Češi chtějí neomezené volno a hlavně dobrý plat. Na home officu se cítí samostatnější

Adéla Očenášková Adéla Očenášková
18. 3. 2021 6:58
Práce z domova, k jejímuž využívání vyzývá vláda při pokračující epidemii koronaviru, zvýšila u tří pětin Čechů pocit samostatnosti. Současně ale 30 procent lidí připouští, že se při home officu cítí více osamoceni. Ukázal to průzkum agentury Ipsos a personální společnosti Welcome to the Jungle, z něhož také vyplynulo, že by se více než polovina Čechů nebránila čtyřdennímu pracovnímu týdnu.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: iStock

Podle průzkumu využívá práci z domova aktuálně 37 procent lidí, 63 procent musí docházet na pracoviště. Do začátku roku 2020, tedy do doby vypuknutí epidemie, přitom měla v Česku home office čtyři procenta Čechů, tedy zhruba 206 000 pracujících. Při první, jarní vlně šíření nákazy aspoň částečně dělala z domova až třetina zaměstnanců, na podzim se jednalo o 18 procent lidí, připomněli autoři průzkumu.

Ti se také tisícovky respondentů tázali na to, jaké dopady má práce z domova na jejich psychiku. Výsledky ukázaly, že na jednu stranu sice 59 procent zaměstnanců zaznamenalo pozitivní vliv na pocit samostatnosti, na druhou stranu se ale lidé při práci z domova cítí více osamocení.

Více se tak u nich rozvíjí pocit izolace (30 procent). To podle průzkumu, který probíhal od loňského prosince do letošního února, souvisí částečně i s tím, že je horší tok informací a zaměstnanci nemají o dění ve firmě takový přehled.

Úplný home office má pak ve srovnání s částečnou prací z domova horší dopad například na vztahy s kolegy, vztahy s nadřízenými nebo pocit příslušnosti k firmě.

"Přechod na home office byl velkou a náhlou změnou. Posun, který se nám povedl za poslední rok, by normálně zabral čtyři nebo pět let. Společnosti ani zaměstnanci neměli žádný čas na přípravu," komentoval to ředitel společnosti Welcome to the Jungle Jan Klusoň.

Průzkum také zkoumal, jaká věková skupina vykonává práci na dálku nejčastěji. V polovině případů jde o mladé lidi ve věku 18 až 29 let, čtvrtina lidí tvoří věkovou skupinu 50 let a více. Co se týče pozice, pak práci z domova využívají především vedoucí pracovníci (61 procent).

Průzkum se kromě jiného tázal i na dopady práce z domova.
Průzkum se kromě jiného tázal i na dopady práce z domova. | Foto: Welcome to the Jungle

Výzkum také sledoval, jaké ukazatele jsou v aktuální koronavirové situaci pro zaměstnance nejdůležitější, aby se ve svém pracovním životě cítili dobře. Drtivá většina respondentů (89 procent) se shodla nepřekvapivě na platu. Autoři průzkumu to vysvětlují náhlým přechodem z dlouholetého ekonomického růstu do celosvětové krize.

Za finančním ohodnocením skončily rovnováha mezi pracovním a osobním životem, vztahy s kolegy a s nadřízenými, které jsou důležité shodně pro 87 procent pracujících. Zhruba stejný počet dotázaných uvedl i pracovní dobu a pracovní náplň.

Čtyři dny v týdnu, pět hodin denně

Do výsledků průzkumu se promítla i touha pracovníků po flexibilnější pracovní době, kterou by uvítalo přes 80 procent z nich. Moderní trend být na pevno v práci k dispozici jen kratší dobu a zbytek "si napracovat" dle svého uvážení by se opět bez překvapení líbil většině respondentů. Dvě třetiny zaměstnanců by měly zájem o čtyřdenní pracovní týden a přibližně tři pětiny o pracovní dobu pět hodin denně. 

Klusoň by možnost pružné pracovní doby považoval za poměrně revoluční, protože by bylo na zaměstnancích, aby si práci zorganizovali podle svých potřeb, jak uznají za vhodné. Klusoň tak hovoří o přenosu odpovědnosti ze společnosti na zaměstnance. 

Více než polovině Čechů (57 procent) by se také zamlouvala neomezená dovolená, která je součástí benefitů ve společnostech jako Netflix nebo LinkedIn. Necelá polovina (48 procent) českých zaměstnanců by pak měla zájem o využití sabatiklu neboli prodloužené neplacené dovolené s možností
opustit firmu na několik měsíců, a to například za účelem zapojit se do dobrovolnické aktivity, založit vedlejší pracovní projekt nebo třeba dlouhodobě cestovat či intenzivně sportovat.

Průzkum rovněž zjišťoval, kolik hodin denně zaměstnanci v průměru pracují. Třiaosmdesát procent uvedlo, že sedm a více hodin, 17 procent lidí pracuje podle svého vyjádření méně než sedm hodin denně.

