Slovensko chce zavedením pevných, během výstavby neměnných, cen ušetřit miliardy korun na výstavbě dálnic a rychlostních silnic
"Během výstavby nebude možné spekulovat a měnit původní cenu stavby. Známe příklady, kdy výsledná cena neodpovídala ceně, na kterou byl kontrakt uzavřen," řekl ministr dopravy Pavol Prokopovič.
Cena se bude moci zvyšovat jenom tehdy, když se nepodaří dokončit všechny práce ve stanoveném termínu kvůli chybě státních úřadů. Ceny dálnic a rychlostních silnic by se tak mohly snížit až o dvacet procent. V minulé roce přitom Slovensko na výstavbu dálnic a rychlostních komunikací utratilo téměř osmnáct miliard korun.
Stanovení pevných cen se nelíbí stavebním firmám. Proti jejich zavedení protestoval Svaz stavebních firem na Slovensku.
Vláda chce šetřit i dalšími opatřeními
Slovenská vláda chce omezit i takzvané vyvolané investice související s výstavbou dálnic, tedy například výstavbu náhradních objektů nebo přeložení stávajících silnic, které musely ustoupit dálnicím. Ty v současnosti tvoří deset až třicet procent z ceny nově stavěných dálnic.
Dálnice na Slovensku prodražuje i členitý horský terén, v němž se musí stavět mosty a tunely. Podle analýzy staví Slovensko v horských úsecích dálnice dráž než například Německo. Cena se liší o stovky miliónů slovenských korun za kilometr. Nejdražší dálnice v horském terénu ale podle materiálu slovenské vlády staví Česko, kde jeden kilometr dálnice v horách stojí 700 milionů korun.
V Rakousku, Německu i v dalších zemích je výstavba dálnic výrazně levnější. Kilometr norské dálnice E39 stál v přepočtu 252 miliónů korun, kilometr české D8, stavěné podobném profilu, stojí o čtyři sta milionů korun více.
Slovenské dálnice patří společně s autostrádami v Česku, Slovinsku nebo Maďarsku mezi nejdražší v Evropské unii.
Prodražování stavby dálnic v Česku mají zabránit limitní ceny, to znamená stanovená maximální cena pro konkrétní úsek komunikace. Poprvé se stanovení limitní ceny použilo pro přípravu obchvatu Jablunkova a pro tunely Dobrovského na obchvatu Brna.
