Češi chtějí neomezené volno a hlavně dobrý plat. Na home officu se cítí samostatnější

Adéla Očenášková Adéla Očenášková
18. 3. 2021 6:58
Práce z domova, k jejímuž využívání vyzývá vláda při pokračující epidemii koronaviru, zvýšila u tří pětin Čechů pocit samostatnosti. Současně ale 30 procent lidí připouští, že se při home officu cítí více osamoceni. Ukázal to průzkum agentury Ipsos a personální společnosti Welcome to the Jungle, z něhož také vyplynulo, že by se více než polovina Čechů nebránila čtyřdennímu pracovnímu týdnu.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: iStock

Podle průzkumu využívá práci z domova aktuálně 37 procent lidí, 63 procent musí docházet na pracoviště. Do začátku roku 2020, tedy do doby vypuknutí epidemie, přitom měla v Česku home office čtyři procenta Čechů, tedy zhruba 206 000 pracujících. Při první, jarní vlně šíření nákazy aspoň částečně dělala z domova až třetina zaměstnanců, na podzim se jednalo o 18 procent lidí, připomněli autoři průzkumu.

Ti se také tisícovky respondentů tázali na to, jaké dopady má práce z domova na jejich psychiku. Výsledky ukázaly, že na jednu stranu sice 59 procent zaměstnanců zaznamenalo pozitivní vliv na pocit samostatnosti, na druhou stranu se ale lidé při práci z domova cítí více osamocení.

Více se tak u nich rozvíjí pocit izolace (30 procent). To podle průzkumu, který probíhal od loňského prosince do letošního února, souvisí částečně i s tím, že je horší tok informací a zaměstnanci nemají o dění ve firmě takový přehled.

Úplný home office má pak ve srovnání s částečnou prací z domova horší dopad například na vztahy s kolegy, vztahy s nadřízenými nebo pocit příslušnosti k firmě.

"Přechod na home office byl velkou a náhlou změnou. Posun, který se nám povedl za poslední rok, by normálně zabral čtyři nebo pět let. Společnosti ani zaměstnanci neměli žádný čas na přípravu," komentoval to ředitel společnosti Welcome to the Jungle Jan Klusoň.

Průzkum také zkoumal, jaká věková skupina vykonává práci na dálku nejčastěji. V polovině případů jde o mladé lidi ve věku 18 až 29 let, čtvrtina lidí tvoří věkovou skupinu 50 let a více. Co se týče pozice, pak práci z domova využívají především vedoucí pracovníci (61 procent).

Průzkum se kromě jiného tázal i na dopady práce z domova.
Průzkum se kromě jiného tázal i na dopady práce z domova. | Foto: Welcome to the Jungle

Výzkum také sledoval, jaké ukazatele jsou v aktuální koronavirové situaci pro zaměstnance nejdůležitější, aby se ve svém pracovním životě cítili dobře. Drtivá většina respondentů (89 procent) se shodla nepřekvapivě na platu. Autoři průzkumu to vysvětlují náhlým přechodem z dlouholetého ekonomického růstu do celosvětové krize.

Za finančním ohodnocením skončily rovnováha mezi pracovním a osobním životem, vztahy s kolegy a s nadřízenými, které jsou důležité shodně pro 87 procent pracujících. Zhruba stejný počet dotázaných uvedl i pracovní dobu a pracovní náplň.

Čtyři dny v týdnu, pět hodin denně

Do výsledků průzkumu se promítla i touha pracovníků po flexibilnější pracovní době, kterou by uvítalo přes 80 procent z nich. Moderní trend být na pevno v práci k dispozici jen kratší dobu a zbytek "si napracovat" dle svého uvážení by se opět bez překvapení líbil většině respondentů. Dvě třetiny zaměstnanců by měly zájem o čtyřdenní pracovní týden a přibližně tři pětiny o pracovní dobu pět hodin denně. 

