Odměny v "první linii" pandemie: Zdravotníci desetitisíce, prodavači pár tisíc korun

Pavla Adamcová Pavla Adamcová
16. 3. 2021 6:18
Obchodní řetězce přistupují k dalšímu odměňování svých zaměstnanců. Za nasazení v době koronakrize jim k výplatě opět jednorázově přidají několik tisíc korun. Právě prodavači třeba spolu s učiteli či řidiči MHD se loni dostali "do první linie" a kvůli vyššímu riziku nákazy se pomyslně zařadili vedle profesí, jako jsou zdravotníci. Podívali jsme se, jak je nyní jejich práce na trhu oceňována.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Jakub Plíhal

Do vypuknutí pandemie se jako riziková povolání či profese označovala hlavně ta, která svou podstatou vystavovala svého nositele rizikům tělesného či duševního ohrožení. "Tato klasifikace vznikala následně i pro potřeby pojišťoven nebo inspektorátu práce," připomíná Alžběta Honsová z personální společnosti Randstad.

Mezi taková riziková povolání patří například vybrané pozice v průmyslu, energetice, dopravě, ozbrojených a bezpečnostních složkách a jednoznačně také velká část ošetřovatelských a medicínských profesí.

V kontextu pandemie koronaviru se ovšem o rizikovosti začalo mluvit i u profesí, u nichž by to za běžných podmínek nikoho nenapadlo. A to ve smyslu míry rizika nákazy daného pracovníka. "Takže skladba rizikových profesí či povolání se oproti výše zmíněnému proměnila a vlastně hlavním faktorem je, jak moc a jak často je daná profese vystavena fyzickému kontaktu s dalšími lidmi," vysvětluje Honsová.

"Nyní takto uvažujeme i o pedagogických pracovnících, prodavačích a pracovnících v maloobchodě tam, kde mohou mít otevřeno. Dále v hromadné dopravě a v přeneseném smyslu ve všech provozech, kde je práci nutno vykonávat fyzicky na místě společně s větším počtem lidí," upřesňuje dále.

K výplatě jednorázově až čtyři tisíce

Zatímco pojem rizikové práce, který náleží právě zdravotníkům, policistům či vojákům, je ze zákona spojený s příplatky a úlevami zaměstnanců, u prodavačů, pedagogů či řidičů městské hromadné dopravy je označení profese jako "riziková" nebo "v první linii" pouze společenské - tedy nemá oporu v zákoně a neznamená žádné automatické bonusy.

Zdravotníci, kteří stojí v čele koronavirové "první linie", za svou práci v nemocnicích dostali po loňské jarní vlně od státu bonus ve výši 75 tisíc hrubého. Další pak zřejmě dostanou letos na jaře - odbory požadují alespoň 50 tisíc korun čistého pro každého, tentokrát i mimo vytížené nemocnice.

Řetězce, jež některé pozice, jako pokladní, samy řadí do "první linie", své lidi vyzbrojily ochrannými pomůckami za miliony a za práci "v extrémně obtížné době" jim rovněž vyplácejí bonusy - i když o poznání nižší než ve státní sféře.

Například řetězce Kaufland a Lidl, které oba patří do německé maloobchodní skupiny Schwarz, ve středu oznámily, že vyplatí zaměstnancům s březnovou výplatou mimořádnou odměnu až 4000 korun. 

Své pracovníky v průběhu pandemie finančně oceňuje také konkurence. Například řetězec Albert připravil pro pracovníky jednorázovou odměnu 4000 korun naposledy ve mzdě za prosinec. "Třítisícový bonus jsme vypláceli zaměstnancům loni také na jaře při první vlně covidu-19. Od ledna jsme také navýšili zaměstnancům na prodejnách mzdy v průměru o šest procent, přičemž minimální garantované navýšení činilo tři procenta," připomíná šéf komunikace Jiří Mareček.

Ke stejnému navýšení platů se rozhodla Billa, která zároveň loni odměnila zaměstnance až 7000 korunami. 

Penny Market loni na mimořádných příplatcích a odměnách v souvislosti s pandemií vyplatil na 100 milionů korun. Mzdy pracovníkům v prodejnách i logistických centrech rovněž zvýšil od března v průměru o tři procenta. "Základní mzda pokladní pracující na plný úvazek bez dalších příplatků tak je nyní minimálně od 25 000 korun do takřka 30 000 korun," dodává mluvčí Tomáš Kubík.

Unie zaměstnanců obchodu, logistiky a služeb (UZO) přitom plánuje s řetězci jednat ještě o dalších odměnách. "Ty jsou v této době opodstatněné. Dvanáctihodinová směna v respirátoru na provozní jednotce je totiž opravdu náročná," doplňuje za UZO Martin Svojš.

Efekt odměn pro zdravotníky

Jiří Halbrštát, manažer náboru a marketingu společnosti ManpowerGroup, připomíná, že růst mezd a benefitů v tomto odvětví byl velice rychlý hlavně v letech 2016 až 2019. Aktuálně se ale zastavil. 

