Praha - Nové, pro řadu restaurací a hospod velmi přísné podmínky ohledně venkovních předzahrádek nastavil odbor památkové péče pražského magistrátu. Určil, jak vypadat nemají, aby nehyzdily památkově chráněné oblasti.
Z celé Prahy 1, Prahy 2 a vybraných městských částí tak mají zmizet předzahrádky, které by připomínaly pevnou stavbu. Zakázány jsou podlážky, jakékoli plastové nebo skleněné zábrany a clony nebo i souvislá řada velkoobjemových květináčů, která by zahrádku ohraničovala.
„V praxi to znamená, že zahrádka musí být provozována přímo na dlažbě a měla by mít jednoduché stínění. Ideálně formou jednotlivých slunečníků,“ vysvětluje ředitel odboru památkové péče Magistrátu hlavního města Prahy Jiří Skalický.
Nepřípustné jsou také masivní elektronické markýzy nebo systém markýz umístěný v krycích boxech na fasádách domů. U povolených mobilních markýz a slunečníků se pak nepřipouští barevná pestrost a obří loga převážně pivovarnických firem. Do tlumeného barevného tónu musejí být laděny také všechny potahy. Tomuto opatření se naštěstí podle hospodských pivovary velice rychle přizpůsobily, barvy slunečníků a markýz změnily a loga zmenšily.
Letos bez hokeje
„Nábytek restaurační zahrádky by měl být proveden z tradičních materiálů. Dřevo, kov, ratan a podobně, neboť materiály na bázi plastů nejsou do historického centra města příliš vhodné,“ pokračuje ve výčtu změn Skalický.
Povolení pro tuto sezonu podle něho nedostanou ty předzahrádky, které chtějí mít venku pípu, gril nebo chladicí pult. Zakázány jsou také venkovní pokladny nebo koberce.
Nové nařízení je špatnou zprávou i pro fanoušky sportu. Květnové mistrovství světa v hokeji z venkovní zahrádky sledovat nebudou. Obrazovky, které bylo v posledních letech zejména v nejužším centru Prahy vidět čím dál častěji, musejí taktéž zmizet.
Komfort klesne
„Znamená to pro nás, že budeme muset koupit nové deštníky, nové markýzy a především vyřadit venkovní pokladny a nakoupit místo nich pagery,“ vysvětluje Josef Kříž, majitel Staroměstské restaurace, která leží přímo na pražském Staroměstském náměstí. Změna podmínek pro něho představuje investici až milion korun. Kromě toho se obává také úbytku zákazníků.
„To, že je v restauraci dobré jídlo a dobré pití, berou už zákazníci jako standard. Přidanou hodnotou je nyní komfort. A právě komfort mohou mít v pevné zástavbě nebo pod markýzou,“ říká Kříž. „Pokud budu muset dát i na tuto zahrádku slunečníky, přijdu o zákazníky, zkrátí se mi sezona. Pod slunečníky prší a nejde pod nimi sedět za horšího počasí,“ stěžuje si. Komfort zákazníci podle něho nepocítí, ani když budou čekat dlouho na obsluhu. Ta bude totiž muset při každém placení běhat dovnitř restaurace k pokladně.
Otevřou se zpožděním
Vedle souhlasu památkářů (pokud je podnik umístěný v památkově chráněném území) potřebují podnikatelé povolení také od příslušné městské části a správce komunikací. Právě v Praze přitom změna pravidel zkomplikovala schvalovací proces, takže podnikatelé si stěžují, že nestihli dostat povolení do začátku dubna.
„Většina žadatelů na Praze 1 podala žádost na poslední chvíli. Vše bylo avizováno již před dvěma lety. Vyřízení v současné době trvá okolo dvou měsíců. Vzhledem k začátku sezony mají tyto žádosti u nás prioritu,“ vzkazuje Jiří Skalický z pražského magistrátu.
Kolik platí podnikatelé za metr čtvereční zahrádky? Proč je to výrazně více než ve Vídni, Berlíně i Londýně? Jaká pokuta hrozí za porušení pravidel? A mají podobné problémy i podnikatelé v krajských městech? Čtěte více v aktuálním vydání časopisu Ekonom.
Týdeník Ekonom je k dostání na obvyklých místech. Lze si jej přečíst také na internetu, na iPadu a iPhonu, tabletu Samsung a dalších zařízeních se systémem Android.
