Londýn - Když pšenice během ledna a února roku 2008 zdražila o 41 procent, spustilo to vlnu nepokojů od Haiti po Egypt.
Teď vylétla cena o stejný podíl za devět dní.
Měsíční nárůst ceny pšenice je dokonce nejvyšší od roku 1973 a zřejmě není u konce. Kromě Ruska, Ukrajiny, Kazachstánu a EU očekává špatnou úrodu i Kanada nebo Velká Británie.
"Je to trochu panika," shrnul situaci v globální sýpce šéf prodeje komodit Národní banky Austrálie Miachael Pitts.
Obavy z předražených potravin nebo dokonce hladu, ale zatím nejsou na místě. Svět má totiž zásoby z let 2008 a 2009, kdy zažil rekordní sklizně. Příští rok už ale zřejmě tak velké přebytky nebudou.
Otázka dne: kam až ceny vyletí?
"Hlavní otázkou pro spotřebitele je, jak dlouho zůstanou ceny pšenice nahoře," vysvětlil pro BBC Neil Saunders z poradenské společnosti Verdict Research. "Čím déle tam budou, tím spíše vyvolají vzestupný tlak na hodně potravinových výrobků."
Rozhodující v tomto ohledu budou sklizně v zemích, kde se teprve očekávají. Pokud budou nadprůměrné, ceny mohou klesnout. Pokud ale budou špatné, ceny se nejspíš ještě zvýší.
Zatímco Spojené státy a Austrálie očekávají nadprůměrné úrody, Kanada dopředu avizuje, že úroda bude mnohem menší. Předseda Kanadské pšeničné rady Allen Oberg už situaci označil za devastující.
Také úroda ve Velké Británii bude slabá. Šéf tamní Národní unie farmářů potvrdil, že země zažila nejsušší první půlrok od třicátých let minulého století.
Třetí největší exportér pšenice, Rusko, už oznámil, že kvůli neúrodě a požárům dočasně zakáže vývoz plodiny. Podle expertů se tak poptávka částečně přesune na rýži a kukuřici. I ty tak začaly zdražovat a táhnou s sebou i sóju i bavlnu.
USA mají největší zásoby za 23 let
"Na trhu je hodně nejistoty," uvažuje analytik komodit ve společnosti Macquaire Alex Bos. Kolik Rusko sklidilo, se totiž bude vědět až na rozhraní září a října. A zatímco vloni Rusko sklidilo 100 milionů tun obilí, letos se odhady sklizně stabilně propadají a ty nejnižší dnes hovoří o zhruba 65 milionech tun.
Přesto odborníci ujišťují, že světové zásoby obilí jsou dostatečné.
"Musíme mít na paměti, že máme za sebou dvě největší sklizně pšenice v historii. Ta roku 2008 znamenala nový rekord a ta z roku 2009 byla druhá nejvyšší," vysvětlil Bos pro BBC V důsledku toho jsou globální zásoby pšenice dostatečné. Spojené státy například mají největší úroveň zásob za posledních 23 let."
Podívejte se, jak letos začaly žně na Hané
I při nejhorších scénářích by tak podle Bose měl mít svět letos víc zásob než roku 2006, v roce novodobé rekordní neúrody.
Ceny šroubují nahoru spekulanti
Proč tedy ceny pšenice tak dramaticky rostou?
Podle expertů za to můžou spekulanti. To jsou investoři, kteří pšenici ve velkém skupují na globálních komoditních trzích v naději, že její ceny dál porostou a oni ji pak prodají se ziskem. Tím vytvářejí na trhu nedostatek pšenice a k naplnění svého cíle tak sami přispívají.
"Vypadá to jako jeden z těch případů, kdy spekulanti překonávají základní pravidla nabídky a poptávky," řekl nezávislý analytik v oblasti komodit John Buckley. Podle něj ale cenový nárůst nebude mít dlouhého trvání.
Ani supermarkety nebudou podle odborníků příliš tlačit na zdražování, aby si udržely zákazníky. Do ceny chleba se cena obilí také promítá asi jen z 15 %, zbytek tvoří hlavně energie, doprava a mzdy.
I přes současný masivní nárůst cen se navíc jejich hladina dostala jen na úroveň prvního pololetí 2008. Pro letošní rok to tedy jako katastrofa nevypadá. Ten příští už ale svět na velké zásoby příliš spoléhat nemůže.
OSN sice ve středu přispěchala ujištěním, že obavy z opakování paniky globální potravinové krize jsou neopodstatněné. Zároveň však snížila výhled globální produkce o 25 milionů tun na 651 milionů tun. To je nejvyšší revize odhadu za posledních 20 let.
OSN: špatné počasí může mít za rok "vážný dopad"
Organizace proto varovala, že pokud bude špatné počasí pokračovat, ohrozí osev pro příští úrodu v Rusko, což bude mít na globální dodávky pšenice v letech 2011 až 2012 "potenciálně vážný dopad."
I kdyby se však počasí umoudřilo, dlouhodobý vývoj mluví jasně. Za posledních deset let vzrostly ceny potravin v průměru o 83%.
Nárůst životní úrovně a poptávky v kdysi rozvojových zemích jako Čína, Indie a Brazílie, rychle rostoucí světová populace, výroba biopaliv a extrémy počasí způsobené globálním oteplováním - to všechno jsou faktory, které budou tlačit ceny jediným možným směrem: vzhůru.
