V rozhovoru se zahraničním korespondenty to v pondělí v Berlíně zdůvodnil tím, že budování plynovodu je soukromým projektem, nikoliv státním. Reagovat na otravu Navalného by podle Scholze měla celá Evropa, nejen Německo.
"Je to soukromý projekt. Účastní se ho odhadem asi stovka firem, a to nejen německé," řekl Scholz. Takřka dokončený plynovod, kterým bude proudit do Německa ruský plyn, považuje ministr spíše za evropskou investici.
Zvýšení energetické závislosti Německa, a tím i Evropy, na Rusku Scholz odmítá. "Německo odebírá plyn z Ruska různými trasami, třeba přes Polsko, odebírá plyn z Norska, z Nizozemska a také z Británie," řekl ministr.
Pokud jde o reakci, když Rusko otravu neobjasní, žádá Scholz společnou přiměřenou odpověď. "Musíme reagovat jako Evropa," prohlásil. Otravu Navalného pak označil za "vražedný útok".
Němečtí, francouzští a švédští experti dospěli k závěru, že Navalnyj byl otráven látkou ze skupiny novičok, kterou vyvinul někdejší Sovětský svaz. Berlín vyzval Rusko, aby útok, který se odehrál na jeho území, vyšetřilo. Rusko ale tvrdí, že jeho vlastní testy stopy jedu v organismu Navalného neodhalily.
Postoj k budoucnosti plynovodu Nord Stream 2 není mezi německými politiky jednotný. Dokončit projekt chtějí například východoněmecké země či ministerský předseda Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet, který se uchází o vedení kancléřčiny Křesťanskodemokratické unie (CDU), ale také zástupci průmyslu. Po zastavení projektu naopak volají někdejší šéf poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU Friedrich Merz či předseda zahraničního výboru Spolkového sněmu Norbert Röttgen, kteří by rádi CDU rovněž vedli. Kancléřka Angela Merkelová sice předem nevylučuje žádnou odpověď, diskutovat o konkrétních krocích zatím ale považuje za předčasné.
