Sony PlayStation dost možná chystá podivuhodné technologické úpravy na svých herních konzolích. V budoucnu by mohly začít měřit biometrické údaje o hráči, což by následně ovlivnilo i postavu, kterou ovládá. V roce 2009 mělo Nintendo v plánu zavést pro Wii něco podobného, tzv. Vitality Sensors. Patentové žádosti, které si Sony podalo, slibují, že by buď ovladač herní konzole, nebo samotná kapesní herní konzole umožňovaly sledovat biometrické údaje: vlhkost kůže, rytmus srdečního tepu a svalové napětí.
Stres dopadne na hru
Všechny tyto parametry by pak mohly ovlivnit herního avatara. Projevilo by se to například při zacházení se zbraněmi. Při zvyšujícím se stresu by mohl být hráč buď přesnější, nebo nestabilní. Výrazně by se to projevilo u role snipera. Kdo udrží hladinu stresu na minimální úrovni, ten se nebude potýkat s roztřeseným zaměřováním. Zvýší-li se adrenalin, zrychlí se i funkce běhu, postava doskočí dál a udeří s větší silou. Výrazný vliv by mohla tato technologická změna mít na úroveň zdraví. Jakou má kondici uživatel, tak je fit i jeho postava ve hře. Množství zdraví se sníží mnohem rychleji, když při hraní zažívá uživatel stres. Zásluhou pokročilejší grafiky by docházelo i ke změnám tváře podle emočního zabarvení, na významu by získalo i postavení těla či hlasový projev.
Variabilita hudby i obrazu
Hráčovo rozpoložení by mělo vliv i na zobrazení hry. Měnila by se hudba. Například uklidňující tény by zazněly, když by byl stres vysoký, nebo by hudba naopak zdůraznila napětí situace tísnivou melodií. Adaptovalo by se i vidění, ostrost objektů, záběr rozhledu nebo detailnost. V konečném důsledku by se také přizpůsobovala náročnost hraného levelu. Odpadlo by tak rozhodování mezi lehkou, střední a těžkou úrovní.
