Madrid/Brusel - Španělsko v pondělí oficiálně požádalo eurozónu o pomoc pro svůj bankovní sektor. Oznámilo to tamní ministerstvo hospodářství. Členské země eurozóny již dříve uvedly, že jsou španělským bankám ochotny poskytnout až 100 miliard eur, to je zhruba 2,6 bilionu korun.

Španělský ministr hospodářství Luis de Guindos uvedl, že konečná výše finanční pomoci bude stanovena později. Částka podle něj bude dostatečná k pokrytí bankovních potřeb i k vytvoření dodatečného ochranného nárazníku. Ministr rovněž potvrdil, že hodlá do 9. července podepsat předběžnou dohodu o pomoci zahrnující podrobnosti.

Podle auditu konzultačních firem Roland Berger a Oliver Wyman by španělské banky mohly potřebovat finanční injekci v rozmezí 51 až 62 miliard eur.

Následky realitní krize

Španělské banky se stále nevzpamatovaly z dopadů krize na tamním realitním trhu, která trvá už od roku 2008. Banky mají ve svých úvěrových portfoliích značné objemy nesplácených úvěrů, které ohrožují likviditu a znemožňují jejich ozdravení.

To, že Španělsko požádá eurozónu o finanční pomoc pro své banky, oznámil de Guindos už 9. června. Španělsko se tak po Řecku, Irsku a Portugalsku stane čtvrtou a dosud také největší zemí eurozóny, která je nucena požádat o zahraniční finanční pomoc.

De Guindos počátkem června řekl, že pomoc bude mít formu půjčky, kterou Madrid dostane za "velmi výhodných podmínek", jež budou dohodnuty v příštích dnech. Podpora prý bude určena pro nejslabší část finančního sektoru a nebudou ji potřebovat všechny banky.

Eurozóna dále podle de Guindose výměnou za finanční pomoc nebude po Madridu chtít provést žádné ekonomické nebo fiskální reformy. "Měkkost" podmínek už proto stihla naštvat Řeky, jejichž záchrana je stojí tvrdé škrty a úspory.

Španělsko je "na dobré cestě"

Do záchranného plánu se zapojí také Mezinárodní měnový fond. Na pomoci se ale nebude finančně podílet, podle euroskupiny byl pouze přizván, aby pomohl s prováděním a kontrolou čerpání pomoci. Počátkem června to potvrdil i de Guindos, když řekl, že fond bude mít v této otázce pouze poradní roli.

Euroskupina tehdy po více než 2,5 hodiny trvající telekonferenci uvedla, že pomoc Španělsku půjde z některého ze záchranných mechanismů eurozóny, Evropského fondu finanční stability (EFSF) nebo novějšího Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) a určena bude na rekapitalizaci nejslabších španělských bank.

"Půjčka musí pokrýt odhadované kapitálové požadavky s další bezpečnostní rezervou v odhadovaném úhrnu až 100 miliard eur," citoval z prohlášení eurozóny Reuters. Jakmile Madrid předloží formální žádost, bude potřebný kapitál vyplacen španělskému fondu na restrukturalizaci bank (FROB), ačkoli Madrid "za finanční podporu dál ponese plnou zodpovědnost".

Německý ministr financí Wolfgang Schäuble počátkem června Madrid za rozhodnutí žádat evropské partnery o pomoc pochválil. Uvedl, že Španělsko podniklo "velké kroky, aby dostalo své ekonomické a finanční problémy pod kontrolu", zahájilo "hluboké strukturální reformy" a "je na dobré cestě".

Problémová aktiva za 184 miliard eur

Případ Španělska je mezi dosavadními záchranami výjimečný. Pomoc by totiž u této země na rozdíl od Řecka, Irska a Portugalska měla směřovat pouze do bankovního sektoru.

Španělský bankovní sektor, a hlavně menší spořitelny zvané cajas, tvrdě doplácí na krach realitního trhu v roce 2008, po němž bankám zůstaly nedobytné úvěry a další problémový realitní majetek (pozemky, budovy) za 184 miliard eur (asi 4,6 bilionu korun).

Ceny nemovitostí klesly od roku 2008 o 25 procent a pokles bude podle odhadů pokračovat. Jedním z problémů Španělska je, že právě stavebnictví a navazující odvětví mají vysoký podíl na národním důchodu, a realitní krize tak měla v zemi silnější dopady než v řadě jiných zemí. Jedním z důvodů realitní bubliny byly nízké úroky po přechodu na euro v roce 2002, což vedlo k neúměrnému zadlužování.

Vláda již finanční sektor třikrát restrukturalizovala, nalila do systému 18 miliard eur (449,2 miliardy korun) a převzala pět bank. Podle odhadů bude Španělsko potřebovat na sanaci bank 50 až 60 miliard eur (až 1,5 bilionu korun), podle krajních odhadů až 100 miliard eur.

Za 23,5 miliardy by měl stát například převzít bankovní ústav Bankia, který je čtvrtou největší bankou ve Španělsku, ve správě má zhruba deset procent vkladů celého bankovního sektoru a je rovněž druhým největším hypotečním ústavem v zemi.

Recese, nezaměstnanost, dluhy...

Španělská ekonomika se navíc potýká již podruhé za poslední tři roky s recesí. Za celý loňský rok sice HDP ještě stoupl o 0,7 procenta, v letošním prvním čtvrtletí klesla ekonomika o 0,3 procenta, což je stejné tempo propadu jako v předchozích třech měsících. Přitom v letech před příchodem krize v roce 2008 ekonomika rostla pravidelně v průměru o více než tři procenta.

Španělsko také trápí nejvyšší nezaměstnanost ze zemí EU, která v dubnu činila 24,3 procenta. Průměr v EU je přitom 10,3 procenta. Důvodem vysoké nezaměstnanosti je kromě ekonomických problémů i velká ochrana pracovního trhu a moc odborů, takže řada firem jen opatrně přijímá nové pracovníky či se těžko zbavuje nadbytečné pracovní síly.

Za propadem ekonomiky je především pokles domácí poptávky, což je podle ekonomů důsledek hlubokých rozpočtových škrtů a dalších úsporných opatření. Země se potýká s vysokým rozpočtovým deficitem, který loni činil 8,9 procenta HDP.

Státní dluh loni činil 68,5 procenta, což je oproti některým zemím v EU příznivý ukazatel, podle dubnových odhadů se ale letos přiblíží k 80 procentům HDP, a dosáhne tak nejvyšší úrovně od roku 1990.

Roli v zadlužení hrají i "neukázněné" autonomní oblasti. O pomoc požádalo stát například i nejbohatší Katalánsko. 

---------------------------------------------------------------------------------------------------

Jak jsou na tom české banky?