Jen v roce 2009 podala česká policie mobilním operátorům 280 000 žádostí k vydání citlivých dat z mobilů, podle kterých se dá určit kdo, s kým a odkud telefonoval.

Tento nárůst byl mimo jiné důvodem, proč Ústavní soud zrušil část trestního řádu, který upravuje podmínky, za jakých mohou bezpečnostní složky tyto informace získávat.

Od října by je měly nahradit nové podmínky, které teď připravuje ministerstvo vnitra. Představy úředníků a iniciátorů změn se ale značně liší. Ministerstvo totiž chce, aby policie mohla data získat při vyšetřování i menších zločinů.

Vnitro tvoří nová pravidla

"Mně na tom celém vadí plošnost sledování, která je zakotvená v evropské směrnici," říká Jan Vobořil ze sdružení Iuridicum Remedium, které s návrhem na změnu zákona o elektronických komunikacích v březnu 2010 oslovilo poslance.

Celkem 51 zákonodárců ODS v čele s Markem Bendou se pak obrátilo na Ústavní soud, který potvrdil, že plošné sledování občanů je příliš invazivní a mobilním operátorům zrušil povinnost data uchovávat.

Zrušení části trestního řádu, které Ústavní soud vydal tento týden, je logickým pokračováním iniciativy Iuridicum Remedium, i když podnět tentokrát vyšel od Obvodníhou soudu pro Prahu 6.

Potvrzují to i zástupci ministerstva vnitra: "Rozhodnutí Ústavního soudu ministerstvo vnitra nijak nepřekvapilo, a novelá zákona, která by měla v nejbližší době putovat na vládu, už tuto problematiku upravuje," píše Denisa Čermáková z tiskového odboru ministerstva vnitra.

Nedostatečné omezení trestných činů

S novelou vnitru jako poradní orgán pomáhali i právníci z Iuridicum Remedium. "Novela nyní obsahuje některá omezení, vycházející z úpravy odposlechů, například informační povinnost, subsidiaritu, povinnost žádat o data prostřednictvím státního zástupce nebo omezení okruhu trestných činů," vyjmenová Vobořil úspěchy, které se podařilo do novely implementovat. "Omezení trestných činů ale stále považujeme za nedostatečné," dodává.

Evropská směrnice totiž ukládá provozovatelům elektronických komunikací a komunikačních sítí uchovávat plošně lokalizační data po dobu dvou až šesti měsíců pro vyšetřování, odhalování a stíhání závažných trestných činů.

Jenže ministerstvo vnitra okruh závažných trestných činů definuje poměrně široce - počítá k nim všechny, které mají horní hranicí trestní sazby tři roky: "Návrh zákona stanovuje trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně tři roky nebo k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva," píše mluvčí Čermáková.

Tato sazba přitom odpovídá například i trestným činům jako je úmyslné zanedbání povinné výživy.

Stále se přeme

Slova o tříleté trestní sazbě ale překvapují Marka Bendu (ODS), který s padesáti kolegy iniciační stížnost podával. "Určitě si nemyslím, že by ta sazba měla být stanovena na tři roky. Já navrhuji osm a jsem ochoten se bavit o pěti, ale to je právě věc, o které se s vnitrem ještě přeme," říká Benda.

Vnitro má ohledně svého návrhu jasno: "Jestliže lze vzít do vazby (jeden z nejinvazivnějších zásahů do práv v trestním procesu) pro úmyslné trestné činy od 3 let sazby výše, pak je jistě přiměřené vyžádat si lokalizační a provozní údaje v řízení o takovém trestném činu," píše Čermáková.

Podle poslance Bendy "novela určitě přináší zlepšení v porovnání se současnou úpravou, protože zavádí prakticky stejná procesní pravidla jako je to v případě odposlechů", argumenty úředníků ohledně trestní sazby ale odmítá.

Aplikuje celá Evropa

Aplikaci evropské směrnice, která se týká plošného sbírání lokalizačních dat, řeší celá Evropa. Některé státy - například Švédsko nebo Rumunsko - ji už s poukazem na příliš invazivní zásah do soukromí občanů odmítly a čekají na její revizi, která má proběhnout v tomto roce.

"Myslím si, že směrnice je v souladu s naší Ústavou, alespoň tak chápu výrok Ústavního soudu, domnívám se ale, že je příliš široká a stálo by za debatu ji zúžit a konkretizovat," komentuje evropský dokument poslanec Benda.

Debatu nad směrnicí by uvítal i předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský: "Debata nad směrnicí by zcela jistě neuškodila. Podle mého názoru ale směrnice dává členským státům dostatečný prostor pro vhodnou aplikaci."

Apel na soudy

Na vytvoření kompromisu ohledně trestní sazby a schválení novely mají poslanci devět měsíců. Pokud se jim to nepodaří, ocitnou se bezpečnostní složky bez možnosti výhody lokalizačních dat využívat.

Strážci soukromí z Iuridicum Remedium jsou ale optimističtí: "Rozhodnutí Ústavního soudu vítáme. Je to apel na maximální zakotevní úpravy přímo v zákoně a dále je to apel na soudy, aby se více zabývaly posuzováním proporcionality zásahů do práva na soukromí u jednotlivých žádostí o výpisy," říká Vobořil.

TIP: Líbí se vám naše články? Sledujte Dataramu na Facebooku, na Google+ nebo na Twitteru!