Vyčerpat dotace, které na Českou republiku připadaly pro první rok členství se ale povedlo jen díky pravidlu n+2, tedy že peníze přidělené pro jeden rok lze čerpat ještě v dalších dvou.
A tak se na poslední chvíli povedlo zvrátit hrozivou bilanci, která v podpůrných fondech vládla ještě na jaře loňského roku.
Například ještě v únoru byly programy, kde v kolonce čerpání zela nula. Stejně tak velmi kritická situace byla u takzvaných měkkých fondů, tedy těch určených na vzdělávání a zvyšování kvalifikace zaměstnanců.
Z nabídnutých 2,3 miliard korun bylo v únoru vyčerpáno pouhých 160 milionů korun.
I zde se ale situace změnila a našel se dostatek žadatelů i projektů, které tyto evropské prostředky dokázaly využít.
Změny i během období
Za razantním zvýšením čerpání stojí zkušenosti s projekty, které organizace s postupujícím časem získávaly. Velmi chaotický začátek podávání žádostí po vstupu se uklidnil. Zároveň se vyrojil dostatek specializovaných firem, které za úplatu pomohou se zpracováním i realizací projektu.
Zároveň to, že v mnoha fondech ještě několik měsíců před koncem zbývaly peníze, povzbudilo žadatele, aby to přece jenom zkusili.
V neposlední řadě došlo i ke změnám systému v rámci probíhajícího období. Ještě za vlády ministra Radko Martínka došlo ke změnám, které výrazně zrychlily a zjednodušily celý proces od podání žádosti až po příjem peněz.
Utrácíme už rok 2005
"Peníze vyčleněné v evropských fondech na rok 2004 Česko vyčerpalo ze 160 procent, a nyní už tak využívá peníze pro rok 2005," říká Jana Víšková, tisková mluvčí Ministerstva pro místní rozvoj.
Problémy s čerpáním si uvědomuje i ministr pro místní rozvoj Petr Gandalovič.
"Situace v čerpání evropských peněz byla na začátku podzimu závažná, varování přicházelo i z Evropské komise. Největší zpoždění měly programy pro rozvoj lidských zdrojů, rozvoj regionů a pro hlavní město Praha," přiznává ministr.
Skutečně Praha byla zřejmě nejproblémovějším žadatelem. Důvodů bylo několik. Za prvé má Praha dostatek vlastních zdrojů příjmů a necítila potřebu žádat ještě i o evropské peníze. Druhým problémem byla vyšší spoluúčast u těchto programů, kdy žadatelé musí sami dát dohromady alespoň polovinu z požadované částky. Ostatní programy nabízí až 75 procent z Bruselu.
Naopak mezi premianty vždy patřili žadatelé v oblasti infrastruktury a zemědělství. Jejich výhoda spočívala v tom, že o peníze z různých fondů žádali již před vstupem Česka do EU a tak měli dostatek zkušeností.
