Praha – Vláda chce rychle přijmout euro, protože v budoucnu už by to Lotyšsko nemuselo zvládnout. Jde přitom spíše o politické než ekonomické rozhodnutí, domnívá se tamní profesor makroekonomie Ivars Brīvers.
Sám je přesvědčen, že společná měna nic dobrého nepřinese – důvěru investorů si země získá jen krátkodobě, navíc jí hrozí inflace a ztráta národní identity.
Podobný názor má přitom většina místních odborníků, tvrdí lotyšský expert, který se tento týden účastní workshopů Vysoké školy obchodní.
Aktuálně.cz: Lotyšská vláda vyzvala Evropskou unii, aby posoudila, zda může země od roku 2014 platit eurem. Dostane podle vás zelenou?
Ivars Brīvers: Asi bych měl rovnou říct, že jsem velmi kritický a s přijetím eura nesouhlasím. Osobně jsem přesvědčený, že by to Lotyšsko v dalších patnácti letech nemělo dělat. To samé si myslí řada expertů a lidí z akademických kruhů, kteří se nebojí vyjádřit svůj názor, a podobně je na tom i většina obyčejných Lotyšů.
A.cz: Skutečně?
Dokonce se mluvilo o tom, že by mělo proběhnout referendum. Premiér ale rozhodl, že pokud hlasování povolíme, tak to nevyjde, a pokud se nepřidáme k eurozóně teď, v budoucnu se to už možná nikdy nestane. Třeba už nebudeme splňovat maastrichtská kritéria.
A.cz: Toto řekl předseda lotyšské vlády?
Ne úplně přímo, z jeho slov to však vyplývá. Zkrátka a jasně, pro euro jsou jen politici a centrální banka. Jen tak mezi námi, i tady je rozdíl mezi oficiálním a osobním názorem. Vidím to, když chodím s viceprezidentem Lotyšské národní banky hrát házenou.
Maastrichtská kritéria
Pokud chce člen EU zavést euro, musí splňovat pět ekonomických podmínek. Ty se týkají rozpočtového deficitu, zadlužení, dlouhodobých úrokových sazeb, stability měny vůči euru a inflace.Přilepšíme si jen na rok
A.cz: Proč s eurem nesouhlasíte? Jste asi první lotyšský ekonom, od kterého to slyším…
Vždyť je to úplně jasné, podívejte se na ekonomické aspekty. Maastrichtská kritéria jsou jenom čísla, doporučení. Neznamená to, že jakmile je začneme splňovat, tak bychom měli patřit do eurozóny.
Zastánci eura vždy mluví o benefitech, nic z toho ale ve skutečnosti není pravda. Všichni politici například tvrdí, že Lotyšsku vzroste rating a zahraniční trhy nám budou více důvěřovat. To se skutečně stane, ale jen na chvilku a potom nám bude ještě hůř, nejlepším příkladem je Slovensko. Kromě toho se samozřejmě zvýší ceny, i když všichni vládní úředníci tvrdí, že jen nepatrně.
Náklady budou zkrátka vyšší než výhody a přínosy jsou spíš iluze než realita, a to nemluvím jenom o penězích. Je tu také otázka suverenity.
A.cz: Máte pocit, že ji Lotyšsko ztratí?
V Lotyšsku pořád žije strašák Ruska. Kdysi se proto plánovalo, že vstoupíme do NATO a pak budeme v bezpečí, s tím jsem souhlasil i já. Potom politici řekli, že to nestačí a měli bychom se stát členy Evropské unie. Ani pak ale neměli dost, takže teď je na řadě eurozóna – když přitom prohlásíte, že tam nechcete, hned je z vás agent Moskvy. A to ještě není konec.
A.cz: Co může podle vás přijít dál?
Už se třeba objevil návrh udělat z angličtiny druhý oficiální jazyk s tím, že nás to opět chrání před Ruskem. Kromě měny se tedy Lotyšsko snaží vzdát se i své národní samostatnosti.
Vzdělané lidi posílá vláda pryč
A.cz: Ještě se vrátím k maastrichtským kritériím, říkal jste, že nestačí. Co dalšího hraje roli?
Z hlediska konvergence jsme pořád někde jinde (HDP Lotyšska představuje zhruba 59 procent průměru EU, pozn. red.). Další problém je nezaměstnanost.
A.cz: Na konci loňského roku se v Lotyšsku pohybovala okolo 14 procent. Co s tím vláda dělá?
Tiskne různé brožury, pořádá kurzy, kde mají odborníci lidem bez práce poradit, a myslí si, že nezaměstnanost tak zmizí. Řada vzdělaných a hlavně mladých osob proto zemi opouští.
A.cz: To znám z Litvy. Většina mých známých pokračuje studium po bakaláři v zahraničí s tím, že tam chtějí zůstat.
Neznám přesná čísla, ale myslím, že u nás je to podobné. V zemi pak zůstávají hlavně staří a děti. Znám řadu svých absolventů, kteří šli do Británie nebo do Irska a samozřejmě tam dělají něco jiného, než na co mají kvalifikaci. A vláda to podporuje, přímo těm vysokoškolákům vzkazuje: Nejlepší, co můžete udělat, je opustit Lotyšsko, jakmile dokončíte školu - zvláště pokud máte dobré vzdělání.