Praha – Na tuzemských dálnicích má přibýt úseků, na nichž kamiony nesmějí předjíždět. Část poslanců dokonce prosazuje plošný zákaz, který sice jejich předchůdci před deseti lety schválili, ale nakonec nezačal platit. Ministerstvo dopravy i odborníci plošný zákaz odmítají, jsou ale pro rozšíření zákazů na konkrétních místech.
Pokud přitom ministerstvo nepřijde s návrhem, který by řidičům kamionů omezil předjíždění na dálnicích, hrozí, že jej prosadí sami poslanci napříč stranami. Povzbuzením pro ně může být hlasování v minulém týdnu, kdy nečekaně vysoký počet (114 z 200) poslanců prosadil možné zvýšení rychlosti na dálnicích na 150 kilometrů za hodinu – poslanci vládní koalice tak šli proti „svému“ ministru dopravy, který vyšší rychlost odmítá.
„Předjíždění kamionů je tak zásadní problém na dálnicích, že bychom se tím měli dále zabývat. Chtěl bych vyjádřit naději, že ministerstvo dopravy nad tím začne uvažovat a že v příští novele přijde se zákazem vzájemného předjíždění kamionů,“ uvedl poslanec Michal Kučera (TOP 09). „Bude to podstatně větším přínosem pro bezpečnost na dálnicích než možnost navýšení rychlosti na 150 kilometrů v těch úsecích, které to konstrukčně i stavebně dovolují,“ dodal. Pro zvýšení rychlosti sám hlasoval.
Také například poslanec Pavel Plzák (ANO) vidí předjíždění kamionů jako daleko větší riziko než „nějakou vyšší rychlost“, kterou podpořil.
Plošný zákaz ministerstvo nechystá
Omezování jízdy nákladních vozidel v "rychlém" jízdním pruhu dálnic a rychlostních komunikací je opět velmi aktuální téma, potvrdil Kučera online deníku Aktuálně.cz. "Chci se mu věnovat na jednáních Hospodářského výboru Sněmovny a tuto diskusi znovu otevřít i mezi odbornou veřejností. Věřím, že i ve spolupráci s ministerstvem dopravy. Pokud by pro něj tato iniciativa nebyla prioritou, tak se návrh na změnu dostane do Sněmovny poslaneckou cestou,“ dodává. Chce, aby případné rozhodnutí mělo vazbu na připravovanou změnu legislativy v dalších evropských zemích, které podle něj řeší stejný problém.
Ministerstvo dopravy o plošném zákazu předjíždění pro kamiony v levých pruzích dálnic neuvažuje. „Předjíždění kamionů budeme řešit v nové vyhlášce, která upravuje pravidla provozu na pozemních komunikacích,“ říká bez bližších podrobností mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold. „Ještě není uzavřena, budeme o ní informovat, až bude připravena. Obecně lze říci, že možností je řešit to dopravním značením,“ dodává.
Riziko by se ještě zvýšilo
Proti plošnému zákazu jsou i odborníci. Podle nich je sice špatné, pokud kamiony předjíždějí do kopce v levém pruhu a dlouho tak blokují provoz, nicméně obecný zákaz předjíždění na všech dálnicích by přinesl více problémů než užitku. V praxi by pravý pruh zaplnily kamiony, mezi něž by si řidiči osobních aut netroufli nebo nechtěli zařadit, takže levý pruh paradoxně zpomalí, protože se do něj přesunou všechny osobní vozy. Rizikové situace by pak vznikaly třeba i před sjezdy z dálnice, protože auta z levého pruhu by se musela nejdříve vtěsnat mezi pomaleji jedoucí nákladní auta vpravo.
„Vznikla by nehomogenita, kdy auta v pravém pruhu pojedou rychlostí maximálně 90 kilometrů, zatímco v levém by se jezdilo 130 nebo nově i 150 kilometrů za hodinu. Jednoznačně to znamená vyšší riziko, bezpečnosti by to neprospělo,“ varuje Jindřich Frič, ředitel divize bezpečnosti a dopravního inženýrství Centra dopravního výzkumu.
Dopravní sociolog Karel Schmeidler z Ústavu soudního inženýrství při VUT Brno zdůrazňuje, že řidiči kamionů jsou pod velkým tlakem zaměstnavatelů a neustále přetěžováni. Pokud z nějakého důvodu bude muset jeden vůz jet pomalu a ostatní řidiči by jej nemohli předjet, vedlo by to ještě více k nebezpečnému jednání a vyššímu riziku nehod než dosud. Nezná ani jinou zemi v EU, kde by takový zákaz platil.
„Plošný zákaz povede ke zpomalení jízdy v pravém pruhu, kde se bez možnosti předjíždění vytvoří dlouhé kolony za pomalu jedoucími vozidly. Přitom i levý pruh bude značně zpomalen, neboť mnoho řidičů jedoucích výrazně nižší rychlostí než 130 kilometrů za hodinu si mezi kolonu kamionů buď netroufne, nebo se prostě do ní pro její nízkou rychlost odmítne zařadit,“ tvrdí zástupce dopravců Martin Felix ze sdružení Česmad Bohemia.
To si uvědomují i někteří poslanci. „Celoplošný zákaz je nesmysl, vyvolalo by to dopravní kolaps. Omezení na konkrétních úsecích lze provést už nyní dopravní značkou bez legislativní úpravy. Stačí dát zákaz předjíždění nákladních aut, platí to k nejbližšímu vjezdu,“ připomíná Stanislav Huml z ČSSD. S tím souhlasí i Felix z Česmadu. „Od toho tu značku máme a není potřeba vymýšlet další paušální zákazy,“ dodává.
Místní omezení by navíc mohla obstarat proměnlivá elektronická značka. Podobně jako to poslanci prosadili u možného zvýšení rychlosti na 150 kilometrů za hodinu, tedy v závislosti na konkrétní dopravní situaci.
Mimochodem - takové předjíždění, které řidičům ostatních aut nejvíce vadí, je přímo zakázáno i ve stávajícím zákoně: Řidič nákladního automobilu o celkové hmotnosti převyšující 3 500 kilogramů a řidič jízdní soupravy, jejíž celková délka přesahuje sedm metrů, nesmí předjíždět jiné vozidlo, pokud k jeho předjetí nemá dostatečnou rychlost, takže by omezil v jízdě ostatní vozidla svou výrazně nižší rychlostí jízdy. V praxi však policie takové jednání příliš nekontroluje, a tedy ani nepokutuje.
Už nyní v Česku - podobně jako na Slovensku - také platí, že řidiči výše zmíněných aut musí na komunikaci s alespoň třemi pruhy v jednom směru používat jen dvou jízdních pruhů nejbližších k pravému okraji vozovky.
Po deseti letech
Plošný zákaz předjíždění pro kamiony na dálnicích a rychlostních silnicích (tam, kde jsou jen dva pruhy v jednom směru) schválili poslanci už v roce 2005. Poslanec Jaroslav Plachý z ODS tehdy – proti vůli ministerstva dopravy – prosadil pozměňovací návrh do vládního návrhu, který od července 2006 mimo jiné zaváděl bodový systém.
Ještě před začátkem platnosti ale poslanci v dubnu 2006 zákaz zrušili, když nakonec přijali změny navržené Senátem.
