"Znamenalo by to mnoho administrativy, která tam vznikne a spousta firem si pak rozmyslí, aby se tím zabývala," řekla. Podle Rezlerové je agentur na vysílání pracovníků do Británie velmi málo. Zajišťují spíše nábor lidí na vysoké a hodně specializované pozice ve firmách, nebo si tam hledají studenti a mladí lidé brigády napřímo. Zprostředkování tam moc nefrčí," uvedla. Polákům, jichž jsou v Anglii miliony, nemohou Češi, jichž jsou tam desetitisíce, vůbec konkurovat.
"Dnes dostat do firmy člověka ze zemí mimo EU je složité a trvá to dlouho, zhruba šest měsíců. To samé bude s Velkou Británií, až nebude součástí EU," řekla Rezlerová. Papíry se musí vyřizovat na konzulátech. Dnes trvá vyřízení všech dokladů pro práci v Británii pár týdnů. Čech, stejně jako jiný občan EU, tam nepotřebuje pracovní povolení. Po odchodu Británie z EU bez dohody by o něj musel složitě žádat. Rezlerová nevylučuje, že se může dohodnout zjednodušující proces. Vstřícnost k Česku by mohla být ze strany Spojeného království větší, ale Češi budou stejně muset splňovat univerzální regule.
"Británie má poměrně volný režim přijímání lidí, kteří tam jedou za prací. Stačí osvědčení zaměstnavatele, že je chce," řekl Radovan Burkovič, jednatel agentury JOB-centrum, zástupce Asociace malých a středních podniků a živnostníků. Roky už běží ve velkém program au-pair, tedy péče o děti. A tyto pracovníky využívá i nižší střední vrstva Britů, například zdravotní sestry, které mají "au-pairku" doma ubytovanou za byt, stravu a kapesné.
"Ztížilo by se to administrativně, protože málo lidí ví, že brexit byl hlavně kvůli nekontrolovatelné migraci z bývalých kolonii a hlavně z východoevropských zemí," uvedl Burkovič.
Británie byla jedinou zemí, která si nestanovila přechodné období a po vstupu nových členů EU neuplatňovala zákaz práce bez povolení. Jakmile zaměstnavatel řekl, že člověka chce, tak si vyřídil pojištění a mohl nastoupit. Do Británie se nahrnula spousta lidí a začaly obavy z takzvaného "polského instalatéra", který zahýbal s pracovním trhem.
Britská vláda si je podle Burkoviče vědoma toho, že pokud chce brexit "prodat", nesmí se pro běžného občana nic změnit. "A au-pairek je tam tolik, takže se to bude snažit udělat tak, aby s tím neměli občané problémy," řekl.
Čeští řemeslníci a pracovníci na farmách budou mít ale problémy výrazně větší. "Proto ten brexit byl, chtějí mít kontrolu nad pohybem pracovních sil," řekl Burkovič.
Rakousko a Německo podnikatelům, třeba instalatérům, nařizuje, aby se stali členy jejich profesní komory, což představuje velké poplatky v eurech, přijímací proces a čekací dobu na členství. "Tohle v Británii nečekám, ale už to nebude tak, že přijedete a pracujete. Budete se muset přihlašovat na živnostenských úřadech při hospodářské komoře a bude to daleko složitější," uvedl.
Podle Burkoviče dodává do Británie zaměstnance "strašně málo legálních českých agentur", protože konkurence nelegálního byznysu, s výjimkou au-pairek, je veliká. "Češi tam vyjíždějí buď sami za sebe, nebo pod ilegálním zprostředkovatelem. Těch funguje dost a spousta z nich je přímo v Británii - Češi, kteří tam dříve dělali, nebo Poláci, jejichž síť je v tomhle úplně geniální," uvedl. Domluví práci a nechají si za to zaplatit. "Řeknou, že vám zajistí pracovní vízum, které nepotřebujete, ale nazvou tak přihlášení na místě, že za vás vyřídí ubytování, kde mají domluvenou provizi. Ten byznys je opravdu velmi černý," uvedl.
Problém bude také s programem Erasmus pro mobilitu studentů v EU. "Z toho Británie vypadne, protože nebude platit do fondu a nebude z něj ani moci čerpat a vysílat studenty," uvedl.
