Aneta Řezníčková
Aktualizováno 6. 8. 2023 14:11
Od 1. srpna vstupuje v účinnost zákon o ochraně oznamovatelů. Podle odhadů tak až 15 tisíc velkých firem bude muset zprovoznit vnitřní oznamovací systém k nahlašování nezákonných praktik, se kterými se nejen zaměstnanci setkali v práci. Od 15. prosince se takzvaný whistleblowing dotkne i menších firem. Proč zákon vznikl a jaká práva zaměstnanci získají, vysvětluje náš přehled.
Anonymní oznámení a ochrana oznamovatelů
- Přijímání také anonymních oznámení bylo ve sněmovně při schvalování zákona velmi diskutovaným tématem. Zatímco zastánci jejich zahrnutí tvrdili, že zákon nebude funkční, odpůrci mluvili i o "udavačství" a o "bonzáctví", uvedla ČTK.
V konečné podobě zákona se však ochrana anonymů nenachází. Je tak na rozhodnutí každé firmy zvlášť, jestli anonymní oznámení bude přijímat a bude se jimi zabývat. "Taková oznámení však v každém případě nemusí vyřizovat ve lhůtách a způsobem stanoveným zákonem o ochraně oznamovatelů," uvádí na svých stránkách Ministerstvo spravedlnosti ČR.
Pro to, aby nahlašovací systém fungoval správně, je podle Hellingerové nutné, aby se zaměstnanci nebáli prozrazení své identity a důvěřovali zodpovědné osobě, která se bude jejich případem zabývat. Významná jsou také odvetná opatření pro nahlášený problém. "V tom vidím obrovskou příležitost pro společnosti vyřešit si různá pochybení interně bez zapojení státních úřadů a případných pokut či jiných sankcí," říká Hellingerová.
Pokud zaměstnanci nebudou důvěřovat vnitřnímu oznamovacímu systému, mohou využít i vnější oznamovací systém vedený Ministerstvem spravedlnosti ČR. Podaná oznámení jsou zde anonymizovaná a předaná příslušným státním orgánům k prošetření.