Praha – Družstevní záložny, takzvané kampeličky, čekají těžké časy. Poslanci schválili vládní návrh novely zákona o spořitelních a úvěrních družstvech, na jehož tvorbě se výrazně podílela Česká národní banka. Vláda chce novelou podpořit "dlouhodobou udržitelnost sektoru". Asociace družstevních záložen se obává opaku - novela je podle zástupců záložen likvidační, a proto si na ni stěžují u Evropské komise. Zvažují také ústavní stížnost.
Podle novely, kterou ještě musí schválit senátoři a podepsat prezident, budou mít záložny zákonem omezenou velikost. Jejich bilanční suma – zjednodušeně výše peněz, které spravují – nově nebude smět překročit pět miliard korun. Záložna, která chce tento limit přesáhnout, se bude muset změnit na banku. Nyní jsou nad touto hranicí dvě záložny – Moravský peněžní ústav a Creditas. Na případnou změnu jim zákon dává čas do roku 2018, odkdy toto pravidlo bude účinné.
Podle novely mají záložny od roku 2015 platit také dvojnásobné příspěvky do Fondu pojištění vkladů, který střadatelům zaručuje v případě krachu vyplacení všech vkladů až do ekvivalentu 100 tisíc eur. Nyní záložny platí stejné příspěvky jako banky. Dnes platí 0,04 procenta z objemu pojištěných vkladů každé čtvrtletí, podle nových pravidel to bude 0,08 procenta.
Kdo chce ukládat, musí spolurozhodovat
Další změna záložny straší nejvíce. České národní bance se nelíbí, že záložny neplní funkci družstev a staly se z nich „malé banky“, které podle viceguvernéra Vladimíra Tomšíka zodpovědného za dohled nad finančním trhem nejsou řízeny zodpovědně, protože jejich vedení členové družstva nekontrolují a případné přešlapy kryje stoprocentní pojištění vkladů.
Změnit toto nezodpovědné chování má pravidlo, podle něhož bude muset být poměr členského vkladu k uloženým penězům 1:10. Kdo tedy v záložně bude chtít uložit sto tisíc, měl by nově zaplatit členský vklad ve výši deseti tisíc korun. Tento vklad se přitom neúročí a v případě ukončení členství v záložně se vrací ve výši, kterou určují hospodářské výsledky družstva za čas trvání členství. Pokud se družstvu dařilo, dojde ke zhodnocení členského vkladu. A naopak. V krajním případě krachu kampeličky tedy lidé o svůj členský vklad přijdou. Dnes je běžné, že na tento členský vklad záložny vybírají symbolickou korunu.
„Pravidlo omezí úročení vkladů těch členů, kteří se nechtějí na činnosti záložny podílet a využívají ji – v rozporu se smyslem záložen – jen jako alternativu vkladu u banky,“ uvedl Tomšík v Hospodářských novinách.
Záložny: zvažujeme ústavní stížnost
Asociaci družstevních záložen se nepodařilo prosadit ve Sněmovně pozměňovací návrh, který účinnost tohoto pravidla odkládal až na rok 2018, a začne tak platit už od 1. července 2015. Výjimku do roku 2018 mají stávající vklady, pokud do té doby nedojde k jejich navýšení nebo prodloužení původní doby splatnosti.
Dotkne se ale vkladů, které lidi do záložen uložili v poslední době třeba s pětiletou splatností, která tak může končit až v roce 2019. Kdo na tyto vklady po roce 2018 nezvýší svůj členský vklad, nebude mít vklad od roku 2018 úročený.
„Toto ustanovení podle nás porušuje ústavní pořádek. Vstupuje do již uzavřených soukromě-právních vztahů. Zvažujeme proto ústavní stížnost,“ řekl online deníku Aktuálně.cz Petr Illečko, předseda představenstva spořitelního družstva Ano a člen prezídia Asociace družstevních záložen.
Stížnost k Evropské komisi
Na pravidlo 1:10 si záložny stěžují také u Evropské komise a doufají, že Komise nařídí Česku zákon zrušit. „Tak drastická a náhlá změna modelu fungování může způsobit jediné - likvidaci sektoru. Toto ustanovení fakticky odřízne družstevní záložny od vkladatelů a znemožní, respektive významně omezí schopnost přijímat vklady,“ říká Illečko. Záložny odhadují, že podle nových pravidel vyberou pouze deset až třináct procent sumy, kterou od lidí vybírají dnes.
V dopise, který má online deník Aktuálně.cz k dispozici, záložny žádají eurokomisaře o neprodlené zahájení šetření „vzhledem k flagrantním rozporům této navrhované novely s evropským právem a jmenovitě s pravidly na ochranu hospodářské soutěže a s pravidly regulujícími volný pohyb kapitálu“.
Záložnám vadí, že omezení je zaváděno na českém trhu úvěrových institucí pouze pro družstevní záložny. „Na tomto trhu však působí současné české banky, zahraniční banky a zahraniční družstevní záložny, na které se toto opatření nevztahuje. Tím jsou družstevní záložny diskriminovány proti ostatním soutěžitelům,“ uvádí v dopise.
Dalšími změnami je také omezení maximální výše úvěru pro členy do 30 milionů korun a zavedení minimální hranice členského vkladu ve výši 1000 korun.
