Atény - Tohle v Bruselu, Berlíně, Mezinárodním měnovém fondu, Evropské investiční bance a v řadě dalších finančních a ekonomických institucí slyšet a vidět nechtěli.
Řecké parlamentní volby vyhrála SYRIZA neboli Koalice radikální levice. Jasněji, než se čekalo, a s velkým náskokem na druhou Novou demokracii.
Nesestaví sice jednobarevnou vládu, jak naznačovaly první průzkumy, ale už se dohodla na koalici s malou stranou Nezávislí Řekové.
Takže komplikace. Syriza totiž odmítá program tvrdých úsporných opatření a škrtů, na který Řecko přistoupilo před pěti lety, aby splatilo svůj obrovský dluh, zachránilo se v eurozóně a předešlo bankrotu.
Chce také, aby věřitelé Řecku dluh, který v současné době činí 322 miliard eur, z velké části odpustili.
To narazí v zahraničí na odpor, takže eurozónu čekají těžká, únavná a nervózní jednání o tom, co dál s Řeckem.
Pokud nedojde ke kompromisům a dohodám, je krajní řešení odchod Řecka z eurozóny.
Řekové po pěti letech tvrdého utahování opasků, vysokých daní, vysoké nezaměstnanosti, krachů firem, nízkých platů a důchodů zvolili sílu, která jim dala naději, že to brzy skončí a že bude lépe.
Trojka nás vydírá
Varování dosud vládnoucí Nové demokracie, že jednání s Evropskou unií, Mezinárodním měnovým fondem a Evropskou centrální bankou (ECB) - takzvanou trojkou - zkrachují a pro Řecko to bude znamenat bankrot, Řekové moc vážně nevzali.
"Trojka nás vydírá a říká, když neuděláte to a to, přestaneme vám pomáhat a zbankrotujete. My ale potřebujeme nastartovat ekonomický růst, abychom se hnuli z místa. A to nepůjde při splácení takového dluhu. Ten není splatitelný řeckým státem. Musí být přijaté nějaké změny," řekl Aktuálně.cz těsně před závěrem volební kampaně mluvčí Syrizy a její kandidát na poslance Panagiotis Kouromplis.
Šestadvacetiprocentní nezaměstnanost. Šestiletá recese. Propad HDP na obyvatele o téměř třicet procent od roku 2008. Propad průměrné mzdy někam mezi 800 a 900 eur měsíčně. Dluh ve výši 174 procent HDP.
Řecká čísla zůstávají i po pěti letech škrtů a úspor hrozivá, takže podle Syrizy tento program, z jehož prosazení Řekové viní hlavně Německo a německou kancléřku Angelu Merkelovou, nefunguje.
"Celý program úsporných opatření je jedna obrovská chyba, jak ukazuje příklad i jiných zemí. Nejen chyba. Je to spíš politika v zájmu úzké oligarchie, na úkor naprosté většiny obyvatel," řekl Aktuálně.cz v rozhovoru před volbami hlavní tvůrce ekonomického programu Syrizy John Milios.
V eurozóně zůstaneme
Řecké banky jsou ale závislé na penězích ECB, a pokud rozhovory o pokračování záchranného programu selžou, problémy se dostaví brzy. O podporu ECB řecké finanční ústavy mohou přijít.
Syriza ale zkrátka reprezentuje názor, že Řekové trpěli už příliš a nespravedlivě. Země musí dostat šanci hospodářsky růst, aniž by ji sráželo dolů splácení dluhu.
Lídr Syrizy, čtyřicetiletý Alexis Tsipras, slibuje, že to je možné a že zároveň Řecko zůstane v eurozóně. Podle něj to je možné vyjednat, ačkoliv hlasy z Evropy hovoří o opaku.
"Tsipras bude po dlouhé době prvním řeckým politikem, který dělal i nějakou jinou práci než jenom politiku. Což je pozitivní (Tsipras je stavební inženýr a v tomto oboru před vstupem do vrcholné politiky pracoval - pozn. red.). Některé jeho názory jsou dobré, jiné ne. Ale je to inteligentní muž a věřím, že bude dostatečně flexibilní. Protože odchod Řecka z eurozóny by pro nás představoval kolaps, izolaci. Problém vidím v tom, že Syriza se skládá z mnoha frakcí a názory jsou tam různé," řekl Aktuálně.cz analytik Elias Foutsis, prezident aténské New York University.
Neslibujte, co nemůžete splnit
Pokračování úsporného programu žádá například ředitelka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová a krátce po volbách to zopakoval i šéf německé centrální banky Jens Weidmann. "Doufám, že nová vláda nezpochybní to, co se od Řecka očekává a čeho již bylo dosaženo," uvedl. Nový kabinet by podle něj neměl dávat sliby, které Řecko nebude schopno splnit.
"Vítězství Syrizy zvyšuje ekonomickou nejistotu v celé Evropě," uvedl v reakci britský premiér David Cameron.
Evropská centrální banka se nezapojí do žádného případného snížení řeckého dluhu, varuje v pondělním vydání listu Handelsblatt vysoce postavený činitel ECB Benoit Coeuré.
Kurz eura už v reakci na první odhady výsledků řeckých voleb oslabil o téměř půl centu na 1,1170 dolaru. V pondělí se pak vůči americkému dolaru propadlo na nové jedenáctileté minimum - pod 1,11 USD.
Finanční trhy překypují nervozitou a obavami od chvíle, kdy bylo jasné, že se parlamentní volby budou konat. Tedy od konce minulého roku.
Po volebním dramatu začíná další drama. Jestli Řecko přece jen nezbankrotuje a jestli se stane něco, s čím architekti eurozóny vůbec nepočítali. Odchod jednoho z členů.
Připomeňme, že podle průzkumů je sedmdesát procent Řeků pro zachování eura a ani Syriza nechce návrat k drachmě.
"Slabě rostoucí eurozóna by se těžko vyhnula recesi, která by s sebou stáhla dolů i Česko. Ztráty evropských záchranných fondů z odpisu řeckého dluhu by byly daleko větší než kosmetické natahování splatností a odpuštění úroků, které jsou dnes teoreticky na stole," napsal v Hospodářských novinách hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš.
