Provozovatel plynovodu v pondělí nahlásil pokles tlaku v potrubí, které vede z Ruska do Německa a které donedávna bylo hlavní trasou pro přepravu ruského plynu do Evropské unie.
"Na plynovodu Nord Stream 1 jsou dva úniky - jeden ve švédské ekonomické zóně a druhý v dánské ekonomické zóně. Jsou velmi blízko sebe," řekl mluvčí námořní správy SMA.
Švédské a dánské měřicí stanice později v úterý podle agentury Rueters uvedly, že v místech, kde z plynovodu Nord Stream začal unikat plyn, zaznamenaly v pondělí masivní podmořské výbuchy. Kvůli únikům svolaly na úterý obě severské země krizové štáby.
Dánská armáda zveřejnila video, které zachycuje kruh zčeřené hladiny o průměru zhruba jednoho kilometru.
Úniky byly zaznamenány severovýchodně od dánského ostrova Bornholm. Námořní správa SMA sdělila, že se snaží zajistit, aby se žádná loď nedostala příliš blízko k místu úniku.
Nord Stream 1 vede z Ruska do Německa po dně Baltského moře. Rusko však dodávky tímto potrubím na konci srpna zastavilo, což zdůvodnilo technickými problémy.
Poškození nemá obdoby
V pondělí dánské úřady požádaly plavidla, aby se vyhýbala okruhu pěti námořních mil (asi devět kilometrů) od místa jihovýchodně od ostrova Bornholm. Důvodem byl únik plynu do Baltského moře z paralelního plynovodu Nord Stream 2. Zprovoznění tohoto plynovodu zabránil německý kancléř Olaf Scholz krátce předtím, než ruská vojska v únoru napadla Ukrajinu. Později téhož dne provozovatel plynovodu Nord Stream 1 rovněž ohlásil pokles tlaku v obou větvích plynovodu.
"Poškození, které se odehrálo ve stejný den současně na třech větvích podmořských plynovodů systému Nord Stream, nemá obdoby," uvedl v úterý provozovatel plynovodu Nord Stream AG.
"Zatím není možné odhadnout, kdy bude infrastruktura pro přepravu plynu obnovena," dodala společnost. Ačkoliv jsou nyní oba plynovody mimo provoz, stále se v nich nachází plyn.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na dotaz agentury TASS, zda mohou být úniky výsledkem sabotáže, řekl, že "v tuto chvíli nelze vyloučit žádnou možnost". Uvedl také, že potrubí zaznamenalo poškození nejasného charakteru, což je podle něj velmi znepokojivá zpráva s ohledem na energetickou bezpečnost celé Evropy.
Možnost sabotáže nevyloučila ani dánská premiérka Mette Frederiksenová. Je podle ní těžko představitelné, že šlo o náhodu. Šéfka dánské vlády to uvedla při slavnostním zprovoznění plynovodu Baltic Pipe, který se stane důležitou trasou pro přepravu plynu z Norska do Dánska a Polska a který bude schopen dodávat surovinu také odběratelům v okolních zemích.
Cena plynu po únicích roste
Podle nejmenovaného evropského bezpečnostního experta osloveného agenturou Reuters existují náznaky, že v případě úniků plynu z Nord Streamu jde o úmyslné poškození. Na závěry je podle něj ale zatím příliš brzy. Klíčová otázka podle něj zní, kdo by měl z poškození plynovodu prospěch.
Evropská komise v úterý uvedla, že vývoj kolem Nord Streamu bedlivě sleduje a že analyzuje možný dopad úniku metanu do ovzduší. O příčinách úniků je podle ní předčasné spekulovat.
Současné úniky plynu podle Reuters znamenají konec veškerých nadějí, že by do Evropy ještě do začátku topné sezony mohl plynovodem Nord Stream 1 opět začít proudit ruský plyn.
V reakci na zprávy o únicích plynu se také zvyšuje jeho velkoobchodní cena pro evropský trh. Klíčový termínový kontrakt na plyn s dodáním v říjnu ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility v Nizozemsku kolem 16:00 SELČ vykazoval růst o více než pět procent na 183 eur (zhruba 4500 korun) za megawatthodinu.
