Praha - Pro pověrčivé lidi je to dobrá zpráva: v pořadí třináctý krizový summit EU na téma řecká dluhová krize její řešení nepřinesl.
Eurozóna si jej raději nechá na ten v pořadí čtrnáctý ve středu 26. října.
Víkendový summit místo toho předvedl pokrok po evropsku: z ochranného "eurovalu" EFSF nakonec banka nebude, možná se jím ale Evropa nechá zachraňovat od Číny. Nebude zřejmě ani nucený a "tvrdý" bankrot Řecka, nikdo ale zároveň neví, jak se mu vyhnout. Evropské banky se sice zachraňovat budou, ale nejdřív samy.
Aby se vyhnula řeckému scénáři, bude muset předlužená Itálie přijmout tvrdá úsporná opatření, která, jak se ukázalo, dostala Řecko do mnohem vážnější recese, než všichni očekávali. A tak dále.
Trhům to ale jako dobrá zpráva stačilo. Na tuto "dohodu vylučovací metodou" reagovaly asijské burzy nejvyšším růstem za poslední dva týdny, kdy hongkongský index Hang Seng vylétl v pondělí skoro o čtyři procenta vzhůru. Evropské indexy po deváté ráno posilovaly skoro o procento, pražská burza před desátou posilovala bezmála o dvě procenta.
Úkol summitu: příkop kolem řeckého bankrotu
Bruselský summit měl dva úkoly: připravit scénář řeckého bankrotu a zajistit, aby se z něj nákaza nešířila dál.
V pátek a sobotu měli přípravná jednání ministři financí celé EU. V sobotu pak spolu po telefonu mluvili německá kancléřka Angele Merkelová a francouzský prezident Nicolas Sarkozy.
Ti se v neděli sešli s odstupujícím prezidentem Evropské centrální banky Jeanem-Claudem Trichetem, prezidentem EU Hermanem Van Rompuyem, předsedou evropské komise José Barrosem, eurokomisařem pro ekonomiku Oli Rehnem a výkonnou ředitelkou Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeovou.
Pokud jde o scénář řeckého bankrotu, hotový není. Zpráva takzvané Trojky (ECB, MMF a EU) ale ukázala, že kvůli prudkému zpomalení řecké ekonomiky vzrostly oproti předpokladům červencové dohody potřeby na financování Řecka nejméně o 20 miliard eur.
Trojka sice nakonec na summitu uvolnila v pořadí šestou tranši pomoci Řecku, podle agentury Bloomberg ale v omezené výši - místo osmi jen 5,8 miliardy eur.
Potíže Řecka zesílily, dluh se oseká víc
Problémy Řecka však jen zvýraznily potřebu výrazně osekat jeho dluh ve výši 350 miliard eur neboli 160 procent tamního HDP. Politici na summitu pracovali s výsledky testu Evropského bankovního úřadu (European Banking Authority), podle kterého bude dluh pro Řecko udržitelný jedině v případě, že se z něj 50 až 60 procent nadobro škrtne.
To je mnohem víc než odpis 21 procent, ke kterému se investoři (především banky) dobrovolně upsali v červenci. Politici ale odmítli nutit je až k trojnásobně větším ztrátám takzvaným nuceným bankrotem neboli tvrdou restrukturalizací. To by totiž vedlo ke spuštění výplat vzájemných pojistek proti úvěrovému selhání Řecka (tzv. Credit Default Swaps, CDS), což by strhlo domino bankovní nákazy, která by vzápětí zasáhla další slabší státy v popředí s Itálií.
O kolik se řecký dluh zmenší a jak motivovat investory, aby na tento řízený bankrot dobrovolně přistoupili, zatím není jasné.
Druhým úkolem summitu bylo zabránit nákaze z řeckého bankrotu. Ten měl tři témata: navýšení kapacity eurovalu EFSF, navýšení kapitálového polštáře bank a italské škrty.
