S tím, jak rostou ceny ropy se i to může stát skutečností. Chemické společnosti se totiž poohlížejí po surovině, která by mohla nahradit extrémně drahou ropu, jejíž zásoby se navíc každým rokem ztenčují.
Ve skutečnosti chemičky pouze oprašují staré nápady. Začátkem dvacátého století byl uhelný dehet užíván pro výrobu chemikálií. Později se však k těmto účelům začala využívat tehdy levnější ropa.
Nyní, když ropa každodenně atakuje svá historická maxima, přišel znovu čas přemýšlet o uhlí jako součásti výroby plastu.
Rostou náklady, hledáme řešení
Podle Americké chemické rady (ACC) dosáhly náklady chemického průmyslu na ropu a plyn k výrobě umělých produktů 40,12 miliard dolarů za loňský rok. Přitom v roce 2004 to bylo 34 miliard, o rok předtím 25,1 miliardy dolarů. A v roce 1999 dokonce třikrát méně 12,8 miliard.
"Může to trvat tři nebo čtyři roky připravit a postavit továrny, ale uhlí se může skutečně stát primární surovinou pro výrobu chemických umělých výrobků," řekl pro New York Times R. Young, analytik společnosti Credit Suisse.
Největší chemická společnost světa BASF si na další dva roky odložila 121 milionů dolarů, které by měly sloužit k výzkumu alternativních surovin.
"Jistě, i uhlí je na seznamu možných náhrad," připustil John Maurer, mluvčí společnosti BASF.
Chemici nejsou sami
Chemický průmysl však není jediný, který se zaobírá otázkou náhrady ropy. Americká vláda plánuje podporovat využívání biopaliv jako alternativu k ropě.
Má pro to tři zásadní důvody. Prvním je touha odpoutat se od závislosti na dovozu ropy z oblastí blízkého východu. Druhým je snaha pomoci domácímu zemědělství. A konečně třetím je ekologičnost využití biopaliv.
Biopalivo se totiž vyrábí z plodin, které jsou pěstovány především na americkém středozápadu. Ze 180 tisíc benzínových pump v USA ho zatím nabízí pouze šest set.
Plány jsou však ambiciózní. Do roku 2025 by se podle prezidenta George Bushe mělo biopalivy nahradit 75 procent ropného dovozu z blízkého východu.
Největší japonská železniční společnost East Japan Railways se zase chystá v červenci zahájit testování vlaků jezdících pomocí palivových článků. Ty vyrábí elektrickou energii při reakci vodíku a kyslíku, přičemž vedlejším produktem je pouze voda a teplo.
Tato "technologie budoucnosti" je v současnosti relativně drahá, ovšem hrozící nedostatek ropy, a tedy i neustálý růst její ceny nutí její uživatele hledat stále nová řešení.
Náhražku chce i EU
V oblasti nahrazování ropy alternativními zdroji však nelení ani Česko. Ministr životního prostředí Libor Ambrozek v březnu zveřejnil plán, podle kterého by do roku 2020 mělo u nás fungovat sto čerpacích stanic na zemní plyn.
Nyní jich v České republice funguje osmnáct, na zemní plyn jezdí asi 460 automobilů.
Stejně jako železnice a vláda v Japonsku, i Německo investuje velké prostředky do vývoje vodíkového pohonu. K tomuto účelu v Berlíně existuje i testovací park.
Evropský komisař Günter Verheugen potvrdil, že EU koordinuje a financuje výzkum, jehož výsledkem by měla být auta jezdící na všudypřítomný vodík, cenově dostupná auto s tímto pohonem a dostatečně hustá síť pump s vodíkem.
