Praha - Vítězství levicové strany Syriza v řeckých parlamentních volbách nepovede i přes ostrou předvolební rétoriku nakonec podle analytiků oslovených ČTK k výraznějším změnám v řeckém dluhopisovém programu. Ekonomové spíše očekávají kompromisní dohodu v podobě prodloužení splatnosti nebo snížení úroků u řeckého dluhu. Stejně tak je nyní podle analytiků mimo jiné nepravděpodobný odchod Řecka z eurozóny.
Dosud opoziční Syriza jasně vyhrála nedělní předčasné parlamentní volby v Řecku a dnes se domluvila na vytvoření vládní koalice s menší pravicovou stranou Nezávislí Řekové (ANEL). Předseda Syrizy Alexis Tsipras bude ještě dnes jmenován novým premiérem, a může tedy začít pracovat na splnění svého hlavního předvolebního slibu, kterým je zmírnění úsporných opatření.
Podle evropských lídrů by Tsiprasem požadované odpuštění velké části řeckých dluhů vyslalo špatný signál jiným členům eurozóny, a i proto není možné. I tak jsou ale připraveni hledat kompromisní řešení.
Nechtějí zemi v rozkladu
"Bez ohledu na předvolební rétoriku strany Syriza očekávám jen kosmetické změny v podmínkách splácení řeckého dluhu a žádnou změnu v jeho nominální výši. Nová politická reprezentace těžko podnikne nějaké jednostranné kroky už proto, že jsou řecké dluhopisy vydány podle mezinárodního, nikoliv řeckého práva," uvedl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
I když lze podle hlavního ekonoma finanční společnosti Roklen Lukáše Kovandy čekat vnitrostranickou opozici od radikálnějšího levicového křídla, Tsipras nakonec podle všeho zvolí pragmatickou pozici a pokusí se dojednat s Mezinárodním měnovým fondem, Evropskou komisí a Evropskou centrální bankou kompromis.
"Alexis Tspiras a jeho Syriza chtějí vládnout, ale nechtějí vládnout zemi v rozvratu. Pak by totiž o svoji moc rychle přišli. Zůstat v eurozóně a zároveň odmítnout léčebnou kúru prostě není možné," uvedl.
Exit z eurozóny? Menší strašák než dříve
Optimální výsledek jednání by tak podle Sobíška byl takový, že by výnosy řeckých dluhopisů snížilo jejich zapojení do odkupů ECB. To ale podle něj předpokládá, že země neustoupí od dosavadních úsporných kroků.
Ale i případné vystoupení Řecka z eurozóny, potažmo z Evropské unie, by podle ekonomů nemělo tak dramatické dopady ve srovnání s obdobím před několika lety. "Eurozóna je ve srovnání s rokem 2012 méně náchylná k šíření finanční nákazy, takže Řecko těžko může zbytek bloku vydírat hrozbou vystoupení z eurozóny," uvedl Sobíšek.
"Odchod Řecka by z evropského či globálního pohledu již nebyl takovou hospodářskou ranou, jakou mohl být na počátku současného desetiletí. Například expozice německých a francouzských bank vůči řeckému veřejnému sektoru je dnes řádově nižší než tehdy," uvedl i Kovanda.
Výsledek voleb v Řecku ovšem zřejmě ovlivní podle hlavního analytika Ery Jana Bureše i samotnou diskusi v EU. "Zatímco socialistům napříč Evropskou unií poslouží pravděpodobně vítězství Syrizy jako hůl na prosazování expanzivnějších rozpočtových politik, konzervativnějším politikům včetně německé kancléřky Angely Merkelové bezesporu přidělají vrásky na čele," upozornil.
Odpuštění dluhů není možné, zní z Evropy
Podle evropských lídrů by požadované odpuštění velké části řeckých dluhů vyslalo špatný signál jiným členům eurozóny. Atény by se bez záchranného programu nemohly zapojit do čerstvě oznámeného plánu ECB na nákup státních dluhopisů a měly by problémy s tím, zajistit si financování na trzích. Pokud totiž Řecko odmítne splácet dluh eurozóně, nepůjčí mu zřejmě ani soukromí investoři, míní podle Reuters činitelé.
"Dluhy neodpustíme, jsme ale připraveni jednat o prodloužení záchranného programu nebo termínů splatnosti," prohlásil podle Reuters finský premiér Alexander Stubb. To ale podle něj nebude nic měnit na faktu, že Atény musí pokračovat v hospodářských reformách.
Podle francouzského člena Rady guvernérů Evropské centrální banky Benoit Coeurého není z právních důvodů možné, aby se ECB coby jeden z mezinárodních věřitelů Atén zapojila do jakéhokoli snižování řeckého dluhu. Je ale prý možné provést změny ve lhůtách splatnosti.
Tsipras "musí platit, taková jsou evropská pravidla hry," řekl Coeuré rozhlasu Europe 1. "V Evropě není místo pro jednostranný čin. Nejsou vyloučeny rozhovory, například o novém časovém rozvržení dluhu," uvedl také Coeuré.
Podobně šéfka Mezinárodního měnového fondu, dalšího ze tří mezinárodních věřitelů Řecka, uvedla, že země musí dodržovat pravidla eurozóny a nemůže očekávat žádné zvláštní zacházení u svého dluhu. "Nemůžeme vytvářet zvláštní kategorie pro takovou nebo onakou zemi," řekla deníku Le Monde Christine Lagardeová. Atény podle ní ještě musí provést klíčové reformy, které se týkají mimo jiné vybírání daní či práce justice.
Dánský ministr financí Jeroen Dijsselbloem před dnešním jednáním ministrů financí zemí platících eurem prohlásil, že členství v eurozóně znamená dodržování dohodnutých závazků jejími členy. Eurokomisař pro digitální ekonomiku, Němec Günther Oettinger, uvedl, že restrukturalizace řeckého dluhu by vyslala špatný signál jiným státům v eurozóně, jako jsou Portugalsko, Irsko, Kypr nebo Španělsko. Ty v minulosti také požádaly o mezinárodní pomoc.
Řecko v posledních pěti letech pomáhala držet nad vodou trojice mezinárodních věřitelů, mezi něž patří kromě ECB a MMF ještě Evropská komise. Atény se s nimi dohodly na dvou záchranných programech v celkové výši 240 miliard eur. Výměnou ale musely zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a zvyšovat daně. To prohloubilo hospodářskou recesi a zhoršilo životní úroveň obyvatelstva. Tsipras v pátek vyjádřil přesvědčení, že bude schopen dosáhnout vzájemně přijatelné a prospěšné dohody s mezinárodními věřiteli.
