reklama
 
 

Šup s tím do žlutého kontejneru a mám zrecyklováno? Omyl, použije se jen polovina

28. 12. 2018 6:15
Fakt, že si Češi oblíbili třídění odpadu, je už delší dobu známý. Podle posledních dat se do třídění zapojuje 73 procent obyvatel a pomáhají tak chránit přírodu. Z "žaludku" žluté popelnice se však daří využít pro další výrobu jen část plastů. Kolik se jich vrátí do oběhu a co pomůže tomu, aby nekončily na skládce? Vojtěch Vosecký, člen správní rady Institutu cirkulární ekonomiky, na to odpovídá v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Tři čtvrtiny obyvatel Česka aktivně třídí odpad. Jaké plasty odhazují nejčastěji do žlutého kontejneru?
Největší samostatnou skupinou jsou PET lahve. Ze sborníku společnosti EKO-KOM vyplývá, že v roce 2016 zaplňovaly zhruba čtvrtinu kontejneru. Pětina patřila různým fóliím, asi čtyřicet procent zaujímaly jiné plasty a zhruba desetinu tvořily neplastové příměsi.

Jak velký podíl plastů se v Česku daří recyklovat?
Podle aktuálních údajů se daří reálně recyklovat, čili využívat na výrobu nového produktu, zhruba polovina plastových odpadů, které skončí ve žlutých kontejnerech. Z té druhé poloviny se dnes nic (kromě tuhého alternativního paliva) nevyrábí, a proto končí na skládkách či ve spalovnách a cementárnách.

Proč se daří využít jen polovinu vytříděných plastů?
Protože výrobcům se v současné době vyplatí zpracovávat jen některé plasty. Ty ostatní pro ně nemají pozitivní tržní hodnotu, a proto je nepoptávají. Současně je skládkování jedné tuny plastů pořád velmi levnou záležitostí, a tak se to často z ekonomického hlediska může jevit jako nejjednodušší řešení.

Je to problém, který vyeskaloval poté, co Čína zakázala dovoz některých plastových odpadů. 

Využití plastů ve spalovnách nebo v cementárnách se nepočítá do recyklace?
Podle nás ne. My se díváme na recyklaci jako na technologický proces přeměny druhotné suroviny na nový produkt, takže ani energetické využití odpadu pro nás recyklací není, i když je to lepší využití, než když plast skončí na skládce (takto pojem recyklace vnímá i ministerstvo životního prostředí - pozn. red.).

Každý ale vnímá recyklaci jinak a u terminologie, a tudíž i u vykazování míry recyklace a separace tak vzniká spousta nepřesností, což je problém. Někdo si například myslí, že recykluje doma už jen tím, že vhodí kelímek od jogurtu do žluté popelnice. To pravda bohužel není. To je třídění, tedy důležitá fáze před samotnou recyklací, ale recyklace to rozhodně není.

Obce a firmy zajišťují svoz odpadu do dotřiďovacích linek, kde se jednotlivé komodity dotřiďují na specifické skupiny dobře zpracovatelných plastů. Teprve jejich využitím při výrobě nových produktů dochází k recyklaci.

Když se zaměříme jen na petky, jak velký podíl z nich se daří recyklovat? Kolik jich končí v přírodě a kolik se jich daří využít jiným způsobem?
V prvé řadě je důležité zmínit, že PET lahví se vytřídí, tedy vhodí do kontejneru, zhruba jen 70 procent. Na recyklaci, tedy nové materiálové využití, se z celkového množství lahví uvedených na trh odešle téměř 56 procent.

Na skládkách končí 26 procent petek, zhruba pět procent končí v cementárnách a osm procent ve spalovnách. Zhruba dvě procenta končí ve směsných plastech, z nichž jsou vyráběny například lavičky.

V přírodě či na veřejných prostranstvích končí z celkového množství uvedeného na trh podle našeho výzkumu zhruba pět procent PET lahví. Z toho se ale ještě něco uklidí a skončí to ve směsném komunálním odpadu.

Co se nejčastěji z recyklovaných plastů vyrábí?
Nejvíce se na recyklaci využívají právě PET lahve. Ty se musí nadrtit, očistit, oddělit od etiket, víček a dalších nesourodých materiálů a pak se z nich vyrábějí například střiže, které končí jako výplně v automobilovém průmyslu nebo v dětských plenách. Vyrábějí se z nich také třeba PET pásky nebo nové PET lahve s obsahem recyklovaného plastu. 
 
Co by pomohlo lepší recyklaci plastového odpadu?
Nejlepší odpad je ten, který nevznikne. Proto musíme v prvé řadě omezit produkci a spotřebu plastových obalů na jedno použití. To můžou dělat jak producenti lepším designem, zákazníci svou volbou, tak i stát novými zákony.

Dále se musíme zaměřit na to, aby plasty, které už uvedeme na trh, se v prvé řadě daly znovu použít. Myslím tím například kelímky na kávu či flašky na vodu, které spotřebitel může použít klidně stokrát bez ztráty na kvalitě.

Ruku v ruce musíme pak navrhovat plasty tak, aby se daly výborně recyklovat. Pomohlo by, kdyby plasty nebyly vyrobeny z různých příměsí mixu materiálu a ideálně s obsahem už recyklovaných plastů, což následně zvýší poptávku po druhotných surovinách. Například u PET lahví škodí jejich recyklaci například PVC potahy nebo exotické barvy.

Cirkulární ekonomika

Je koncept, který souvisí s udržitelným rozvojem. Jeho cílem je uvést do praxe takový systém, v němž by výrobky z těžko odbouratelných látek znovu kolovaly v ekonomice a nemusely končit v přírodě.

Je také důležité to, aby v Česku vznikly dostatečné zpracovatelské kapacity, aby se tok materiálů uzavřel na lokální úrovni. To je základním stavebním kamenem cirkulární ekonomiky, aby nás pak podobná situace jako s Čínou nepřekvapila a aby se odpady nemusely vozit přes půl světa tam a zpátky.

V neposlední řadě je důležitá neustálá osvěta obyvatel. Pracujeme na tom, aby lidé třídili co nejvíce, protože to, kolik toho vytřídí, ovlivňuje všechny další procesy.

VIDEO: Student vymyslel, jak uklidit oceány. Plasty zachytí plovoucí hráz

Nápad studenta, jak vyčistit oceány od plastů, se stal skutečností | Video: The Ocean Cleanup |  01:00

autor: Iva Špačková | 28. 12. 2018 6:15

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama