Praha – Každý obyvatel České republiky vypil loni v průměru 144 litrů piva. Je to stejné číslo jako v roce 2013, vyplývá z čerstvých statistik Českého svazu pivovarů a sladoven.
Tuzemský trh už je pivovarům malý. Loni rozšířily počet zemí, do nichž vyvážejí, na 73 - to je o dvacet více než před rokem. "Konečně začala fungovat proexportní politika ministerstva zemědělství, daří se také naše pivo propagovat ve vzdálených regionech, jako je Japonsko, Korea, Vietnam i Čína," říká předseda Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal v rozhovoru pro online deník Aktuálně.cz.
Aktuálně.cz: V roce 2013 klesl podíl piva vypitého v Česku v restauracích a hospodách na rekordně nízkou úroveň 41 procent. Došlo během roku 2014 k obratu?
František Šámal: Bohužel ne. Podobně jako v roce 2013 vypili Češi 59 procent prodaného piva doma z lahví, PET lahví či plechovek. Doufám alespoň, že jsme už dosáhli dna a prodej čepovaného piva dále klesat nebude.
Z loňských výsledků velkých pivovarských skupin za loňský rok vyplývá, že uvařily více piva než předloni. Projevily se jejich výsledky na vzestupu celého odvětví?
Ano, ale je si třeba uvědomit, že je to především díky exportu, který narostl o osm procent. Výstav tuzemských pivovarů v loňském roce dosáhl 19,6 milionu hektolitrů, což je o 2,3 procenta více než v roce 2013 a nejlepší výsledek od roku 2009, kdy se zvýšila spotřební daň. Tuzemská spotřeba z toho činila 16,3 milionu hektolitrů. Čechům navíc vloni opět více pomohli s konzumací piva cizinci. Jejich „žíznivost“ se odhaduje na 630 000 hektolitrů, zatímco rok předtím to bylo přibližně 600 000. Potěšující je také to, že se v loňském roce po letech poměrně výrazně omezil dovoz levného zahraničního piva z Polska, Maďarska, Slovenska a Rumunska.
Kam se tuzemské pivo nejčastěji vozí?
Nejvíce do zemí Evropské unie, kde se vloni podařilo prodat meziročně o osm procent piva více. Do zemí mimo EU se vyvezlo o čtyři procenta více. Potěšující je však zejména nárůst teritorií, kde je o tento typický český výrobek zájem. Zatímco v roce 2013 se mimo EU vyváželo do 53 zemí, vloni to bylo už do 73. Konečně začala fungovat proexportní politika ministerstva zemědělství, daří se také naše pivo propagovat ve vzdálených regionech, jako je Japonsko, Korea, Vietnam i Čína. Na rozdíl od mnohých konkurentů můžeme zaujmout tím, že nabízíme výrobek s obrovskou tradicí. Nejvíce exportu směřuje do Německa (900 000 hektolitrů) a na Slovensko (850 000 hektolitrů), na třetím místě i přes určitý pokles zůstává Rusko (250 000 hektolitrů).
Jak se mění pivní kultura v Česku? Na trhu přibývá netradičních typů piv, řada pivovarů nabízí i takzvané beermixy. Přinesl loňský rok v tomto směru nějaký významný posun?
Nemyslím si, že by tyto produkty nějak mimořádně ubíraly místo klasickým pivům, což je zejména světlé výčepní pivo a světlý ležák. Například zmiňované beermixy dosáhly rekordního prodeje zhruba 400 000 hektolitrů, v roce 2013 spadly na zhruba 270 000 a vloni se vrátily nad hranici 300 000 hektolitrů. V Německu a Rakousku činí jejich podíl na celkovém pivním trhu zhruba sedm až deset procent, u nás to zřejmě bude méně.
A co nealkoholické pivo? Růst jeho obliby se v poslední době trošku zastavil…
To je sice pravda, protože část jeho konzumentů přešla právě na zmiňované pivní mixy a podobné výrobky - přestože přece jen nějaký alkohol obsahují. Nicméně, nealkoholického piva se stále vaří ročně půl milionu hektolitrů, což není malé číslo.
V západních zemích je nejoblíbenějším pivem ležák, v Česku je to desítka. Zůstane to tak i nadále?
Ještě nějakou dobu ano, ale obě kategorie se k sobě postupně přibližují. Podle naší statistiky od roku 2006 se podíl prodaného výčepního piva za posledních osm let snížil z 65 na 51 procent a naopak podíl ležáků vzrostl z tehdejších 32 na 44 procent. Mimochodem, existuje jeden region, kde se již dlouho prodává více dvanáctky než desítky. Je jím Ostravsko.
Mnoho lidí také v poslední době rádo ochutnává pšeničná piva, svrchně kvašená piva a další speciály. Jak se to projevuje ve statistice?
Podíl piv s vyšším stupněm prokvašení, než je zmiňovaných 12 stupňů, a dalších méně tradičních druhů se rok od roku zvyšuje. Od roku 2006 do roku 2014 stoupl z 2,4 na 5,5 procenta.
V České republice stále přibývají minipivovary. Jsou už v některých regionech konkurencí pro tradiční průmyslové pivovary?
To si nemyslím, stále jde jen o jakýsi doplněk a zatraktivnění daného regionu. Vždyť celkový výstav těchto téměř 300 minipivovarů je v současnosti jen necelé procento z množství uvařeného v republice za rok.
České restauratéry a hospodské čekají brzy poměrně zásadní změny - elektronická evidence tržeb, úplný zákaz kouření, ale třeba i regulace předzahrádek obcemi. Nebojíte se, že to povede k dalšímu snižování počtu hospod?
Uvidíme. Proti těmto změnám samozřejmě nejsme, ale možná by se toto všechno nemuselo zavádět ve stejném časovém horizontu. Zatím k tomu ale nemáme žádnou objektivní studii.
Máte za sebou již nultý a první ročník Dne českého piva. Má tato akce smysl?
Zcela určitě má. Evidujeme pozitivní ohlasy jak ze strany pivovarů, tak i provozovatelů restaurací a hospod. Určitým způsobem by se rády připojily také obce. Jsem přesvědčen, že se tato akce bude nadále rozrůstat a nabývat na významu. Připravujeme i určité změny. Například by se už nemělo jednat pouze o jednodenní záležitost, ale o akci typu Dny či Týden českého piva.