Průzkum v souvislosti s tím připomněl šetření evropského statistického úřadu Eurostat z loňského května, podle kterého činí pracovní doba v Česku 39,3 hodiny týdně. To je přes dvě hodiny více, než je průměr v Evropské unii (36,2 hodiny). Češi tak ročně napracují o více než 100 hodin více, než je průměr EU. Samotná doba strávená prací však nevypovídá nic o produktivitě, ve které Česko naopak oproti například Německu stále velmi pokulhává.

Video: Doba před pandemií se nevrátí, přibude práce na dálku, dojde k velkým změnám, říká Tuka

Home office se musíme naučit, pokud si lidé jasně nenastaví pravidla, tak nic nestihnou, řád je zásadní, říká osobní kouč Vladimír Tuka. | Video: DVTV, Emma Smetana
 

Právě se děje

před 20 minutami

Írán postihlo zemětřesení o síle 5,9 stupně v oblasti jaderné elektrárny

Zemětřesení o síle 5,9 stupně v neděli zasáhlo íránskou provincií Búšehr, kde stojí i jaderná elektrárna. Informovala o tom íránská státní televize. Zatím však nejsou hlášeny žádné škody ani ztráty na životech. Do zasažené oblasti byly podle televize vysláni záchranáři z íránského Červeného půlměsíce. Nejmenovaný představitel íránské vlády agentuře Reuters sdělil, že zatím nejsou žádné zprávy o poškození jaderného komplexu Búšehr.

Zdroj: ČTK
před 34 minutami

Plážové volejbalistky v Mexiku neuspěly

Českým plážovým volejbalistkám se první ze tří turnajů Světového okruhu v Cancúnu nevydařil. Markéta Nausch Sluková s Barborou Hermannovou i Michala Kvapilová s Michaelou Kubíčkovou prohrály oba zápasy ve skupině a nevyužily příležitost získat další body do olympijské kvalifikace.

Ve hře jsou ještě Ondřej Perušič s Davidem Schweinerem, kteří v březnu triumfovali na turnaji Světového okruhu v Dauhá. Také oni začali další čtyřhvězdičkovou akci v Cancúnu porážkou. O postup do play off budou dnes bojovat s domácími Mexičany Rodolfem Ontiverosem a Juanem Virgenem.

České ženské jedničky Nausch Sluková a Hermannová po úvodních porážkách nezvládly boj o účast ve vyřazovacích bojích s bronzovými medailistkami z posledního mistrovství světa Taliquou Clancyovou a Mariafe Artachovou z Austrálie. S druhým nasazeným párem prohrály 23:21, 10:21 a 10:21. Kvapilová s Kubíčkovou nestačily na turnajové desítky Brazilky Anu Patrícii a Rebeccu, jimž podlehly 19:21 a 11:21. Po úspěchu v kvalifikaci neuhrály v hlavní soutěži ani set.

Další turnaj se v Cancúnu koná příští týden.

Turnaj Světového okruhu v plážovém volejbalu kategorie 4* v Cancúnu (Mexiko):

Ženy:

Skupina B:

Clancyová, Artachová (2-Austr.) - Hermannová, Nausch Sluková (15-ČR) 2:1 (-21, 10, 10).

Skupina G:

Ana Patrícia, Rebecca (10-Braz.) - Kvapilová, Kubíčková (26-ČR) 2:0 (19, 11).

Zdroj: ČTK
před 38 minutami

Do Černého moře zamíří britské válečné lodě, chtějí podpořit Kyjev

Do Černého moře v květnu zamíří britské válečné lodě, aby tak demonstrovaly solidaritu s Kyjevem a spojenci z NATO v regionu. V neděli o tom informoval list The Sunday Times, který se odvolává na zdroje z námořnictva. Zpráva přichází v době stupňujícího se napětí mezi Ukrajinou a Ruskem, které na východě státu v oblastech ovládaných proruskými separatisty a na Krymu v poslední době shromáždilo velké armádní síly. 

Do Černého moře podle zdrojů zamíří torpédoborec třídy Daring s protiletadlovými raketami a protiponorková fregata třídy Duke. V případě ohrožení ruskými plavidly je budou připraveny podpořit bojové letouny F-35 Lightning a helikoptéry Merlin z letadlové lodě HMS Queen Elizabeth. Ta zůstane ve Středozemním moři, protože vstup letadlových lodí do Černého moře zakazuje mezinárodní smlouva, píše The Sunday Times.

List rovněž poukazuje na to, že britské plány kontrastují s postupem Spojených států, jejichž prezident Joe Biden se nedávno rozhodl zrušit plánované vyslání dvou amerických válečných lodí do Černého moře kvůli obavám z eskalace napětí. V této souvislosti The Sunday Times upozorňuje, že náčelník britského generálního štábu Nick Carter v pátek připustil, že Londýn nesouhlasil s Bidenovým rozhodnutím stáhnout do září vojenské jednotky z Afghánistánu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy