Whistleblowing: V cizině standard, u nás novinka. Jak funguje bič na nepoctivé kolegy

Aneta Řezníčková Aneta Řezníčková
Aktualizováno 6. 8. 2023 14:11
Od 1. srpna vstupuje v účinnost zákon o ochraně oznamovatelů. Podle odhadů tak až 15 tisíc velkých firem bude muset zprovoznit vnitřní oznamovací systém k nahlašování nezákonných praktik, se kterými se nejen zaměstnanci setkali v práci. Od 15. prosince se takzvaný whistleblowing dotkne i menších firem. Proč zákon vznikl a jaká práva zaměstnanci získají, vysvětluje náš přehled.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Shutterstock

Co lze nahlašovat a proč k tomu využít interní systém

  • Předmětem oznámení může být korupce, ale také ohrožení zdraví lidí, životního prostředí, sexuální obtěžování i jiné nežádoucí jednání na pracovišti. Odborníci se však obávají, že mnoho zaměstnanců nebude rozlišovat důvody, kvůli kterým byl zákon zřízen, od "pouhých" přestupků na hranici etického kodexu. 

"Přesně tohle je otázka, kterou řešíme se všemi našimi klienty. Z povahy věci lze říct, že zaměstnanci nejsou často svědky protiprávního jednání, které je v rozporu s právními předpisy. Naopak, často jde spíše o porušování etických pravidel," komentuje Hradský. 

Podle advokátky Lenky Hellingerové z Noerr je mnoho situací, kdy pro zaměstnance jako právní laiky bude složité rozpoznat, zda se skutečně jedná o trestný čin, přestupek s pokutou nad 100 tisíc korun, nebo porušení zákona uvedeného v seznamu v zákoně o ochraně oznamovatelů.

Podle obou právníků je pak na zaměstnavateli, jak se k věci postaví. Mnoho firem se proto snaží oddělit oznamovací kanály určené pro nahlašování přestupků stanovených zákonem od návrhů a připomínek ke zlepšení. Jiní se naopak rozhodnou přijímat podněty a připomínky i v rámci oznamovacího systému. 

"Ať už se zaměstnavatel rozhodne jakkoliv, je strašně důležitá osvěta mezi zaměstnanci. Zaměstnavatel má ze zákona povinnost informovat oznamovatele o způsobech podání oznámení," dodává Hradský. Obecně se však podle něj dá předpokládat, že osoby zodpovědné za řešení oznámení budou často řešit i případy, které nespadají pod rozsah zákona. "V takovém případě mohou oznámení vyhodnotit jako nedůvodné," dodává Hradský.

  • Whistleblowerem mohou být zaměstnanci bývalí i současní, uchazeči o zaměstnání, stážisté, dobrovolníci, OSVČ, členové statutárních orgánů či další osoby působící například u dodavatelů. 

"Jelikož je oznámení řešeno uvnitř společnosti, je řešitel oznámení schopen dobře navrhnout příslušná opatření, zamezit protiprávnímu stavu, důsledně se zabývat porušením pravidel," vysvětluje Hradský, proč je podle něj lepší využít prostředí firmy než taktéž přístupný portál ministerstva spravedlnosti či nahlášení kauzy zpravodajským médiím. 

 

Právě se děje

Další zprávy