Do důchodu ve čtyřiceti. Stačí jen skromnost a spořivost, tvrdí vyznavači trendu FIRE

Petr Býma
16. 2. 2021 6:08
O hodně předčasný odchod do důchodu má zájem stále více lidí, a to zejména v západních zemích. Nejlépe ještě jako třicátníci či čtyřicátníci. Předtím si však musí něco naspořit. Drží se proto dlouhodobého plánu: od odkládání si většiny výdělku "na stranu" přes investování až po cílené hledání zaměstnání v sektorech s velkým výdělkem.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Jsou lidé, kteří ve třiceti či čtyřiceti letech nevědí, co by v životě chtěli dělat. Jsou ovšem i lidé, kteří vědí, že ve stejném věku už pracovat nechtějí. Jejich cílem je pak dopracovat se k velice brzkému odchodu na odpočinek. Nejlépe ještě jako třicátníci či čtyřicátníci. Vyznavači tohoto trendu nazývaného anglickou zkratkou pro propuštění ze zaměstnání FIRE nabírají na síle, zejména v západních zemích.

K rozhodnutí pro brzké opuštění pracovního procesu takoví lidé většinou dojdou už v poměrně nízkém věku, často kolem dvaceti. Poté se snaží držet dlouhodobého a většinou i dobře promyšleného plánu. Ten je často kombinací několika principů: od odkládání i více než poloviny pravidelného výdělku "na stranu" přes uskutečňování výhodných investic až po cílené hledání zaměstnání v sektorech, kde se dá dobře vydělat.

"Jdu si za tím už více než patnáct let, mám našetřeno kolem dvou milionů dolarů," přiznává čtyřicátník Pavel, který pracuje jako IT konzultant pro velké americké korporace. Rodák z moravské vesnice považuje tyto peníze za jakousi životní pojistku umožňující mu být nezávislý. "Navíc ve Spojených státech už třeba programátory v mém věku nechtějí, jsme pro ně příliš staří," vysvětluje Pavel další faktor, který při své dlouholeté cestě bral v potaz. Otec tří dětí tak dnes s rodinou podniká dlouhé výlety po celém světě.

V korporátu poznal, že lidé mají hodně stresu

I šestatřicetiletý Ondřej Holienčin, rodák ze severočeského Mostu, si užívá "předčasného odchodu do důchodu". Jeho plán se zrodil před více než dvaceti lety. "Jako patnáctiletého studenta gymnázia mě ovlivnila knížka Bankéř anarchista," vzpomíná Holienčin, který nyní s manželkou a malým synem pobývá v Portugalsku.

Četba knihy ho nasměrovala k budoucí kariéře ve finanční sféře, uvědomil si totiž, že se tam dají poměrně rychle vydělat slušné peníze. Vystudoval informatiku na Vysoké škole ekonomické v Praze a ještě při studiích začal pracovat pro velkou nadnárodní banku. Odtud se stěhoval na podobnou pozici do největší australské banky. Jeho příjem rychle rostl.

"V korporátním prostředí mi došlo, že lidé na vysokých pozicích mají dražší auto, větší dům a lepší televizi, ale jejich životní styl se neliší. Většina zažívá víc stresu, jsou závislí na svých vysokých příjmech a je pro ně daleko těžší svůj život změnit," vypráví Holienčin.

Odešel proto ze zaměstnanecké pozice a začal v Austrálii pracovat jako nezávislý software architekt. "Lezení po kariérním žebříčku jsem vypustil, abych měl větší kontrolu nad tím, co dělám. Dal jsem si za cíl mít možnost být doma s dětmi, až se mi narodí."

Prodal auto a věci, které nepotřeboval, splatil dluhy a začal šetřit a investovat. Nezaváhal někdy, že mu to nemusí vyjít? "Ne. Jde o asymetrický risk, kde můžu jenom získat. Ta cesta je pro někoho kratší, pro někoho delší, ale vždy je to lepší než po ní nejít vůbec." Vlastní cíl si Ondřej Holienčin splnil. Práci opustil před dvěma lety, když se mu narodil syn.

Pracovat pět let v klidu je lepší než čtyři ve stresu

Hnutí FIRE se zrodilo v roce 2009, kdy odstartovalo v období jedenáctiletého růstu akciových trhů. Jeho typickými představiteli jsou takzvaní mileniálové, tedy lidé narození zhruba od počátku osmdesátých let do poloviny let devadesátých, i předchozí generace X, u nás též zvaná Husákovy děti. Klíčem k brzkému odchodu z pracovního procesu jsou pak zejména dlouhodobé investice a rozhodnutí, která lidé učinili ještě jako náctiletí.

Autorka knihy Odejdi jako milionář, Kanaďanka Kristy Shenová, která odešla na předčasný důchod v jednatřiceti letech s milionem dolarů na kontě, si vybrala ke studiu obor a univerzitu, jež měla nejlepší poměr nákladů na školné a budoucích výdělků. Jason Long, farmaceut, který žije na venkově jižanského Tennessee, přestal pracovat v roce 2017 v osmatřiceti letech. "Žijeme ve společnosti, která oceňuje víc kapitál než pracovní sílu. Nelíbí se mi to, ale využil jsem toho," říká.

