Jak dnes Češi vnímají označení biopotravina? Berou to stále spíš tak, že jde jen o předražený trend, nebo se jejich vnímání mění?
Myslím, že se ta situace zlepšuje. Biopotraviny jsou nicméně stále pro některé skupiny obyvatel hůře dostupné. Hlavně si myslím, že by biopotraviny kromě toho, že jsou bio, měly být také lokální. Je sice hezké, že jsou některé potraviny bio, ale když jsou z druhé strany zeměkoule, trochu to postrádá smysl.
My jsme na to v naší farmě šli trochu obráceně. Začali jsme farmařit a vyrábět, načež jsme naznali, že to vlastně děláme v biorežimu, takže výrobky můžeme certifikovat. Nezačali jsme farmařit, protože bychom se chtěli hrnout za logy.
Je pro českého zákazníka při nakupování potravin prioritou cena, nebo už dnes lidé více přemýšlí nad poměrem kvantita versus kvalita?
Lidé, pro které jsou biopotraviny finančně dostupnější, se na tyto potraviny asi spíše orientují. Nemusí tolik přemýšlet nad tím, jestli si daný produkt koupí, nebo ne. Myslím ale, že i u běžného spotřebitele se začíná objevovat myšlení, že si raději koupí kilo klobás, které budou sice drahé, ale kvalitní, než si za třicet korun pořídit klobásy, ve kterých ani nemůže být maso.
Češi přicházejí biopotravinám na chuť
- Spotřeba biopotravin v Česku předloni činila 4,43 miliardy korun, meziročně vzrostla o 33 procent. Jedná se o největší nárůst za posledních deset let.
- Spotřeba biopotravin na jednoho obyvatele se tak rovnala 420 korunám (16 eurům).
- Pro srovnání: Ve stejném roce ze zemí Evropské unie dali za biopotraviny nejvíce peněz obyvatelé Švýcarska a Dánska. Spotřeba biopotravin na jednoho obyvatele tu činila 312 eurům (více než 8 100 korun), průměr EU dosáhl 76 eur (přes 1 900 korun).
- Na konci roku 2017 bylo v ČR registrováno 672 výrobců biopotravin, respektive 731 výrobních provozoven, což oproti roku 2016 představuje navýšení o 11,4 procenta.
- Češi nejvíc nakupují biopotraviny v supermarketech a hypermarketech.
- Koronavirus na české výrobce biopotravin příliš drastické dopady neměl. Většina oslovených producentů a prodejců byla na jaře na 85 až 90 procentech obratu, vyplývá z dat PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců.
V Mitrově provozujete kromě farmy také prodejnu a steakovou restauraci. Kde ještě se dají vaše produkty sehnat? V supermarketech na ně narazím?
Do supermarketů nedodáváme. Kdysi jsme dodávali do jednoho obchodního řetězce, který má prodejny po celé republice, nejednalo se ale o klasický supermarket. Spolupráci jsme ovšem nakonec ukončili, protože - jak už jsem zmínil - se snažíme hlavně o lokální prodej. Snažíme se propagovat, že by lidé měli jezdit za svým farmářem. K propagaci má pomoct i kniha od amerického farmáře, kterou jsme nedávno vydali a přeložili, s názvem Boží krávy a prasata v žitě (kniha vyšla v anglickém originále Holy Cows and Hog Heaven v roce 2004, pozn. red.), kde je vše ohledně tohoto tématu popsáno.
Současně je nám ale jasné, že ne všichni k nám do Mitrova přijedou. Z toho důvodu dodáváme také do sítě Scuk a v Praze pak například do Freshbedýnek (e-shop zaměřující se na sortiment biopotravin, pozn. red.) a pak ještě do pár dalších prodejen v Praze a Brně. Co se týče masa, tak v Praze je naším hlavním stálým zákazníkem hotel Alcron.
Neuvažujete o tom, že byste výrobky dodávali třeba on-line supermarketům?
V rámci propagace lokálního prodeje bychom naše výrobky do on-line prostoru moc rozšiřovat nechtěli.
Zmíněný Scuk funguje jako takové on-line farmářské tržiště. Co ale klasické farmářské trhy?
Na to už nemáme lidi, nemáme kapacitu po trzích jezdit.
Kolik lidí Mitrovský dvůr tedy vlastně zaměstnává?
Je to akciová společnost, ve které v posledních letech funguje rodina majitelů a pak další klasičtí zaměstnanci.
Je náročné sehnat kvalitní pracovníky?
Je to hodně těžké, protože lidi, kteří chtějí pracovat a jsou zapálení, tak vesměs pracují, a ti, co nepracují, se těžko přesvědčují. Člověk pro tu práci musí být trochu nadšen.
Výherci soutěže Česká biopotravina roku 2020
- Biovíno: Ryzlink rýnský, pozdní sběr 2017, viniční trať
Janův vrch od Víno Marcinčák - Biopotraviny živočišného původu: Sušené hovězí maso Mitrovský
- Biopotraviny rostlinného původu: Lahůdková chilli pasta z farmy
Svobodný statek na soutoku - Bio výrobky pro gastronomii, pochutiny a ostatní potravinářské výrobky:
Kolekce bio bylinných čajů Květomluva - Zuzana a Radek Fryzelkovi - Steaková biomasa: Jehněčí hřbet - hřebínek z Farmy Rudimov
- Absolutní vítěz: Sušené hovězí maso Mitrovský
- Více informací naleznete na myjsmebio.cz.
