Aneta Řezníčková
Aktualizováno 6. 8. 2023 14:11
Od 1. srpna vstupuje v účinnost zákon o ochraně oznamovatelů. Podle odhadů tak až 15 tisíc velkých firem bude muset zprovoznit vnitřní oznamovací systém k nahlašování nezákonných praktik, se kterými se nejen zaměstnanci setkali v práci. Od 15. prosince se takzvaný whistleblowing dotkne i menších firem. Proč zákon vznikl a jaká práva zaměstnanci získají, vysvětluje náš přehled.
Kdo řeší a posuzuje jednotlivé případy
Koho si firma zvolí jako zodpovědnou osobu, tedy řešitele jednotlivých oznámení, nechává zákon velmi otevřené. Osoba má být bezúhonná, zletilá a plně svéprávná.
"V mnoha případech bude příslušnou osobou zaměstnanec společnosti. Je tomu tak v naprosté většině případů i u státních úřadů, které povinnosti dle směrnice o ochraně oznamovatelů povinně plní již od prosince 2021," vysvětluje dále Hellingerová.
- Do funkce řešitele oznámení jsou podle Hradského často voleni zaměstnanci na pozici HR. Pokud má společnost compliance oddělení, vybírají se osoby z tohoto oddělení. "Obdobně, pokud existuje firemní právník, je do takové pozice také často volen," vysvětluje Hradský.
Mnoho zaměstnanců, kterým povinnost připadne, se však ke svým novým úkolům staví negativně. Podle Hradského jim vadí zvýšená odpovědnost, protože se napřímo zodpovídají zákonu. "Společnosti často vybírají alespoň dva řešitele oznámení. Z praxe mohu říct, že řešitelé jsou poté klidnější, když vědí, že na oblast nebudou sami a zároveň jsou zastupitelní v případě střetu a problému s nestranností," dodává Hradský.
Řešitelé mají od přijetí oznámení 30 dní na posouzení a informování oznamovatele o výsledcích posouzení. "V případech skutkově nebo právně složitých lze tuto lhůtu prodloužit až o 30 dnů, nejvýše však dvakrát," říká zákon.