Ve Spojených státech, kde je hnutí velice populární, se například na sociální platformě Reddit v sekci finanční nezávislost shlukují jeho vyznavači a navzájem si radí. "Jsem pět let od dosažení naplánovaného odchodu do důchodu, mám pohodlnou, dobře placenou a nenáročnou práci v IT. Stojí mi za to změnit zaměstnavatele a získat o pětinu vyšší plat?" ptá se třicetiletý účastník diskusního fóra. "Klidné zaměstnání a dobrý balanc mezi prací a volným časem je víc, zůstaň v současné firmě. Lépe pracovat pět let v klidu než riskovat čtyři roky ve stresu," zní odpověď dalšího z členů fóra.

Dle diskutujících zde obecně platí tři zásady: splať dluhy, našetři či vydělej milion dolarů, odstěhuj se do levného státu. Tím nemusí být Kambodža či Indonésie, ale například i Oklahoma či Arkansas.

Jedním z klíčových principů je takzvané pravidlo čtyř procent. Jde o to, že ten, kdo odejde v brzkém věku do důchodu, by měl mít dost peněz na to, aby každý rok vyšel s částkou ve výši čtyř procent celkových úspor či investic.

Úder pandemie podle publicisty Stevena Kurze z deníku The New York Times vyznavače hnutí trochu znejistil, akciové trhy se po dlouhém období růstu rozkolísaly, stěhování do levných oblastí se zkomplikovalo. Mnoho lidí plánujících brzký odpočinek navíc investovalo i do nemovitostí sloužících ke krátkodobým pronájmům jako Airbnb, jejichž ziskovost výrazně poklesla.

Zdaleka ne všichni, kdo se na cestu "mladých důchodců" vydají, na ní vydrží. Mnoho lidí dříve zaměstnaných se začne nudit, část se cítí být bez bývalých kolegů osamělá, jiní bez pravidelného příjmu znervózní.

Získání finanční nezávislosti nemusí být vždy motivováno možností podat výpověď z důvodu brzkého odchodu do důchodu, ale i hrozbou pracovního konfliktu. V Kalifornii se ujalo slovní spojení "Fuck you money". Jde o dosažení stavu, kdy jste na tom finančně tak dobře, že nemáte obavu z poklesu životní úrovně po náhlém ukončení poměru zaměstnání, včetně skvěle placených špičkových profesí v globálním centru hi-tech firem v kalifornském Silicon Valley. "Když vás šéf vytočí, klidně ho pak pošlete do háje," vysvětluje motivaci český IT specialista Pavel pracující v USA.

Na změnu života k lepšímu stačí i splatit dluhy

Za poslední rok se Ondřej Holienčin naučil žonglovat, jezdit na jednokolce, chodit po laně nebo stát na jedné ruce. Jako vedlejší příjem učí v Portugalsku kondiční gymnastiku pro dospělé. Jeho rodina žije skromně. Nemají auto, nechodí do restaurací.

Oba rodiče si váží toho, že vidí vyrůstat syna a jsou u jeho prvních zážitků. Prioritou je pro ně zdraví, fyzická a mentální kondice, ale i finanční gramotnost a expertní znalost v oblasti jejich primárního příjmu, tedy investic. "Nemusíte mít stejný cíl jako já, tedy finanční nezávislost. Na změnu života k lepšímu stačí splatit dluhy, abyste mohli lépe spát, nebo si našetřit na šest měsíců dopředu, abyste měli odvahu dát výpověď a najít si práci, která vás bude naplňovat víc."

 

Právě se děje

před 24 minutami

Střety v Jeruzalémě si vyžádaly přes 200 zraněných

Nejméně 200 Palestinců a šest izraelských policistů bylo zraněno při nočních střetech u jeruzalémské mešity Al-Aksá, oznámili v sobotu zdravotníci. V izraelské metropoli se po týdnech nepokojů očekává násilí i v dalších dnech. K uklidnění situace v sobotu Izrael vyzvala Evropská unie, Turecko blízkovýchodní zemi obvinilo z teroru vůči nevinným, informují tiskové agentury.

Nepokoje v Jeruzalémě propukly po zahájení postního měsíce ramadánu v polovině dubna, kdy Izrael omezil Palestincům shromažďování na místě, kde Arabové většinou scházejí k večerní modlitbě. V posledních dnech napětí podpořilo hrozící nucené vystěhování některých palestinských rodin z jejich domů ve východním Jeruzalémě.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Babiš požádal, aby státy EU zvážily kvůli Vrběticím vyhoštění ruských diplomatů

Premiér Andrej Babiš požádal, aby evropské státy zvážily vyhoštění alespoň jednoho ruského diplomata v solidaritě s Českou republikou kvůli kauze Vrbětice. Řekl to v sobotu novinářům po příchodu na neformální jednání prezidentů a premiérů zemí Evropské unie v Portugalsku. O věci debatoval s lídry členských států v pátek večer.

Babiš vyzval, aby Evropská rada na příštím zasedání vrbětický útok odsoudila. "Musíme to brát vždycky tak, že když je napaden jeden členský stát, že to je vlastně napadení všech. Také jsem požádal, aby ještě zvážili vyhoštění alespoň jednoho diplomata. Uvidíme na příštím summitu, jak se k tomu postaví," poznamenal premiér.

Zdroj: ČTK
Další zprávy