reklama
 
 

Z platu si koupíte víc než před 30 lety. Nové porovnání cen

15. 4. 2015 13:04
ČSÚ: Od roku 1985 se průměrná mzda zvýšila více než třináctinásobně. Důležitější než absolutní hodnota je ale kupní síla.

Praha - Množství potravin, které si může průměrný Čech pořídit z výplaty, se za posledních třicet let ve většině případů zvýšilo. Vyplývá to z porovnání kupní síly, tedy růstu cen ve vztahu ke mzdám, jehož závěry dnes prezentoval Český statistický úřad (ČSÚ).

Zatímco v roce 1985 si lidé z průměrné výplaty mohli koupit 73 kilogramů másla za měsíc, v loňském roce to bylo už 159 kilogramů. Ještě výraznější rozdíl je u vajec: Před třiceti lety si typický spotřebitel koupil 243 balení s deseti vejci, dnes mu celá výplata stačí na 835 balení. A například u krystalového cukru si tehdy mohl koupit 365 kilogramů, nyní 1168 kilogramů.

Naopak dražší je konzumní chléb. Zatímco v roce 1985 stačila celá měsíční výplata teoreticky na 1123 kilových bochníků, nyní je to o šest méně.

Více spotřebičů, méně paliv

K výraznému nárůstu kupní síly došlo také u elektrospotřebičů. "Vysavačů a sporáků si nyní za průměrnou mzdu koupíme třikrát tolik," říká ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitosti ČSÚ Dalibor Holý.

Před třiceti lety by výplata vystačila na tři a půl vysavače, dnes si jich teoreticky člověk může koupit osm a půl. Podobné je to u sporáku - před třiceti lety nestačila průměrná mzda ani na jeden, zatímco loni už na více než tři kusy.

Hůře vycházejí z porovnání paliva. Před třiceti lety vystačila výplata na 113 metráků hnědého uhlí, nyní jen na 77 metráků. "V roce 1991 jste si mohli koupit 1294 kubíku vody, nyní by to bylo jen 316,6 kubíku," dodává Holý. Podobné je to i se zemním plynem (podrobněji v grafice).

Data o kupní síle služeb, typicky v oblasti bydlení, statistici ve svém novém průzkumu nezveřejnili.

Mzdy stouply třináctinásobně

Nominální mzdy se od roku 1985 zvýšily více než třináctinásobně. Důležitější než absolutní hodnota je ale zmíněná kupní síla, tedy kolik si toho člověk může skutečně koupit. "Pokud nevíme, kolik co stálo, tak je to číslo v podstatě o ničem," dodává Holý.

Statistici zdůrazňují, že u jednotlivých profesí se kupní síla za poslední tři desetiletí měnila rozdílně. Nejvíce rostla v peněžnictví a pojišťovnictví - podle Jitky Erhartové z ČSÚ si lidé v tomto oboru mohou koupit až dvakrát tolik. Výrazné zlepšení nastalo i v oblasti informační a komunikační činnosti. Nejmenší nárůst naopak zaznamenal segment ubytování, stravování a pohostinství.

Rozdíly se prohlubují

Postupně se v Česku prohlubují rozdíly mezi nejhůře a nejlépe placenými pracemi. Ještě v roce 1990 činil rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší dosaženou průměrnou mzdou za odvětví jen 1817 korun - v oblasti rybolovu a chovu ryb si lidé vydělali v průměru 4360 korun, v nejhůře placené sféře sociálních a osobních služeb jen 2543 korun.

V roce 1999 již rozdíl přesahoval 13 tisíc korun. Zatímco v oboru finančního zprostředkování činila průměrná mzda 23 182 korun, v oblasti ubytování a stravování jen 9576 korun. Loni se rozdíl prohloubil podle údajů společnosti Trexima na 34 741 korun -  konkrétně mezi oblastí peněžnictví či pojišťovnictví (průměrná mzda 49 470 korun) a oblastí ubytování a stravování (14 279 korun).

Nejčastěji používaným ukazatelem, který vypovídá o změně příjmů a bohatství obyvatel, je právě průměrná mzda. Statisticky přesnější je ale takzvaný medián neboli střední hodnota všech výdělků, protože se do něj extrémní hodnoty promítají méně než do průměrné mzdy.

Zatímco průměrná mzda v Česku za celý loňský rok činila 25 686 korun, medián dosáhl 23 072 korun.

autor: Tereza Holanová | 15. 4. 2015 13:04

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama