Roste desetkrát rychleji než EU a chce euro. Kdo je to?

Tereza Holanová Tereza Holanová
4. 12. 2012 8:38
Baltský tygr je po tvrdém pádu znovu plný života, ale ještě se úplně neuzdravil

Praha - Před krizí se Lotyšsko řadilo mezi "baltské tygry", jeho následný pád pak světoví ekonomové přirovnávali k bankrotu Argentiny.

V současné době opět roste nejrychleji v Evropské unii. A ačkoliv se Lotyšsko stále ještě vzpamatovává z ekonomického otřesu, plánuje po Estonsku jako druhá země Pobaltí přijmout euro, a to už od roku 2014.

"V žádném případě nesmíme uhnout od svého strategického cíle," zopakoval koncem listopadu například guvernér tamní centrální banky Ilmars Rimševičs. Měnová unie podle něj znamená synonymum stability a mnohem lépe předvídatelné budoucnosti.

"V souvislosti s tím, co se děje v eurozóně, nevznikly žádné zásadnější debaty o tom, že by chtěli počkat nebo od svého strategického cíle dokonce upustit," zdůraznila už na jaře Marta Stolařová z Obchodně-ekonomického úseku Velvyslanectví ČR v Rize.

Příští stanice euro?

Podle skandinávské Swedbank by měl letos hrubý domácí produkt Lotyšska posílit o čtyři procenta, což je desetkrát více, než banka odhaduje pro Evropskou unii jako celek.

Ve třetím čtvrtletí rostlo HDP podle lotyšského statistického úřadu meziročně o 5,3 procenta. Česko se ve stejné době podle ČSÚ potýkalo s propadem o 1,5 procenta.

Analytici a ekonomové, které oslovila redakce Aktuálně.cz, jsou přesto spíše skeptičtí.

Například Jiří Tyleček z X-Trade Brokers označuje přechod na euro za naprosto chybný krok. "Myslím si, že doba, kdy se slova euro a důvěryhodnost používala dohromady, už skončila," uvádí analytik. Nevidí jediný důvod, aby země měla stejné úrokové sazby jako Německo nebo Francie.

Podle Tylečka Lotyšsku s eurem hrozí vznik dalších cenových bublin - a s tím spojený další pokles ekonomiky.

Martin Prokop z Next Finance navíc věří, že by v měnové unii měly být země, které jsou ekonomicky zhruba na stejné úrovni. "Lotyšský trh není dostatečně vyspělý na to, aby ideálně zapadl do eurozóny," domnívá se ekonom.

Přijmout euro naopak Lotyšům doporučuje analytik České spořitelny Jan Jedlička. Členství v měnové unii zemi pomůže hlavně kvůli udržení pevného kurzu vůči euru.

"Otázkou je, zda je pro takto konvergující zemi, která je z hlediska ekonomického výkonu na 59 procentech průměru Unie, vůbec výhodné držet pevný kurz," zamýšlí se ovšem Jedlička.

Na první pohled je po krizi

Jak ukazují čísla, z hlediska růstu nemá Lotyšsko v EU nyní konkurenci. Za vzor a příklad úspěšného boje s krizí jej označuje například šéfka Mezinárodního měnového fondu Christiane Lagardeová.

Podle českých ekonomů však grafy s vývojem HDP neznamenají vše.

Země si z krizových let odnesla vysokou nezaměstnanost. Ta se podle Eurostatu vyšplhala z 8 procent v roce 2008 na 19,8 procenta o dva roky později. V roce 2011 pak činila 16,2 procenta.

Skepticky se o Lotyšsku vyjadřuje třeba ekonom Pavel Kohout. "Lotyšsko zvládlo krizi? Vážně? Momentálně sice lotyšská ekonomika roste, ale její nezaměstnanost není právě výstavním úspěchem," uvedl v listopadovém rozhovoru pro Aktuálně.cz.

"Lotyšsko udělalo bezpochyby spoustu pozitivních kroků, podle mého názoru ale není situace tak růžová, jako se prezentuje," souhlasí Tyleček.

Jedlička považuje za hlavní riziko Lotyšska i zbytek Pobaltí dluhovou krizi v jižní Evropě. "Pokud by nastala neočekávaná situace typu neřízeného bankrotu Řecka či jeho odchodu z eurozóny, hrozí zamrznutí evropského finančního trhu," vysvětluje analytik, podle něhož země stále výrazně závisí na přílivu kapitálu ze zahraničí.

