Zdá se, že celý problém leží v rozdílu mezi slovy "už" a "až". Zatímco MZe tvrdí, že do Programu rozvoje venkova (PRV) se budou zájemci moci hlásit už na podzim, protistrana jasně říká, že přihlášky až na podzim jsou pozdě.
Podle zemědělců tak přijdou o drahocenný čas na čerpání, musí přehodnotit své plány a ve výsledku může být ohroženo samotné čerpání evropských miliard. Úředníci totiž svým postupem téměř o rok odsouvají čerpvání těchto dotací.
Jde totiž o sedmimiliardový roční grant z agroenvironmentálního opatření, tedy nejpodstatnější části Programu rozvoje venkova. Tyto peníze mají sloužit k zachování biokultur a k podpoře dlouhodobě udržitelnému zemědělství.
Od pochvaly k bleskům
Přitom ještě v polovině minulého roku měli zemědělci pro "své" ministerstvo slova chvály. Program na čerpání unijních prostředků totiž úředníci odeslali do Bruselu mezi prvními, již v srpnu 2006.
V tu chvíli bylo zřejmé, že o peníze pro nové období 2007 až 2013 bude možné žádat už na jaře tohoto roku. Slibovalo to i ministerstvo.
Pak ale došlo k průtahům v Bruselu. Český návrh vyšel ve věstníku EU až v prosinci. Jenže to je podmínka toho, aby mohlo začít schvalovací řízení a Unie má tak nyní šest měsíců na rozhodnutí. A v tuto chvíli se začínají zásadním způsobem rozcházet zájmy a tužby obou stran.
Ministerstvo zemědělství totiž chce s národními prováděcími předpisy vyčkat až do chvíle, než bude návrh schválen Evropou. Jelikož to může trvat již zmiňovaný půlrok, počítá s přijímáním přihlášek od podzimu tohoto roku s tím, že projekty mohou začít běžet od roku 2008.
Unie s Českem souběžně
Proti tomu se ale ostře staví samotní zemědělci. Podle nich je možné vše chystat tak, aby se projekty mohly rozjet už ve chvíli, kdy Brusel kývne.
"Ministerstvo argumentuje tím, že musí čekat na odsouhlasení Unií. To ale není pravda," říká Milan Boleslav, předseda Svazu marginálních oblastí.
"Jasným příkladem je rok 2004, kdy schvalování Bruselem i příprava předpisů u nás probíhala souběžně. Díky tomu jsme mohli žádat již tři měsíce poté, co jsme vstoupili do Unie," dodává.
"Nezbývá, než vycházet z teoretické možnosti, že souhlas pro náš program můžeme dostat z Bruselu až v červnu," říká ale Táňa Králová, tisková mluvčí Ministerstva zemědělství.
"Těžko tedy ministerstvo může otevřít příjem žádostí o vstup do agroenvironmentálních opatření a uzavírání pětiletých závazků, když neznáme definitivní znění Programu rozvoje venkova," dodává.
Někdo je v pozadí
Zemědělské organizace ale mají pocit, že za "zdržováním" programu stojí něčí zájmy.
"Pokud připustíme, že ministerstvo se na rozdíl od roku 2004 bojí přijmout rozhodnutí, pak musí ministerstvo vysvětlit, proč postupuje diskriminačně vůči agroenvironmentálním opatřením a u ostatních součástí Programu rozvoje venkova chybějícím schválením ze strany EU neargumentuje," říká sdružení.
Podle některých náznaků a neoficiálních informací může být za zdržovací taktikou i něcí snaha ještě změnit znění Programu a upravit ho dle "vlastních" potřeb.
Ohrožené miliony
Co tedy zemědělcům hrozí v případě, že vše dopadne podle plánů ministerstva? Ti, kteří počítali s penězi od Unie již pro příští rok, budou muset radikálně změnit své plány, možná od nich zcela upustit.
Podle Svazu marginálních oblastí dojde i k tomu, že místo, aby čerpali peníze z nového Programu rozvoje venkova, budou zemědělci i nadále muset využít Horizontálního plánu rozvoje venkova. Ten ale poskytuje nižší sazby, a tak mohou žádající přijít o peníze přímo.
Další přestřelka mezi zemědělci a ministerstvem se již nese v rozdílném pohledu na věc. Úředníci tvrdí, že zemědělci nejsou na žádosti připraveni a že půlrok navíc jim prospěje. Milan Boleslav oponuje, že zemědělství patří k oblastem, které nejlépe a dlouhou dobu využívá evropské dotace a ani nový program pro něj není problém.
"Argumenty, že žadatelé jsou nepřipravení, jsou nevěrohodné. Ministerstvo neuvedlo jméno jediného zemědělského svazu, který by požádal o odklad Programu rozvoje venkova v zájmu svých členů," dodává Milan Boleslav.