Jak je pro propagaci značky biopotravin podstatný marketing? Věnujete mu hodně energie a času?
Snažíme se fungovat na sociálních sítích, bez nich to dnes v podstatě nejde. Hlavní jsou ale naše webové stránky, kam se snažíme dávat aktuální články, vzdělávat, poskytovat informace o farmě, výrobě, produktech. Tam se snažíme hodně prezentovat. Ale co se týče například získávání nových zákazníků, tak nejlépe funguje asi doporučení.
A kdo je váš typický zákazník, dá se to určit? Jsou to třeba spíše mladší lidé?
Je to různé, spíše jde asi o mladší věkovou kategorii, ale neházel bych to do jednoho pytle. Je to prostě průřez.
Je složité získat pro výrobek certifikaci bio? Je za tím velká byrokracie?
Pokud dodržujete pravidla, tak to tak složitá byrokracie není. Ale spíše jde o to, mít všechno podchyceno, aby byly i vedlejší suroviny v biokvalitě a tak dále.
A jak je náročné provozovat samotnou biofarmu, využíváte například nějakých dotací?
V minulosti jsme využili třeba dotace podpory rozvoje venkova. Čerpáme také pravidelné zemědělské dotace.
O Mitrovském dvoře
- Farma Mitrovský dvůr začala s výrobou biopotravin před deseti lety.
- "Prvotním impulsem pro nás bylo, že i když jsme v té době chovali na rodinné farmě celoročně pasený masný skot v systému ekologického zemědělství, neměli jsme žádnou kontrolu nad tím, jak se naše kvalitní maso s obsahem minerálů a vitamínů ze zdravých pastvin Vysočiny dostane k zákazníkům," říká Jana Kalná, spolumajitelka firmy.
- Jde o rodinnou firmu, která zaměstnává asi patnáct lidí.
- Mitrovský dvůr provozuje také prodejnu a restauraci, kde zákazníci mohou ochutnat třeba burgery nebo steaky s bio masem.
Jak provoz farmy, prodejny a restaurace ovlivnil koronavirus?
Restauraci jsme samozřejmě museli mít zavřenou, i když je přímo spojena s prodejnou. Nevařili jsme, fungoval jen obchod.
V té době se určitě zvýšil zájem o nákupy potravin domů, lidé začali více vařit a experimentovat. Řekl bych ale, že se to zase vrátilo do normálu, není to tak, že by prodej rychle vystřelil a na takové úrovni zůstal. Zavřená restaurace byl pro nás samozřejmě problém, ale prodejem jsme se to snažili dohnat a procentuálně to v podstatě odpovídá tomu, co říkal pan Perlinger. (Předseda PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců Zdeněk Perlinger se na tiskové konferenci k vyhlášení soutěže Česká biopotravina roku 2020 nechal slyšet, že podle průzkumu byli výrobci biopotravin na jaře během koronaviru na 85-90 procentech obratu, pozn. red.)
Tématu koronaviru se dotýkám také proto, že se na webových stránkách vaší farmy objevil článek ohledně toho, jak koronavirus ochromil americkou továrnu na maso, což vzhledem k podmínkám, které tam panují, není podle vás s podivem.
Velkochovy podle nás zkrátka nejsou správně, protože pokud se v obrovských megalomanských číslech odchovávají prasata a další zvířata, tak to způsobuje mnohem větší škody na životním prostředí a na všem. Myslíme si, že by měla být větší podpora drobných farmářů a prodeje lokálních produktů.
Na tiskové konferenci jste zmínil, že při přípravě sušeného hovězího masa, které bylo oceněno jako Česká biopotravina roku, jste odmítli použít rychlosůl. Dali jste přednost nerafinované himálajské soli, byť vás od toho mnozí zrazovali. Napadá vás ještě nějaký jiný případ přísady, které jste dali přednost před jinou mnohem častěji používanou, a chuťově to fungovalo?
Rychlosůl jsme nepoužili nikdy do žádného výrobku a v poslední době nepoužíváme ani klasickou kuchyňskou sůl.
Do masných výrobků se přidávají různé látky, aby se výrobky nerozsypaly a zůstaly kvalitní a hezky barevné. Existuje celá řada polyfosfátů, barviv a všeho možného, z toho my nepoužíváme vůbec nic. Takže, ano, například náš hovězí salám nemá tak pěknou červenou barvou, jak to bývá k vidění v prodejnách, ale zákazníkům vysvětlujeme, že barva našeho zpracovaného masa je ta přirozená.
Mitrovský dvůr prodává třeba biomléčné výrobky, ale převažují hlavně masné výrobky. Napadá mě: co říkáte na vegetariánství, které by se možná dalo označit za podobný "trend" jako kupování biopotravin?
Když se někdo rozhodne být vegetarián, tak je to samozřejmě jeho rozhodnutí. Určitě bych proti takovému člověku nešel a nesnažil se ho přesvědčovat. Nicméně víme, že v mase a masných výrobcích jsou látky a živiny, které se ničím jiným víceméně nahradit nedají, takže já osobně si nemyslím, že je to správná cesta. Je to ale věc každého člověka.