Dnes má EFSF výpůjční kapacitu 440 miliard eur. Podle Bloombergu by nová výpůjční kapacita měla dosahovat 940 miliard eur, protože na případnou pomoc Itálii a Španělsku - třetí a čtvrté největší ekonomice eurozóny - v dosavadní velikosti stačit nebude. Trik je v tom, jak to udělat bez toho, aby do něj musely vlády (a tedy daňoví poplatníci) sypat nové peníze.
EU pokukuje po penězích Číny a Brazílie
Jednou možností bylo, že by se z EFSF stala banka, která by skupovala dluhopisy zemí, kterým by investoři přestali věřit. Dosud tuto úlohu plní ECB, která od loňského roku skoupila dluhopisy zemí PIGS za 165 miliard eur, a tím je uměle udržovala na snesitelných cenách.
Tato praxe měla vlastně pokračovat dál, protože EFSF měl v nové kůži banky dluhopisy skupovat a měnit je u ECB za hotovost. Tento návrh podporovaný Francií se ale ECB nelíbil a na stranu centrální banky se postavilo i Německo.
Podle některých politiků by se totiž vytvořil "dotovaný" trh s uměle levnými dluhopisy, který by například právě Itálii demotivoval v úsporných opatřeních. Hlavně by ale takové řešení nejspíš vedlo ke snížení ratingu zemí, které do něj nejvíc přispívají, v čele právě s Německem.
I tyto detaily se objasní až ve středu. Podle agentury Reuters je nejpravděpodobnější řešení, že EFSF bude garantovat jen určité procento nových půjček pro Itálii a Španělsko. Je ale otázka, jestli to nervózním trhům bude stačit.
Další možností je vznik úplně nového prostředku, který by umožňoval pomáhat eurozóně i z peněz zámořských fondů a nečlenských zemí z "třetího světa", které o to mají zájem, jako jsou Čína a Brazílie.
Sejfy bank potřebují sto miliard eur
Pokud jde o banky, shodli se politici opět na doporučení Evropského bankovního úřadu, že na pokrytí ztrát z řeckého bankrotu potřebují banky navýšit svou kapitálovou přiměřenost do června 2012 na hranici devíti procent. To pro celou Evropu představuje 100 až 110 miliard eur.
Pro srovnání: regulatorní minimum v Česku je dnes osm procent. Podle Marka Petruše z ČNB je ale teď kapitálová přiměřenost českých bank skoro dvojnásobná (kolem 15 procent), jak si finanční domy nastřádaly kapitálový polštář pro případ horších časů.
"České banky jsou jedny z nejlépe kapitalizovaných v Evropě," připomněl Petruš.
Hlavně italské, španělské a portugalské banky budou ale mít i s devítiprocentní hranicí potíže. Ty z nich, které budou muset kapitál navyšovat, tak nejdřív budou muset učinit ze soukromých zdrojů svých akcionářů. Pokud to nebude stačit, přijdou ke slovu peníze vlády příslušné země. A pokud ta na to nebude mít, teprve pak banku zachrání peníze z EFSF.
Jaký klíč bude ale platit při posuzování, která vláda si záchranu dovolit může a která ne, a komu tedy z EFSF pomoci, to zatím jasné není.
Evropa ve středu vytasí svou "bazuku"
Když po pádu Lehman Brothers v září 2008 propukla v USA finanční krize, chtěl mít americký ministr financí Henry Paulson "bazuku", kterou by ji zničil. Tu nakonec USA částečně sestrojily v záchranném programu známém pod zkratkou TARP.
Evropě, jejíž potíže ovlivnily právě dozvuky krize z USA, se podobnou bazuku nedaří sestrojit už dva roky. Právě v říjnu 2009 totiž Řecko oznámilo, že podvádělo v účetnictví a že jeho dluh je mnohem větší, než si svět dosud myslel.
Pokusy zastavit paniku z hrozícího dominového pádu dalších evropských zemí dosud opakovaně selhaly. Po silném tlaku zemí G20 si proto německá kancléřka Merkelová s francouzským prezidentem Sarkozym před několika týdny stanovili datum, kdy podobnou "bazuku" představí.
Tím datem je středa 26. října.
