká Horská.
Čtěte více v dnešních Hospodářských novinách.
