Brno – Plzeňský Prazdroj neuspěl s trikem, jak ušetřit peníze za kompenzaci, kterou by musel vyplácet odcházejícím zaměstnancům na základě konkurenčních doložek.
Ústavní soud totiž definitivně potvrdil, že firmy nemohou zrušit konkurenční doložku bez udání důvodu v posledních dnech trvání výpovědní doby odcházejících zaměstnanců a vyhnout se tak placení finanční náhrady.
Spor se týkal pracovní smlouvy uzavřené v listopadu roku 2010, k níž o tři měsíce později přibyla konkurenční doložka. Žena podle ní – po případném odchodu z Prazdroje – nesměla šest měsíců pracovat ve stejném oboru. Za to jí firma měla vyplatit finanční náhradu ve výši 393 tisíc korun.
V následujícím roce se firma se zaměstnankyní dohodla na ukončení pracovního poměru k 31. červenci 2011. Jen dvanáct dnů před tímto termínem – 19. července – ale společnost informovala ženu o odstoupení od sjednané konkurenční doložky bez udání jakéhokoliv důvodu.
Konkurenční doložka
Jestliže zaměstnanec sjedná konkurenční doložku, zavazuje se, že určitou dobu po odchodu nebude vykonávat stejnou činnost. Jinak musí zaplatit smluvní pokutu. Naopak za dodržování zákazu mu firma každý měsíc platí určitou kompenzaci. Ta musí ze zákona činit alespoň polovinu zaměstnancova průměrného výdělku (do konce roku 2011, tedy i v popisovaném případě, platila vyšší hranice – vždy alespoň průměrný výdělek). Doložku lze uzavřít na maximálně jeden rok od ukončení pracovního poměru.
Konkurenční doložku lze sjednat jen se zaměstnancem, který může získat takové informace nebo znalosti, které mohou firmě po jeho odchodu ke konkurenci "závažným způsobem ztížit činnost". Zakázat lze prakticky jakoukoliv činnost, která je "shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo má vůči němu soutěžní povahu". Zpřesnění, podle něhož by nerozhodoval formálně zapsaný předmět činnosti, ale skutečně soutěžní povaha konkrétní činnosti, se nakonec do zákoníku práce nedostalo (při poslední velké novele v roce 2012).
Podle právníků Prazdroje bylo vše v pořádku. Jeden z bodů původní smlouvy o konkurenční doložce totiž obsahoval ustanovení o tom, že zaměstnavatel má právo od smlouvy odstoupit i bez udání důvodů.
Žena se však obrátila na soud a tvrdila, že takové jednání ji poškodilo. Chtěla, aby soud nařídil bývalému zaměstnavateli vyplatit peníze, na které měla mít podle doložky nárok. Okresní i Krajský soud v Plzni jí daly za pravdu – firma má podle soudců peníze vyplatit, výpověď doložky neplatí.
„Výklad, podle něhož by zaměstnavatel mohl odstoupit od svého závazku platit zaměstnanci finanční vyrovnání v krajním případě až poslední den trvání pracovního poměru, a to dokonce bez udání jakéhokoliv důvodu, není akceptovatelný, neboť by vedl k narušení právní jistoty zaměstnance,“ rozhodl Krajský soud v Plzni. Takové jednání označil za nemravné.
Soudci připomněli, že konkurenční doložky omezují lidi při hledání nového zaměstnání a staví je do nevýhodné pozice. Kdyby žena včas věděla, že firma na konkurenční doložce netrvá, mohla by si včas najít novou práci v oboru.
To nyní potvrdil také Ústavní soud, když odmítl, že by takové rozhodnutí zasahovalo do základních práv firmy. „Závěrům obecných soudů, jež při posouzení platnosti odstoupení od konkurenční doložky vycházely z principu ochrany zaměstnance, nelze z ústavněprávního hlediska nic vytknout,“ uvedli ústavní soudci. Připomněli, že konkurenční doložky omezují právo lidí na práci, a proto je firmy nesmějí zneužívat.
Ústavní soudci zdůraznili, že firmy musí konkurenční doložky využívat jenom v nezbytně nutných případech. „Doložka by měla být uzavřena za podmínek, které lze na zaměstnanci spravedlivě požadovat, a to včetně podmínek pro její předčasné ukončení,“ uvedl soudce zpravodaj Pavel Rychetský.
Plzeňský Prazdroj zatím nechce rozhodnutí ústavních soudců komentovat. „S rozhodnutím se chceme detailně seznámit a v této fázi jej nebudeme komentovat,“ říká mluvčí firmy Kateřina Krásová.
Podle sdružení Spotřebitel.net nejsou podobné výpovědi konkurenčních doložek bez udání důvodu těsně před odchodem lidí z práce neobvyklé. Soudy dosud tyto případy neposuzovaly jednotně. „Takové jednání poškozuje zaměstnance, kteří odmítají pracovní nabídky v oboru právě kvůli dohodnuté konkurenční doložce,“ připomíná právník sdružení Tomáš Liškutín.
