Štěrkodrť, dvě stě korun za tunu, doprava možná. Tak vypadá nabídka na trochu netradiční internetové burze Cyrkl. "Je to platforma, na které mohou obce a firmy nabízet nebo poptávat druhotné suroviny," vysvětluje Aktuálně.cz Cyril Klepek, který za projektem stojí.
"Stavební a demoliční odpady rozhodně nepatří na skládky. Mají svou hodnotu a lze je opětovně použít či recyklovat," dodává zakladatel burzy. Na platformě se aktuálně nabízí, nebo naopak poptává suť, štěrk, ale i plastové drti.
"Jsou firmy, které z použitých plastů dělají třeba lavičky. Ty mají v praxi větší životnost než klasické dřevěné. Další firma z toho dělá krmítka pro ptáky," popisuje, na co mohou společnosti plastový odpad využít. Drobnou suť pak lze zužitkovat například při stavbě příjezdové cesty.
Zatímco suť mohou obce nabídnout například jako zbytek po opravách městských domů, plastový odpad pochází od firem. "Často to bývá nějaký zbytek z výroby či nepovedené kusy," říká zakladatel projektu.
Co je odpad a co surovina?
Úspěch burzy podle Klepka závisí hlavně na rozšíření problematiky nakládání s odpady do obecného povědomí. Zákon o odpadech je podle něj napsaný vágně, takže firmy často neví, že si smí nechat za materiál zaplatit.
Pokud má někdo odpad, kterého se chce či potřebuje zbavit, musí si totiž sehnat firmu, která s odpady smí nakládat. Jak konkrétně ovšem rozeznat odpad od druhotných surovin, není zřejmé. Dobrým vodítkem podle Klepka je, že pokud firma najde kupce a zároveň se nejedná o nebezpečný odpad, má pravděpodobně hodnotnou druhotnou surovinu.
Zákon doslova definuje odpad za "každou movitou věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit." Zákon ale dále uvádí, že odpad přestává být odpadem, pokud je po něm mimo jiné poptávka na trhu.
V praxi tak má Cyrkl za úkol naučit firmy a obce, aby automaticky vše, co není materiál či výrobek, nepovažovaly za odpad k vyhození na skládku. "Věřím, že díky naší platformě vzniknou transparentní ceny materiálu. Budeme moci říct, že tuna HDPE plastu stojí třeba pět tisíc korun, a díky tomu začnou firmy více přemýšlet o takovém materiálu jako o něčem, co mohou prodat," říká Klepek.
"Pomohla by finanční krize"
Podle něj by tomu mohla pomoci případná finanční krize či vyšší skládkovné. "Firmy, ale i obce, začnou hledat, na čem by mohly vydělat. A dojde jim, že za něco platí svozové firmě, ale přitom by za to někdo mohl platit jim."
Za prodej ani nabídky na Cyrklu se neplatí. "Naším cílem je vytvořit něco, jako je Uber, ale pro materiály," vysvětluje zakladatel společnosti. Dodává, že cílem je v reálném čase vidět, kde je jaký materiál k mání a kde je potřeba. Zároveň to pomůže omezit skládkování.
"Skládky jsou relikt minulosti s obrovským environmentálním i finančním dopadem," říká. Poukazuje při tom na případ motolské skládky, jejíž sanace může vyjít až na půl miliardy korun.
