Kurzarbeit obsahuje program na ochranu zaměstnanosti Antivir, který připravilo ministerstvo práce. Náhrady pro lidi v karanténě a příspěvek na mzdy v zavřených provozech schválila vláda už minulý týden, dnes přijala zbytek.
Pokud firma podle návrhu nemůže přidělovat práci, protože minimálně 30 procent zaměstnanců je v karanténě či na ošetřovném, měl by stát uhradit 80 procent plného výdělku. Při omezení výroby kvůli nedostatku surovin a jiných vstupů dostává pracovník aspoň 80 procent svého příjmu. Stát by měl uhradit 50 procent. Polovinu by měl platit i při výpadku produkce kvůli poklesu poptávky, kdy zaměstnanec pobírá minimálně 60 procent výdělku, navrhovalo ministerstvo práce.
Vláda také odsouhlasila odpuštění minimálních záloh na sociální a zdravotní pojištění živnostníkům, a to na půl roku od března do srpna. Na tiskové konferenci potvrdil dřívější prohlášení Maláčové vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Návrhy zákonů by měla v úterý projednat sněmovna. Minimální měsíční záloha na sociální pojištění činí letos 2544 korun a na zdravotní pojištění 2352 korun.
"Definitivně bude odpuštěno zhruba 30 000 korun," uvedl Havlíček. Minimální záloha na sociální a zdravotní pojištění činí měsíčně 4896 korun, za šest měsíců je to 29 376 korun.
Opatření má zmírnit negativní dopady koronavirové krize na drobné podnikatele. Česká správa sociálního zabezpečení na konci loňska evidovala 705 627 osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), které měly podnikání jako hlavní činnost a musely hradit zálohy na důchodové pojištění. Podle ministerstva práce minimální platby posílají asi tři pětiny z nich.
Vláda právě schválila kurzarbeit i půlroční odpuštění minimálních záloh na důchodovém pojištění pro OSVČ.Detaily na TK po jednání vlády. @cssd #spolutozvladneme
— Jana Maláčová (@JMalacova) March 23, 2020
Resort uvedl, že živnostníci s vyšší než minimální zálohou nemusí platit celou částku. "V ročním vyúčtování příští rok pak zpětně doplatí rozdíl mezi minimální zálohou a tím, co skutečně měli odvádět," uvedlo ministerstvo práce.
V podkladech k návrhu zákona ministerstvo práce uvedlo, že půlroční odpuštění záloh znamená výpadek asi 18,1 miliardy korun. Počítalo ale s tím, že by osoby samostatně výdělečně činné od března do srpna neplatily veškeré zálohy. Schválený návrh se týká ale odpuštění minimálních sociálních záloh.