Evropská Argentina

Ačkoliv dnes problémy Lotyšska či Litvy ve stínu dluhové krize na jihu eurozóny vybledly, před čtyřmi lety hovořili zástupci Mezinárodního měnového fondu či významní ekonomové o "evropské Argentině" - tedy zemi, která se nezastavitelně řítí k bankrotu. Tento příměr použil například laureát Nobelovy ceny Paul Krugman.

Scénář lotyšské krize přitom nápadně připomíná zkušenost jiných zemí.

Otevřená ekonomika již od devadesátých let lákala řadu zahraničních investorů, a to především v bankovnictví. Díky velké konkurenci zvláště skandinávských bank pak šly úrokové sazby dolů, což způsobilo nárůst hypoték a boom ve stavebnictví.

"Zatímco v roce 2000 se půjčky domácnostem a firmám podílely na HDP šestnácti procenty, v roce 2008 už to bylo 91 procent," píše na svém blogu britský ekonom Edward Hugh.

V době, kdy se začalo mluvit o hypoteční krizi v USA, se logicky vyděsily i banky v Evropě a zpřísnily podmínky. Firmy ztratily přístup k penězům, což způsobilo pokles výroby, propouštění a snížení spotřeby. Bublina praskla, ceny nemovitostí spadly dolů a tak jako jinde přestaly domácnosti zvládat své půjčky splácet.

Jak si země poradila

Na konci roku 2008 požádala lotyšská vláda o finanční pomoc - a tu následně dostala. Podrobný přehled, kdo kolik zemi nabídl, ukazuje tabulka.

Celou částku země ovšem nevyčerpala, stačilo jí 4,4 miliardy eur (na 200 milionů eur, které nabídlo Česko, například vůbec nedošlo).

Pro Lotyšsko bylo přitom typické, že se vydalo cestou tvrdých škrtů, neboli takzvané „vnitřní devalvace".

Mzdy ve veřejném sektoru klesly podle knihy "How Latvia Came through the Financial Crisis" o 25 procent. Došlo také k masivnímu propouštění. Zhruba polovina státních agentur zanikla, o práci přišla třetina státních úředníků.

"Ono jim ale v podstatě ani nic moc jiného nezbývalo," reaguje Jiří Tyleček z X-Trade Brokers s tím, že země závisela na zahraniční pomoci a aby ji získala, musela "něco" udělat.

Rychlou vnitřní devalvaci si tu podle něj mohla vláda dovolit díky povaze místních obyvatel. Ti si totiž ještě velmi dobře pamatují na životní úroveň za Sovětského svazu. "V době krize se protestovalo i zde, v takové míře jako jinde v Evropě ovšem ne. Je to i tím, že Pobaltské země nezažily tak dlouhé období blahobytu," řekl již dříve Branislav Gál z Obchodně-ekonomického úseku na Velvyslanectví ČR ve Vilniusu.

Přes pevný kurz nejede vlak

Zásadní pro Lotyšsko také bylo zachovat za každou cenu pevný kurz. Země sice totiž stále platí vlastní měnou (lat), ta je ovšem pevně fixovaná na euro v rámci režimu crawling peg. Ten umožňuje mnohem menší flexibilitu než povinná účast v systému ERM II.

Důvodů, proč nedevalvovat, mělo Lotyšsko několik. Ztratilo by tak šanci přijmout v nejbližších letech euro, tamní ekonomové se také obávali obrovské inflace, pádu bank, jako se stalo o deset let dříve v Rusku, a v neposlední řadě také ztráty důvěry zahraničních investorů.

"Oslabit lat by znamenalo vystavit mnoho firem a domácností velkým finančním problémům. Mnoho z nich se totiž zadlužilo v eurech," doplňuje Prokop z Next Finance.

Podle Kohouta ale Lotyšsku právě to, že se rozhodlo na pevném kurzu trvat, uškodilo. "Island devalvoval a nyní si vede mnohem lépe - přitom islandská bankovní krize byla mnohem horší," říká ekonom Partners. Za hrozbu považuje fixaci také Tyleček. "Zvláště v případě krize se kurz měny nemůže přizpůsobit a země ztrácí konkurenceschopnost," je přesvědčen analytik.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

AC Milán vydřel remízu 1:1 s Udine a na Inter ztrácí tři body

Fotbalisté AC Milán ve 25. kole italské ligy doma zachránili remízu 1:1 s Udine až díky gólu z penalty ze sedmé minuty nastavení. "Rossoneri" z druhého místa neúplné tabulky ztrácejí tři body na městského rivala Inter, ale lídři Serie A mají k dobru čtvrteční utkání v Parmě.

