Systém se začíná budovat, ale pozdě. S iniciativou vybudovat varovný systém na dálnici přitom nepřišel stát, ale kraj Vysočina. Bylo to loni poté, co na dálnici havarovala a explodovala cisterna s chemikáliemi. Krajští představitelé začali pracovat na prosazení a zavedení kamerového a informačního systém, podobného těm, jaké slouží řidičům například v Německu nebo skandinávských zemích.
Krajští politici kritizují stát za liknavost
Krajští politici několikrát stát kritizovali za liknavost. "Nechali jsme si za asi půl milionu korun zpracovat studii proveditelnosti na tento systém. A to přesto, že dálnice je majetkem státu. Pro kraj je to zásadní problém a představuje bezpečnostní riziko," uvedl vedoucího odboru sekretariátu hejtmana Martin Kalivoda
Systém začíná vznikat na Vysočině
Jako první se systému dočkají úseky dálnice na asi stokilometrovém úseku v kraji Vysočina, tedy na nejkritičtějším úseku D1.
Právě zde, na Vysočině, byly v sobotu kvůli sněhovým přívalům desítky kilometrů zaváté dálnice několikrát úplně uzavřeny v obou směrech.(přečtěte si ZDE o sobotní kalamitě na D1) Problémy pak pokračovaly i v neděli a pondělí. Zácpy a vážné nehody jsou přitom na dálnici každodenním pravidlem bez ohledu na počasí a roční dobu.
V únoru 2006 mají řidiči šanci
Přípravné práce na výstavbu prvních čtyř kamerových systémů a čtyř informačních cedulí už začaly. Budované prvky by měly začít fungovat v únoru příštího roku. Poté se řidiči, ale také policisté, hasiči a zdravotníci budou v předstihu dozvídat, že deset nebo patnáct kilometrů před nimi začíná dopravní zácpa. Systém, který bude řízen z nově vybudovaného Národního dopravního informačního centra v Ostravě, nabídne i možnosti objízdných tras, upozorní na to, že je dálnice v některém úseku už uzavřená a nebo kde je vozovka namrzlá a nebezpečná.
Systém zvýší bezpečnost jízdy o 20 procent
Pokud se podaří vybudovat celý systém, může se podle ministra dopravy Milana Šimonovského zvýšit bezpečnost dopravy i kapacita komunikací o 20 procent. Vybudování prvních informačních tabulí a kamer je ale jenom první část projektu.
Vypracovaná studie počítá na sto kilometrovém úseku dálnice D1 na Vysočině s desítkami informačních míst a kamer.
Náklady na vybudování celého systému se odhadují na desítky milionů korun a dokončen by měl být na celé dálnici D1 do čtyř let.
Dalším zdrojem informací pro řidiče o stavu dálnice D1, její sjízdnosti a průjezdnosti by do budoucna mohla být i informační služba mobilních operátorů, kteří jsou schopni v kritických úsecích dálnice z lokálních vysílačů rozesílat aktuální textové zprávy. O této službě se ale teprve jedná.
