Opatření se týká podle Havlíčka především maloobchodních provozů a služeb. Na uhrazení splátek budou mít dva roky, do 31. března 2022. Pokud bude třeba, termíny budou prodlouženy o další tři měsíce.
Podle Havlíčka vycházelo ministerstvo z německého modelu, který toto taktéž umožňuje. Firmy v Německu musejí prokázat, že se kvůli koronaviru dostaly do neschopnosti splácet nájemné a mohou požádat o jeho odložení na tři plus tři měsíce, vysvětlil Havlíček, který návrh zákona o odkladu nájemného připravoval spolu s ministryní spravedlnosti Marií Benešovou (ANO).
Zákon, jejž vláda ve středu schválila, sice uleví nájemníkům, na druhé straně ale zatíží vlastníky nemovitostí. Ti často mají smlouvy s financujícími bankami, kterým musí splácet úvěry. Podle některých odborníků by tak lepším řešením byla kompenzace nájemného ze strany státu.
Například firmy v Dánsku mohou být odškodněny za doložitelné fixní náklady včetně úroků nebo právě třeba nájemného podle toho, jak velký pokles příjmů je postihl. V případě, že se příjmy propadly o 80 až 100 procent, vláda bude fixní náklady kompenzovat z 80 procent.
Nespokojenost na obou stranách
Stoprocentní spokojenost s postojem státu neplatí ani na straně některých zástupců podnikatelů a firem. Ti požadovali zrušení nájmu po dobu nouzového stavu, nikoliv pouze dočasné odložení. Žádali také o odpuštění nájemného v prostorách patřících státu nebo jiným veřejným institucím.
S tím souhlasí i prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza, který by rád, aby se stát k situaci postavil stejně jako vedení některých měst v Česku. Například Kutná Hora promine podnikatelům, kteří mají pronajaté městské prostory nebo pozemky, nájem za tři měsíce. Pražský magistrát zase nebude nájemcům prostor patřících městu účtovat úroky z prodlení nájemného. Některé městské části nájem zcela odpouští.
"Pokud chce stát firmy zachránit, je mnohem levnější odpustit nájem, aby mohl obchod po ukončení opatření otevřít," uvedl Prouza v úterý pro Hospodářské noviny. V opačném případě podle něj hrozí, že bude stát platit mnohem více na různých dávkách, například podpoře v nezaměstnanosti, a při hledání nových nájemců.