Z platu si koupíte víc než před 30 lety. Nové porovnání cen

Tereza Holanová Tereza Holanová
15. 4. 2015 13:04
ČSÚ: Od roku 1985 se průměrná mzda zvýšila více než třináctinásobně. Důležitější než absolutní hodnota je ale kupní síla.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Praha - Množství potravin, které si může průměrný Čech pořídit z výplaty, se za posledních třicet let ve většině případů zvýšilo. Vyplývá to z porovnání kupní síly, tedy růstu cen ve vztahu ke mzdám, jehož závěry dnes prezentoval Český statistický úřad (ČSÚ).

Zatímco v roce 1985 si lidé z průměrné výplaty mohli koupit 73 kilogramů másla za měsíc, v loňském roce to bylo už 159 kilogramů. Ještě výraznější rozdíl je u vajec: Před třiceti lety si typický spotřebitel koupil 243 balení s deseti vejci, dnes mu celá výplata stačí na 835 balení. A například u krystalového cukru si tehdy mohl koupit 365 kilogramů, nyní 1168 kilogramů.

Naopak dražší je konzumní chléb. Zatímco v roce 1985 stačila celá měsíční výplata teoreticky na 1123 kilových bochníků, nyní je to o šest méně.

Více spotřebičů, méně paliv

K výraznému nárůstu kupní síly došlo také u elektrospotřebičů. "Vysavačů a sporáků si nyní za průměrnou mzdu koupíme třikrát tolik," říká ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitosti ČSÚ Dalibor Holý.

Před třiceti lety by výplata vystačila na tři a půl vysavače, dnes si jich teoreticky člověk může koupit osm a půl. Podobné je to u sporáku - před třiceti lety nestačila průměrná mzda ani na jeden, zatímco loni už na více než tři kusy.

Foto: Český statistický úřad

Hůře vycházejí z porovnání paliva. Před třiceti lety vystačila výplata na 113 metráků hnědého uhlí, nyní jen na 77 metráků. "V roce 1991 jste si mohli koupit 1294 kubíku vody, nyní by to bylo jen 316,6 kubíku," dodává Holý. Podobné je to i se zemním plynem (podrobněji v grafice).

Data o kupní síle služeb, typicky v oblasti bydlení, statistici ve svém novém průzkumu nezveřejnili.

Mzdy stouply třináctinásobně

Nominální mzdy se od roku 1985 zvýšily více než třináctinásobně. Důležitější než absolutní hodnota je ale zmíněná kupní síla, tedy kolik si toho člověk může skutečně koupit. "Pokud nevíme, kolik co stálo, tak je to číslo v podstatě o ničem," dodává Holý.

Statistici zdůrazňují, že u jednotlivých profesí se kupní síla za poslední tři desetiletí měnila rozdílně. Nejvíce rostla v peněžnictví a pojišťovnictví - podle Jitky Erhartové z ČSÚ si lidé v tomto oboru mohou koupit až dvakrát tolik. Výrazné zlepšení nastalo i v oblasti informační a komunikační činnosti. Nejmenší nárůst naopak zaznamenal segment ubytování, stravování a pohostinství.

Rozdíly se prohlubují

Postupně se v Česku prohlubují rozdíly mezi nejhůře a nejlépe placenými pracemi. Ještě v roce 1990 činil rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší dosaženou průměrnou mzdou za odvětví jen 1817 korun - v oblasti rybolovu a chovu ryb si lidé vydělali v průměru 4360 korun, v nejhůře placené sféře sociálních a osobních služeb jen 2543 korun.

V roce 1999 již rozdíl přesahoval 13 tisíc korun. Zatímco v oboru finančního zprostředkování činila průměrná mzda 23 182 korun, v oblasti ubytování a stravování jen 9576 korun. Loni se rozdíl prohloubil podle údajů společnosti Trexima na 34 741 korun -  konkrétně mezi oblastí peněžnictví či pojišťovnictví (průměrná mzda 49 470 korun) a oblastí ubytování a stravování (14 279 korun).

Nejčastěji používaným ukazatelem, který vypovídá o změně příjmů a bohatství obyvatel, je právě průměrná mzda. Statisticky přesnější je ale takzvaný medián neboli střední hodnota všech výdělků, protože se do něj extrémní hodnoty promítají méně než do průměrné mzdy.

Zatímco průměrná mzda v Česku za celý loňský rok činila 25 686 korun, medián dosáhl 23 072 korun.

 

Právě se děje

před 11 minutami

Španělské fotbalistky vstoupily do stávky, podpořil je Griezmann

Španělské prvoligové fotbalistky vstoupily v sobotu do stávky. Dva zápasy musely být odloženy, poté co hráčky splnily svou hrozbu z října. Fotbalistky se snaží o vyjednání nové kolektivní smlouvy s kluby, podpořila je i hvězda Barcelony Antoine Griezmann.

Fotbalistky si stávku odhlasovaly drtivou většinou na shromáždění 23. října. Poté, co ani další jednání nevedla k zažehnání sporu, ohlásila hráčská asociace AFE, jež zastupuje muže i ženy, v sobotu začátek stávky. "Dnes říkáme my fotbalistky dost!" uvedla na videu asociace reprezentační brankářka Mariasun Quiňonesová se San Sebastianu.

Svým kolegyním poslal slova povzbuzení francouzský mistr světa Griezmann, jenž hraje ve Španělsku celou profesionální kariéru. "Kamarádky z ženského fotbalu, které stávkují za svá práva, mají mou plnou podporu. Hodně štěstí!" napsal na twitteru bývalý hráč San Sebastianu a Atlética Madrid, jenž od letoška působí v Barceloně.

Fotbalistky požadují po klubech zvýšení minimální roční mzdy z 16.000 eur (přes 400.000 korun) na 20.000 eur (přes 500.000 korun). Největším problémem byla nicméně dohoda ohledně platů při částečném úvazku - hráčky chtěly minimálně 75 procent z plného profesionálního úvazku (12.000 eur), kluby byly ochotny jednat maximálně o 50 procentech (8000 eur).

Ve španělské lize hraje 16 týmů, ale jen několik je plně profesionálních. K nejúspěšnějším klubům patří podobně jako mezi muži Barcelona a Atlético Madrid. Real Madrid bude mít svůj ženský tým od příští sezony.

Ženský fotbal zažívá ve Španělsku boom od roku 2015, kdy se národní tým poprvé představil na mistrovství světa. Do ženského fotbalu začali poté proudit sponzoři a výrazně se zvýšil mediální zájem. Na zápas žen Atlética proti Barceloně přišlo v minulé sezoně na stadion Wanda Metropolitano přes 60 tisíc diváků.

Další zprávy