Klusoň by možnost pružné pracovní doby považoval za poměrně revoluční, protože by bylo na zaměstnancích, aby si práci zorganizovali podle svých potřeb, jak uznají za vhodné. Klusoň tak hovoří o přenosu odpovědnosti ze společnosti na zaměstnance. 

Více než polovině Čechů (57 procent) by se také zamlouvala neomezená dovolená, která je součástí benefitů ve společnostech jako Netflix nebo LinkedIn. Necelá polovina (48 procent) českých zaměstnanců by pak měla zájem o využití sabatiklu neboli prodloužené neplacené dovolené s možností
opustit firmu na několik měsíců, a to například za účelem zapojit se do dobrovolnické aktivity, založit vedlejší pracovní projekt nebo třeba dlouhodobě cestovat či intenzivně sportovat.

Průzkum rovněž zjišťoval, kolik hodin denně zaměstnanci v průměru pracují. Třiaosmdesát procent uvedlo, že sedm a více hodin, 17 procent lidí pracuje podle svého vyjádření méně než sedm hodin denně.

Průzkum v souvislosti s tím připomněl šetření evropského statistického úřadu Eurostat z loňského května, podle kterého činí pracovní doba v Česku 39,3 hodiny týdně. To je přes dvě hodiny více, než je průměr v Evropské unii (36,2 hodiny). Češi tak ročně napracují o více než 100 hodin více, než je průměr EU. Samotná doba strávená prací však nevypovídá nic o produktivitě, ve které Česko naopak oproti například Německu stále velmi pokulhává.

Video: Doba před pandemií se nevrátí, přibude práce na dálku, dojde k velkým změnám, říká Tuka

Home office se musíme naučit, pokud si lidé jasně nenastaví pravidla, tak nic nestihnou, řád je zásadní, říká osobní kouč Vladimír Tuka. | Video: DVTV, Emma Smetana
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Jihomoravští hasiči kvůli bouřkám zasahovali u 50 událostí, hlavně u spadlých stromů

Jihomoravští hasiči dnes večer v souvislosti s bouřkami dosud zasahovali u více než 50 událostí. Nejčastěji to jsou stromy, které spadly na silnici. Hasiči také odčerpávali vodu ze zatopeného rodinného domu. Zhruba od 20:30 vyjíždějí převážně na Znojemsko, poté se bouřka přesunula na Brněnsko.

"Kromě popadaných stromů jsme zajistili také jednu nalomenou májku a pomáhali u dopravní nehody, kde auta narazila do spadlého stromu. Mělo by to být bez zranění. Naštěstí zatím není nic vážného," řekl zhruba ve 21:45 mluvčí hasičů Jaroslav Mikoška. Kolem 22:00 začali hasiči evidovat první případy v Brně.

Pro Jihomoravský kraj platí podle webu meteorologů výstraha před velmi silnými bouřkami, někdy i s přívalovými srážkami, celou noc. Pondělní ráno a dopoledne by mělo být klidné, výstraha opět platí od odpoledne až do noci na úterý. Pro Boskovice a Tišnov platí rovněž povodňová bdělost.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Únosci v Nigérii propustili 28 školáků, 81 jich však stále drží

Únosci, kteří na začátku měsíce přepadli internátní školu v severní Nigérii, v neděli propustili 28 dětí. Dalších 81 dětí však stále zůstává v zajetí. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na pastora, který se účastnil vyjednávání o jejich propuštění.

Útok na baptistickou školu ve státě Kaduna byl od prosince již desátým hromadným únosem školáků na severozápadně země uskutečněný islamistickými ozbrojenci nebo zločineckými gangy. Nigerijské úřady únosy přičítají ozbrojeným banditům, kteří usilují o výkupné.

První skupina 28 dětí byla propuštěna již dva dny po útoku. Do školy chodí obvykle 180 studentů. Propuštění 28 studentů v neděli ráno potvrdil reverend Ite Joseph Hayab. Několika studentům se také již dříve podařilo utéct.

Zdroj: ČTK
Další zprávy