AC Milán se bez zraněného kanonýra Zlatana Ibrahimovice trápil a na San Siru se v 68. minutě jako první prosadil Rodrigo Becao. Hosté z Udine dlouho sahali po nečekané výhře, ale v nastavení Jens Stryger Larsen zahrál v šestnáctce rukou a spolehlivý exekutor AC Franck Kessié z penalty nezaváhal.

Záložník Antonín Barák přispěl k vítězství Hellasu Verona 3:0 na stadionu Beneventa. Za hosty se v první půli prosadil Davide Faraoni a vlastní branku si vstřelil Daam Foulon. Po změně stran zvýšil Kevin Lasagna. Hellas poskočil na osmé místo.

Další český reprezentant Jakub Jankto odehrál za Sampdorii závěrečnou půlhodinu při venkovní remíze 1:1 s městským rivalem FC Janov. Gólfový účet derby v 52. minutě otevřel Davide Zappacosta, v 77. minutě odpověděl další obránce Lorenzo Tonelli. Sampdoria zůstala desátá a tři kola čeká na plný bodový zisk.

Italská fotbalová liga - 25. kolo:

Sassuolo - Neapol 3:3 (34. vlastní Maksimovič, 45.+1 Berardi z pen., 90.+5 Caputo - 38. Zieliňski, 72. Di Lorenzo, 90. Insigne z pen.), AC Milán - Udine 1:1 (90.+7 Kessié z pen. - 68. Rodrigo Becao), Benevento - Hellas Verona 0:3 (25 Faraoni, 34. vlastní Foulon, 50. Lasagna), Bergamo - Crotone 5:1 (12. Gosens, 48. Palomino, 50. Muriel, 58. Iličič, 85. Mirančuk - 23. Simy), Cagliari - Boloňa 1:0 (19. Rugani), FC Janov - Sampdoria Janov 1:1 (52. Zappacosta - 77. Tonelli), Fiorentina - AS Řím 1:2 (60. vlastní Spinazzola - 49. Spinazzola, 88. Diawara).

Tabulka:

1. Inter Milán 24 17 5 2 60:24 56
2. AC Milán 25 16 5 4 48:30 53
3. Bergamo 25 14 7 4 60:32 49
4. Juventus Turín 24 14 7 3 48:20 49
5. AS Řím 25 14 5 6 50:38 47
6. Neapol 24 14 2 8 52:28 44
7. Lazio Řím 24 13 4 7 38:32 43
8. Hellas Verona 25 10 8 7 34:27 38
9. Sassuolo 24 9 9 6 40:37 36
10. Sampdoria Janov 25 9 4 12 34:37 31
11. Udine 25 7 8 10 27:34 29
12. Boloňa 25 7 7 11 32:38 28
13. FC Janov 25 6 9 10 27:37 27
14. Fiorentina 25 6 7 12 26:38 25
15. Spezia 25 6 7 12 32:46 25
16. Benevento 25 6 7 12 25:47 25
17. Cagliari 25 5 6 14 27:41 21
18. FC Turín 23 3 11 9 33:41 20
19. Parma 24 2 9 13 19:47 15
20. Crotone 25 3 3 19 24:62 12
před 3 hodinami

Kanadský soud uznal útočníka, který najel v Torontu do davu lidí, vinným

Kanadský soud uznal vinným z desetinásobné vraždy a 16 pokusů o vraždu Aleka Minassiana, který v roce 2018 vjel v Torontu s dodávkou do chodců. Deset jich zabil a 16 zranil. Osmadvacetiletý muž se hlásil ke skupině lidí žijících v "nedobrovolném celibátu" (anglicky involuntary celibate, zkráceně incel), která je spojována také s dalšími útoky, píší americká média.

Minassianův právník se soudu snažil dokázat, že jeho klient nevěděl, že činí něco špatného, protože trpí poruchou autistického spektra. Minassian se loni k činu nepřiznal a jeho právní zástupci tvrdili, že vzhledem ke svému psychickému stavu není trestně odpovědný.

Soudkyně Anne Molloyová však rozhodla, že se tato tvrzení nepodařilo přesvědčivě prokázat. Není podle ní pochyb, že jeho činy byly dopředu naplánované a úmyslné, a že si byl plně vědom toho, co dělá. Minassian podle ní rovněž vyhledával a užíval si pozornost, kterou mu jeho čin přinesl.

Minassian najel v dubnu 2018 se zapůjčenou dodávkou do davu chodců v rušné čtvrti na severu Toronta. Mezi mrtvými bylo osm žen a dva muži, lidé ve věku mezi 22 a 94 lety.

Zdroj: ČTK
Další zprávy