Česko nepřijme euro, pevný kurz je riziko, říká Kohout

Tereza Holanová Tereza Holanová
21. 11. 2012 11:35
Ekonom Pavel Kohout: Od Estonska se můžeme učit, jak vypadá efektivní státní správa

Praha - Euro je ve skutečnosti mnohem stabilnější měnou, než si veřejnost myslí. "Prodavači strachu ovšem chtějí, aby se lidé báli," říká ekonom Pavel Kohout v třetí části rozhovoru pro online deník Aktuálně.cz.

Česká ekonomika nicméně podle něj potřebuje měnu s plovoucím kurzem, a proto euro nikdy nepřijme, domnívá se Kohout, který je mimo jiné členem Národní ekonomické rady vlády (NERV).

Aktuálně.cz: Jedinou vzornou zemí eurozóny se teď zdá být Estonsko. Co považujete za jeho hlavní recept na úspěch?

Pavel Kohout: Estonský stát vybírá zhruba čtyřicet procent hrubého domácího produktu a stejnou částku také utrácí. Tak velmi jednoduché to je. Česká republika spotřebuje ročně kolem 43 procent HDP, protože není tak slušně fungujícím státem. Platíme daně na úrovni Kanady za služby, které jsou mnohdy horší než rumunské. Od Estonska bychom se mohli naučit, jak vypadá efektivní státní správa - v tom jsou nejen evropská, ale světová špička. Vlastně by se celá Evropa mohla učit.

A.cz: Podívejme se ještě na Lotyšsko. Tato země prokázala, že zvládne krizi řešit pomocí "vnitřní devalvace", tedy rychlými a poměrně účinnými škrty. Myslíte si tedy, že pro ni plánovaný přechod na euro nebude problém?

Lotyšsko zvládlo krizi? Vážně? Oni se to snaží prodat jako velký úspěch, ale nemyslím si, že by to bylo tak jednoznačné.

A.cz: Z jakého důvodu?

Podle posledních údajů z druhého kvartálu 2012 je stále více než 15 procent pod svým vrcholem z posledního kvartálu 2007. Momentálně sice lotyšská ekonomika roste, ale nezaměstnanost ve výši 16,1 procenta není právě výstavním úspěchem. Objektivní čísla ukazují, že Lotyšsko je učebnicovým příkladem, jak velmi rizikový je pevný kurs měny pro malé otevřené ekonomiky. Island svou kronu znehodnotil a nyní si vede mnohem lépe - přitom islandská bankovní krize byla mnohem horší.

Přijetí eura by byl malér

A.cz: Proč je podle vás zachování fixního kurzu tak rizikové?

Například když byla interní devalvace v roce 1921 naposledy provedena na našem území, výsledkem byl atentát na ministra financí Aloise Rašína. Takže je to nesmírně riziková politika. Ve stejné době jako my ji provozovala i Velká Británie a tenkrát to vedlo k sociálním problémům a míra radikalizace směrem doleva tam následně byla obrovská.

A.cz: Co se podle vás stane dřív? Bude mít Česko euro, nebo skutečně některá ze zemí měnové unie tento celek opustí?

Ani jedno. Nikdy nepřijmeme euro, protože i mnozí verbálně proevropští politikové si uvědomují, jaký by to byl malér. Naše ekonomika potřebuje měnu s plovoucím kurzem. Ačkoli exportéři žehrají na jeho výkyvy, plovoucí kurz koruny nás zachránil před problémy a krizemi, které sužují Irsko, Litvu, Španělsko nebo například i Slovinsko. Pravděpodobně ani žádná země euro neopustí. Vylučovat nelze a dobrovolně se nechce ven ani Řecku. Euro je ve skutečnosti mnohem stabilnější, než si veřejnost myslí. Prodavači strachu ovšem chtějí, aby se lidé báli.

Foto: Aktuálně.cz
Další části rozhovoru:
Sepište novou ústavu, nebo Česko neporoste, radí ekonom
Kohout: EU dusí Řecko, jako kdyby rozpoutalo válku

A.cz: V Česku si rádi chválíme, jak jsme oproti rozhazovačné staré Evropě málo zadlužení. Není to ale tím, že máme těch čtyřicet let zpoždění a nyní jsme takovou Francií sedmdesátých let, kdy měla státní dluh zhruba dvacet procent HDP?