Podle Svojše bylo pro letošní rok dohodnuto navýšení mezd pracovníků ve většině řetězců o tři až pět procent. "Ideálně bychom si však představovali růst o sedm až deset procent," dodává.

Jak ukazují data portálu Platy.cz, prodavač v Česku měsíčně vydělá od 18 000 do 37 000 korun v závislosti na regionu a zaměstnavateli. Jak vyplývá z údajů řetězců, nejčastěji se plat pohybuje uprostřed těchto dvou částek. 

Pro srovnání - průměrná mzda v Česku podle Českého statistického úřadu v posledním čtvrtletí loňského roku meziročně vzrostla o 6,5 procenta na 38 525 korun. 

Jde o poměrně překvapivý skok, který je ale podle ekonomů spíše statistickým úkazem, než aby skutečně vypovídal o stavu tuzemské ekonomiky. Hlavní vliv na toto číslo totiž měly právě bonusy udělené zdravotníkům. Platy ve zdravotnictví meziročně stouply o 31 procent, tedy v průměru o 11 862 korun.

"Toto odvětví, v němž pracuje přes 300 tisíc zaměstnanců, tak přidalo 2,4 bodu k růstu mezd v celé ekonomice. V jediném dalším odvětví - vzdělávání - rostly mzdy dvojciferně, a to o 10,6 procenta," upřesňuje ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Průměrný měsíční výdělek lékaře v akutní lůžkové péči by měl podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky zveřejněných za loňský rok dosáhnout 88 312 korun, zdravotní sestry 47 498 korun.

Průměrný hrubý plat učitelů - jejichž profese se v souvislosti se zavřenými školami a distanční výukou rovněž stala jedním z hlavních témat koronakrize - činil podle ministerstva školství v prvním pololetí loňského roku 40 047 korun měsíčně a letos by se mohl podle vládních činitelů dostat na 45 450 korun.

O stavu mezd v Česku lépe vypovídající medián (polovina lidí bere méně, než je medián, a druhá polovina více, pozn. red.) vzrostl meziročně méně než hrubá mzda - a to o 5,4 procenta na 32 870 korun. "Evidentně tedy rostly výrazněji vyšší platy, což lze rovněž vysvětlit extrémním růstem v odvětví zdravotnictví," dodává ekonom.

Zapomenutí prodavači

Analytik Raiffeisenbank Vít Hradil podotýká, že pandemie častěji připravuje o práci zaměstnance na hůře placených pozicích, a po jejich odchodu tedy roste průměrný výdělek.

Halbrštát z ManpowerGroup dodává, že maloobchod je vedle gastronomie, ubytování a osobních služeb oblastí, kde se propouštělo nejvíce ze všech sektorů. "Nové pozice jsou otevřené především ve výrobě a o tento typ práce není ze strany uchazečů z postižených sektorů velký zájem. Jednou z přijatelných variant pro tyto zaměstnance je tedy práce v supermarketu," popisuje.

Ty sice podle něj nezvyšují počty zaměstnanců, ale neustále potřebují náhrady buď za nemocné zaměstnance, nebo za rodiče, kteří musí zůstat doma s dětmi v období uzavřených škol. "Obchodním řetězcům se tedy volné pozice obsazují relativně snadno ve srovnání s obdobím před pandemií," dodává.

Svojš ovšem podotýká, že pokud by kvůli šíření nemoci či karanténám zaměstnanců na malých městech došlo k uzavření prodejen, bude to znamenat velký problém v zajištění základních potravin. "Všichni si velmi vážíme neuvěřitelného pracovního nasazení zdravotníků. UZO však mrzí, že zaměstnanci obchodu pracují tak trochu v zapomenutí. Nikde se o nich příliš nehovoří, a přesto je všichni vnímáme jako samozřejmost. Myslíme si, že by bylo namístě diskutovat i o přednostním očkování zaměstnanců obchodu," uzavírá Svojš.

 

Právě se děje

před 38 minutami

České házenkářky na úvod play off o MS jen remizovaly se Švýcarskem

České házenkářky v úvodním ze dvou zápasů play off kvalifikace o postup na prosincové mistrovství světa doma jen remizovaly se Švýcarskem 27:27. Svěřenkyně trenéra Jana Bašného prakticky celé utkání v Zubří dotahovaly, v závěru se sice dostaly do vedení, ale outsider v poslední sekundě vyrovnal. Odveta se hraje v úterý.

Češky na minulém mistrovství světa předloni nehrály po těsné porážce v play off s Černou Horou. Na šampionátu v roce 2017 národní tým překvapivě došel až do čtvrtfinále a konečným osmým místem stanovil nejlepší výsledek v samostatné historii. Za působení Bašného postoupily reprezentantky na mistrovství světa ještě v roce 2013, kdy obsadily 15. příčku.

Zdroj: ČTK
Další zprávy