Ano, je možné, že za dvacet let budeme na úrovni dnešní Francie - její státní dluh v poměru k HDP je nyní na 91 procentech. Mimochodem, český hospodářský růst za poslední dobu byl způsoben pravděpodobně největší dluhovou expanzí v našich dějinách. Objem dluhu státu společně s dluhy domácností vzrostl během období 1999 až 2011 o 15,9 procenta ročně! Růst české ekonomiky není hnán produktivitou, ale zadlužením. To nemůže trvat navěky. Francie má aspoň ohromný kapitál, velké nadnárodní společnosti, ze kterých může žít ještě dlouho. Nic podobného nemáme, snad kromě ČEZu.

Záchranné balíčky jsou horší než invaze

A.cz: Které ze zemí PIIGS (Portugalsko, Itálie, Irsko, Řecko, Španělsko - pozn. red.) se podle vás nejvíce podařilo zmírnit ekonomické problémy?

Je obtížné srovnávat, každá z nich má svoji specifickou sadu problémů. Irsko se spíš podobá Španělsku, protože tam měli obrovský boom v nemovitostech a bankách. Španělská centrální banka se alespoň snažila, aby ten úvěrový nárůst poněkud zmírnila. Italové a Španělsko mají pak hodně problémů s pracovním trhem, zatímco Irsko je jinak hodně konkurenceschopná ekonomika.

A.cz: Zvládne se třeba Španělsko vzpamatovat, nebo se bude jako v případě Řecka jednat jen o nekonečné udržování pacienta v umělém spánku za pomocí nových a nových půjček?

Myslím, že poskytovat zemi překlenovací půjčky nebo mezinárodní pomoc ve formě úvěrů je horší než vojenská invaze. Okupace může trvat třeba dvacet let, ale pak tanky odjedou, ale dluhy jsou potom už navěky.

Foto: Aktuálně.cz
Další části rozhovoru:
Sepište novou ústavu, nebo Česko neporoste, radí ekonom
Kohout: EU dusí Řecko, jako kdyby rozpoutalo válku

 

Právě se děje

před 15 minutami

V rozvodněné řece na Slovensku se utopily tři ženy, snažily se zachránit psy

Tři ženy přišly o život v rozvodněné řece ve městě Revúca na středním Slovensku, když se ve středu pokusily zachránit před záplavami psy z útulku. Novinářům to ve čtvrtek řekl premiér Peter Pellegrini.

Policie původně informovala o jedné oběti v rozvodněné řece a ještě ráno uvedla, že po dalších dvou pohřešovaných ženách pátrá. "Žel, všechny tři, je to již potvrzeno, o svůj život v rozvodněné řece přišly," řekl později Pellegrini.

V důsledku vydatných lijáků a vichru se kvůli popadaným stromům vylila z koryta řeka Muráň, která teče nedaleko útulku. Když se do něj dostala voda, zveřejnily jeho pracovnice prosbu o pomoc. Autem přijely pomoci jejich kolegyně z útulku v Rožňavě, naložily psy, ale na zpáteční cestě se ztratily. Jedna z nich stihla zavolat na tísňovou linku, že se topí, pak bylo spojení přerušeno.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 16 minutami

Student školy na východě Ruska střílel na spolužáky, jednoho z nich zabil

Jednoho člověka zabil a další tři zranil útočník, který ve čtvrtek střílel na stavební škole ve východoruském Blagověščensku. Policie podle agentury TASS uvedla, že motivem mladíka, který byl studentem školy a který poté spáchal sebevraždu, byly zřejmě spory se spolužáky.

"Na místě jsme našli těla dvou mladých lidí včetně útočníka," uvedla místní pobočka ruského ministerstva vnitra. Dodala, že zbraň měl registrovanou 19letý muž, který je považován za střelce. Útočníkovou obětí je rovněž 19letý student.

V nemocnici skončili tři mladí lidé ve věku 17, 19 a 20 let, všichni museli podle oblastních úřadů podstoupit operaci. Dva z nich jsou podle lékařů ve vážném stavu, mají četná střelná poranění.

Zdroj: ČTK
Další zprávy